Střecha (1956)

Dojemný snímek,kdy Vám stačí doslava domeček o pár metrech.V dnešní době vyzní snímek jako křišťál,kdy jen člověk pro pocit postavý dům co vypadá jak klášter.Pár let od války ukazuje tahle italská dramatická romantika dvouch co se vezmou a chtějí jen jediný.V klidu bydlet spolu jen oni.Jednoduchý náměť malinko kazí v půlce filmu sofistikovanost zednické práce a já budu bydlet zatím tady a ty tady.Malinko oba dva mají svoje hlavy,ale kouzlo je vede jen mít tu svojí střechu nad hlavou.Těžko soudit na tu dobu jaký to mělo být či ne,ale De Sica prostě netočí špatný filmy.Snímek ze života,kdy s partou lidí a porozuměním se dají plnit sny.Jen se za ta léta nic nezměnilo.Peníze i tak musíte mít:)70%

Italský neorealismus v ryzí podobě. Drama se zamýšlí nad sociální tematikou. Po svatebním obřadu se mladý zedník Natale a jeho novomanželka Luisa nemohou dovolit koupit ani pronajmout byt, a proto se musejí – jak oba doufají jen dočasně nastěhovat k ženichovým rodičům. Mladí lidé mají hlavu plnou ideálů, krásné společné budoucnosti . Sociální problémy je doženou dříve než čekali. Jsou nuceni opustit přeplněný byt a hledat přístřeší jinde. Ve zcela beznadějné situaci, se manželé rozhodnou využít italského zákona, podle něhož nesmějí úřady zbourat dům , který byl – byť načerno – přes noc postaven na veřejné půdě a byl dokončen i se střechou. Střecha je přímočarý jednoduchý, ale myšlenkově přeplněný vynikající film. Je udivující s jakým jednoduchým dějem autor vystačil a přímo procítěně vykreslil lidské vztahy. Pět hvězdiček.

Další skvělý neorealistický snímek Vittoria De Sicy přibližuje problematiku chudoby mladých lidí v padesátých letech. Pro většinu mladých bylo v té době (pozn. dodnes tomu není v Itálii jinak) téměř nemožné sehnat ve velkoměstech bydlení za rozumnou cenu, takže volili nelegální cestu přes noc načerno stavěných domečků. Strážníkům potom stačilo zaplatit pokutu a už je odtud nemohl nikdo vyhnat. Snímek tedy vyjadřuje i v takto sociálně napjaté a téměř bezvýchodné situaci určitou naději a perspektivu do budoucna. 84% hvězdiček

Pan De Sica je skvělý režísér, který umí navodit atmosféru a přesvědčivě sugestivním způsobem popsat problémy sociálních tříd v minulosti (tento film je však stále aktuální, i dnes.) Velmi jsem věřila ve šťastný konec, nebo velké drámo nemusí skončit dobře. Určitě se koukněte a zjistěte, jak to dopadlo, rozhodně to není ztráta času, člověka to strhne.

Zajímavé existencionální drama mladého manželského páru Nataleho (Giorgio Listuzzi) a Luisy (Gabriella Pallotta) Pilonových. Zabývá se těžkostmi mladých párů z chudých vrstev, které chtějí zažít normálně žít. V bytě s dalšími osmi lidmi nechtějí být, mají svou hlavu a nemají žádné soukromí pro svou mladistvou lásku. Nakonec se jedinným a nejlepším řešením jeví postavit si přes noc domeček v takové čtvrti nuzáků, kteří si sami staví kůlničky. Musí to stihnout přes noc a se střechou. Samozřejmě přes obtíže a s pomocí Nataleho švagra Cesara (Gastone Renzelli), se kterým byli do té doby rozhádaní a s trochou zahmouřením očka policisty, vše zvládají. Zajímavé drama, ze kterého je cítit určité nadšení z toho, že si chudí lidé i přes veškerou nuzotu dokáží pomoci.