Maryša (1935)

Tak jako nemám ráda vesnická dramata, tak si cením propracovanosti Maryši, která je spíše o vztazích v jedné rodině, než o prostředí. Jiřina Štěpničková je prostě vynikající. Její postava je silná ženská, která chce bojovat, ale nemůže tak činit do nekonečna, a i když jí udolají, stále je hrdá.Jaroslav Vojta si ten utrejch právoplatně zasloužil a i Maryšini rodiče by si kapku mohli dát. Ta tíživost je tam až hmatatelná a člověk musí Maryše fandit, i když ví, jak to dopadne.

"Tož teda trp!"Tradičné manželstvo dohodnutého typu a jeho jedovaté plody. Děvčica Štěpničková z bohatej sedliackej rodiny si padne do oka s šohajom z podstatne menej movitých pomerov Borským, čo je zásadne proti mysli jej rodičom Kováříkovi a Vojtovej, ktorí využijúc mládencovu absenciu počas povinnej vojenskej služby uskutočnia sobáš za účelom znásobenia majetku."Šak mu na vojně utnú hřebének! Nic to nemá, enom tú chajdu nad hlavú, a tú košulu co má na sobě, a dělá rebelanta!"Dysfunkčné manželstvo s trojdetným vdovcom, násilníkom a mlynárom Vojtom neprinesie nikomu zo zúčastnených šťastie a ani s hmotným prospechom to nie je také isté. Zlomovým momentom sa stane návrat pôvodného frajera z vojny, kedy sa dovtedy apaticky akceptované dianie rozbehne až ku tragickým koncom."Chlapče, mlč! Ke mlýnu ně lezeš, o ženu ně smýšláš a ečše ně budeš nadávat?!"Výborne zahraná krojovane výpravná adaptácia tragického príbehu v moravskom nárečí, na dobu vzniku aj po skoro deväťdesiatich rokov prekvapivo dobrá. Za štyri rany býkovcom.

Vynikajícíherecké výkony všech zcela dominují, hlavně když jdedo tuhéhoa postavy zvýší hlas, to až mráz běhá po zádech! Jak to často bývá u snímků, jejichž předlohy byly přeneseny z divadelních jevišť i s herci-protagonisty svých rolí, každému věříte slovo od slova, roky zkoušené a zažité scény jsou ohromně znát! LízalKováříkje prototypem venkovského boháče který by si dalpro korunu koleno vrtat, jaké známe i dnes, jedna z jeho největších rolí, kdo ví jestli ne vůbec největší!

Skvelý baladický príbeh nešťastnej lásky a dohodnutého manželstva pre majetok. Po úvodných biblických slovách a idylickom vidieckom intre sme okamžite konfrontovaný so sociálno-ekonomickou realitou. Tou je rozdelenie na bohatých sedliakov a chudobných parobkov/selky. Maryša je síce dcérou bohatého sedliaka ale jej milý Francek je len parobok u jej otca. Jej životná situácia nie je jednoduchá a produkcii sa podarilo skĺbiť tiesnivú atmosféru s výborným stvárnením sedliackeho života vrátane zvykov a nárečia. Jiřina Štěpničková je v úlohe sedliakovej dcéry a nešťastnej mlynárovej ženy výborná a táto rola jej sedí lepšie ako role mestských paničiek, do ktorých bola obsadzovaná neskôr.

Bratři Mrštíkové uměli velmi dobře vystihnout venkovský život, lidské obyčeje a přitom to celé zakomponovat do složitosti problémů a vztahových propletenců. Velmi se mi líbila Pohádka máje (1940) a Rok na vsi (1995). Maryša je klasika, kterou jsem bohužel nikde jinde zatím neviděl. To byly ještě kruté časy, kdy se manželské svazky domlouvaly. Jenže dnes si lidé mohou vzít koho chtějí a ani tak nejsou spokojení a rozvodů přibývá, takže to asi vyjde na stejno. Josef Rovenský natočil drama, z něhož emoce přímo stříkají, ale tak to bylo napsáno, takže to ani jinak nešlo. Veliká škoda je, že zrovna tento typ dramatu nebylo možné zachytit barevně. Lidová architektura a kroje přitom vychází z barevnosti a různorodých barevných vzorů. Film byl ale jinak výborně zahrán a jak kroje, tak exteriéry přeci jen vycházeli z autentických exteriérů, což velmi pomůže. Zajímavé také je, že divadelních záznamů Maryši je mnoho, ale film tento jediný. I to podtrhuje jeho výjimečnost. Škoda, že závěrečná důležitá scéna otrávení, která je dialogově velmi známá, ve filmu proběhne trochu jinak, než jak je to na divadle.