Manželství na úvěr (1936)

Lidský příběh s komediálními prvky vnášenými především studentským humorem (zejména Věry Ferbasové) by si zasloužil prohloubit pozornější reflexí postavy ztvárněné Zitou Kabátovou. Její hrdinka se ve svém hledání životního štěstí pohybuje s takovou bezbrannou důvěrou a trpělivostí, že to až dojímá, a jeho konečné nalezení potvrzuje známou pravdu, že i stéblo může tonoucího zachránit. Interakce její sestry – v podání debutující Evy Gerové – jsou méně přesvědčivé a vzdor své pokročilosti se rozkoukává i Antonín Novotný. Snad by bývalo Oldřichu Kmínkovi prospělo odhlédnout od růžového oparu adaptovaného románu a jeho sujetem se jen inspirovat.

Trochu se divím, že tento snímek u diváků uspěl. Zvláště v konkurenci jiných a slavnějších filmů, které byly v ten rok/y natočeny a uvedeny. Pravda, film je dobře obsazen, ale přijde mi hodně naivní, směřující k očekávanému konci. Nejzábavněji působil Theodor Pištěk. Podobných filmů bylo natočeno víc a celkově byli přece jen promyšlenější a lepší. Možná, že právě přesun do Prahy byla ta chyba, ačkoli chápu, že Ostrava nepůsobila zrovna nejatraktivněji. Nicméně zajímavých míst v Československu bylo dost.

Kabátová a Ferbasová excelentní. Gerová obsazena do takové role předčasně=působí dětsky, jako telátko, vizuálně je značně nezajímavá, tuctová. Poslední ca.třetina filmu už trpí zdlouhavostí/statičností a lehkost celého filmu je pak totálně uzemněna/zničena zbytečně a nevhodně předramatizovaným rozuzlením situace, vzniklé mezi oběma sestrami a mladým doktorem.

Kmínek byl opravdu neumětel, vedle kterého pochopíme kvality Slavínského a pak Friče, Vávry a dalších. Tohle je zfilmovaná limonáda z listu paní a dívek českých respektive románku jisté Blažkové (Spodní vody). Takových autorek bylo mnoho a ani Marie Blažková nebyla špička oboru. Scénář napsali Josef Neuberg a Jaroslav Svára (nevím, proč to není uvedeno tady) a v něm je první problém, prostě je hrozný, šustí a dialogy jsou asi jako by je psala Paris Hilton. Herecké obsazení je docela slušné, když si vzpomenete na Antonína Novotného v Katakombách nebo jiných filmech, je jasné, že byl schopen hrát slušně, Věra Ferbasová taky jen pronáší jakoftipné hlášky, Zita Kabátová sice byla vždycky trochu umělá, ale tady je to zvláště patrné, František Smolík začínal takovýmihle jalovými milovníky, ale herec byl. Eva Gérová tady debutuje a je to naivky jako řemen, špatná, ačkoli jindy dokázala svoje naivky hrát daleko přirozeněji Takže v hercích to není, je to Oldřich Kmínek, Podíváme li se na jeho díla, nenajdeme nic než pitomé sentimentální snímky, není ani žádná výjimka, takže je to vcelku jasné. At si napíše scénář sám nebo to udělá někdo jiný, je to vždy špatné. Takže v tomto filmu je jen standardní Nedošínská ve své rutinní šarži, zcela stejný Theodor PIštěk a slušná - dobově vzato - hudba Josefa Stelibského, Jen pro milovníky starých filmů nebo studenty filmové historie.

Příběh je sice lehce čitelný a vývoj odhadnutelný, přesto se jedná o příjemnou oddechovou záležitost, milou a úsměvnou. Zita Kabátová si zahrála starší sestru Evy Gerové a na konec se o ni láskyplně postarala. Nemohu nezmínit Theodora Pištěka, v roli správce domu byl skvělý a vtipné hlášky sypal nenuceně z rukávu jednu za druhou. U mě dobrý.