Dopis (1940)

Překvapivě sugestivní podívaná, která technickou stránkou věci předběhla dobu. Bette Davis je jako Leslie dokonalá ve všech polohách a její vytřeštěný pohled v klíčových momentech dokazuje, že se její kukadla o mnoho let později objevila v písničce od Kim Carnes zcela právem. Proč tedy tak nízké hodnocení? Protože producentský zásah podrazil veškerému snažení nohy. Divadelní hru bych hodnotil o třídu výše a film měl skončit stejně jako ona, tedy asi o pět minut dřív. Tehdy totiž přichází zbytečný, logiku nedávající a úvodní výstavbu umenšující epilog, který sice Wyler dokázal natočit napínavě, ale veškeré emoce, které ve mně do té doby byly, v tu chvíli vyletěly oknem.

Wyler tentoraz v noirovke s milostným trojuholníkom a záhadným listom, ktorý sa nesmie dostať do tých nesprávnych rúk - do rúk prokurátora i manželových. Oceňujem skorý dejový rozjazd, na 40. roky málo vídané, ktorý sa postupne utlmuje a dvíha, utlmuje a dvíha. Presne v štýle jednoduchších dobových melodrám. Bette Davisová typicky v roli rozmaznanej mrchy, ktorá manipuluje ľudmi okolo seba. Škoda, že sa viac prestoru nevenovalo súdnemu procesu, ten je časovo až odfláknutý. Hoci nepoznám americké právo, zdá sa mi prinajmenšom divné, že vrahyňa nejde do väzenia len kvôli tomu, že strieľala v sebaobrane, aby sa vyhla znásilneniu. V európskom práve nemôžte beztrestne zabiť strelnou zbraňou svojho protivníka ani v sebaobrane, ak ten má iba nôž alebo iný menej nebezpečnejší predmet ako vy. A ak išlo iba o znásilnenie a nie o obavu svojho života, je to o to divnejšie, že bol nakoniec verdikt "nevinná". Druhou vecou, ktorá mi nesadla, bola oná činská manželka zavraždeného, ktorú hrala beloška. Pri toľkých čínskych heroch, ktorí hrali, sa nenašla aspoň jedna ozajstná Číňanka? Manželia sú spolu 10 rokov a manžel nevie prekuknúť manželkyne lži a teátro? Tiež nebolo vysvetlené, ako mohol advokát manipulovať s klientovým bankovým kontom bez jeho priameho súhlasu a už len následne ho informovať o vybranej nemalej čiastke. Napriek iba čisto štúdiovým scénam je noirovská atmosféra zachovaná, tam Wylerovi nemôžem nič vytknúť, ale v príbehu bolo niekoľko aspektov, ktoré ma vyrušovali.

Skvěle vystavěný noir (ano, nevím proč se bere jako první noir Maltézský sokol z roku 1941, toto je prostě jasný noir). Bette Davis výborná. Některé scény jsou nezapomenutelné (úvodní, setkání s ženou oběti, monolog u přiznání se manželovi). Celkový dojem trochu jen kazí závěr, který ale musel díky tehdejší cenzuře takto být, za to Wyler nemůže.

Zhodnotit tento majstrštyk znamená vyjmenovat hezkou řádku superlativů. Úvodní vražda hlavní femme fatale hrdinkou signalizuje úderný a svižný příběh konfliktu emocí ženy. Dnes již v legendární scéně je skvěle naznačen charakter hlavní postavy, což nepochybně platí i o zbytku hereckého ansámblu. Gradace děje v úchvatném noirovském prostředí směřuje ke komplexnímu finále, po jehož shlédnutí jsem si pomyslel, že celá ta zápletka byla vlastně banální, jak správně poznamenal uživatel Douglas. Jenže to byla ta správná karta, na kterou režisér vsadil. Překombinovaných příběhů je tucty a mnohdy se v nich ztrácí i sami scénáristé. Letter však disponuje nejen střízlivým dějstvím, ale konfrontuje diváka s několika dalšími aspekty, které jej činí významným snímkem. (SPOILER) Od manželské nevěry, přes postavení ženy v mužské společnosti až po decentní rasový podtext. Je třeba zmínit i brilantní hudební podkres, který skvěle podtrhuje hloubku právě těchto aspektů. Protřelá a ojedinělá záležitost, která dokazuje Wylerovu genialitu.95%

Svoji strukturou napínavé, celistvé, komplexní a skvěle natočené melodrama, které se maximálně soustředí na hlavní postavu v roliBette Davis, která předvádí skutečně hravý herecký zázrak ve svéburžoazníroli nenápadného vraha s brýlemi a nevinnou krajkou skrývající zvrhlý svět nezastavitelné vášně. Ve svém popisu prostřední autentické, atmosféricky působivé a v hereckých výkonech skvěle zahrané, ačkoliv v samotném závěru zbytečně působící na city. Na první pohled jednoduché, ale v detailnějším rozboru více než patrné, žeWylermožná vůbec poprvé získává celistvou kontrolu nad veškerým vyprávěním, které má znatelný vývoj, přičemž tento fakt je nejvíce zřetelný v jednotlivých detailech, které jsou zasazeny donoirovskéatmosféry, která dělá v prostředíSingapurských plantážískutečné zázraky."With all my heart, I still love the man I killed."