Ta chvíle, ten okamžik (1981)

Veľmi dobrá dráma pražského chirurga, ktorý sa vďaka provokácii Gestapa stane terčom opovrhnutia svojich kolegov aj spoluobčanov. Stojí však zároveň pred otázkou, či pomôcť odboju, ktorú mu položil jeho bývalý priateľ a komunista Brázda. Produkcia je kvalitná popri výborných hereckých výkonoch vie podržať atmosféru a podať situáciu dostatočne dramaticky, a to nie len hudobne ale aj originálnymi prestrihmi. 75%

Hrdina není ten, kdo udělá hrdinský skutek, aniž by se bál. Hrdina je ten, kdo udělá hrdinský čin přes svůj strach. Zvlášť v časech, kdy jsou morální zásady podrobené nemilosrdné zkoušce ztížené o to, že nevíte, kdy a kdo vás bude za vaše rozhodnutí soudit.. Protektorátní drama s lehkým komunistickým odérem a přehlídkou klasické české nátury (málo doktorů Kodetů, příliš pacientů Nováků). Nic proti Munzarovi, ale v roli místního šéfa gestapa by byl působivější Němec (ne František, jestli mi rozumíte). Nyní by připadal v úvahu i Turek..

Moderní české dějiny jsou pro člověka v jakékoli aspoň trochu významnější společenské roli plné nástrah. Každé rozhodnutí přinese nějaké následky. Co je dnes správně, bude zítra špatně. A naopak. Za války se ta rizikovost ještě zvýšila. Tohle se Sequensovi povedlo. On měl vůbec pro tahle historická dramata cit.

Podařené psychologické  drama o osobní odvaze-Hrdinství, křivdě a české-čecháčské  povaze.Velitel gestapa, ztvárněn bezchybně panem Munzarem a s opatrností bojující český primář který je obklopen českými prospěcháři a zbabělci a provokatéry. Film Zachránili herci, skvělý Seqvenc udělal co se dalo Škoda že nehrál Vladimír Brabec mohl to být jak mjr. Zeman. Herci v čele s Luďkem Munzarem jako Vyznavačem ohně podali skvělý výkon. Na závěr dokonalý “čecháčský hrdina” kterého bezvadně zpodobnil pan Vinklář., pomsta pana režiséra tomuto herci který jako malé dítě v kuratoriu árijský zdravil.

Vnímal som túžbu Jiřího Sequensa nakrútiť niečo, čo by sa odlišovalo od vtedajšej filmovej produkcie. Bohužiaľ, túžba nestačí, aj keď bola podporená kvalitnými hercami. Problémom bol scenáristický guľáš, v ktorom postavy hovorili  a konali nepravdepodobným spôsobom. Takže som celok vnímal ako zastavenie sa na polceste, čomu zodpovedá aj moje hodnotenie.