Olověný chléb (1953)

Politický film pro děti z roku 1953? To je samozřejmě extrémní divácký zážitek. Je to klasická propaganda té doby, která má za cíl co nejvíc pošpinit předmnichovskou republiku. Film z rodinyKaváren na hlavní třídě,Botostrojůa jiných dobových šíleností. Hlavní rozdíl spočívá ve zneužívání dětí (mezi kterými debutovala Jana Brejchová, tehdy ovšem ještě bez známky talentu). Ale je docela legrace sledovat ty opakující se manýry Viléma Bessera jako klaďáka nebo Miloše Kopeckého jako záporáka. Z formálního hlediska celek ruší příšerný komentář v podání Antonína Zíba.

"Kradený nechci a jednou tě chytnou!"Tridsiate roky, hospodárska kríza, prepúšťanie, stávkovanie. Detváky z robotníckej štvrte sú toho všetkého samozrejme súčasťou, organizujú sa v pionierskej družine, hrajú uvedomelé bábkové divadlo, distribuujú letáky, robia spojky, venujú sa hromadnému spevu aj telocviku, nechajú sa dospelými funkcionármi a komunistickými poslancami nasadiť do prvej línie a absorbujú do tela projektily z policajných pušiek. To všetko v mene lepšej a spravodlivejšej budúcnosti, ktorá je niekde v nedohľadne. Príbeh je síce založený na realite, ale dobová propaganda podstatne zveličila podlosť továrnikov a uvedomelosť nezletilcov, za pozornosť stojí aj víťazný záver, kedy po cinknutí hrste nábojníc na fabrikantov stôl tento okamžite kapituluje pod váhou dôkazov. Inak je to riadna agitka, aké mám rád, plná patetického nadšenia a neskôr veľkých hereckých mien, v detských roliach Jana Brejchová a Hynek Bočan, ako mladistvý kriminálny živel slúžiaci nepriateľovi Eduard Cupák, ako exekútor sa mihne Jiří Sovák a asi najlepší je podlý policajný veliteľ Miloš Kopecký. Môže byť."Já nesouhlasím, Kuličko, není uvědomělej!"

Olověný chléb je film z doby nejtvrdší totality v ČSL. Na rozdíl od ironické hudební komedie ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE, je tohle dramatický film o stávce proti propouštění ve fabrice. Hlavními postavami jsou náctiletá děcka, takových 12-18 let, která svými "hrdinskými" činy a slovy připomínají hrdiny z foglarových knížek. Akorát že tohle je dobová umělá přetvářka, které ty děcka ani nemohly rozumět. K tomu tahle komunistická sračka je ještě navíc točena se špatnou kamerou, všechno je to takové tmavé, a to i ty scény, které se odehrávají ve dne. Jedinou slušně zahranou scénou je ta v závěru v Rudých Letnicích, kde se střílelo do dětí (a tohle jsou právě ty filmy z 50. let, které prý ukazují pravdu...). Přitom to v 50. letech bylo přesně naopak, převážně na čsl. hranicích s Německem, kde otroci tehdejšího režimu zabíjeli agenty a rodiny prchající na západ. Za zmínku tohoto filmu tak možná leda stojí, že se jedná o filmový debut Jany Brejchové a je to jediný film, ve kterém hrál Hynek Bočan. [191. hodnocení, 15. komentář, 36%]

Vůbec mi nevadí, že je to komunistická agitka, ale vadí mi, že je ten film prostě slabý (snad jen ten závěr se střelbou je trochu zajímavý). Až se divím, že se drží v modrých číslech (a ne v černých, když vím, jak zdejší uživatelé hodnotí komunistické filmy). Potěší snad jen pohled na dětskou roli Jany Brejchové.

Bože ty nechutné kecy do filmu mně tak iritovaly, že jsem zase začal mluvit sprostě. Když k tomu připočtu masáž dětí s kašpárkem a fabrikanciusem… Ty střely na konci pohozené na stůl měly být důkaz čeho?? Prostě humus no. Ovšem je tu jedno velké ALE. Nebudu rozebírat proč do toho herci šli, to bych musel rozebírat ve všech filmech tohoto kalibru. Ve snímku je jim prostě nutno přiznat, že to zahráli vskutku dobře. Takže tu dvacku si zaslouží. Mimo pana Záhorského, měl poslat režiséra do … víte kam. Za to čtení.