Krotká (1967)

Umělecky ambiciózní přepis oblíbené povídky Dostojevského se stal vrcholem domácí práce Stanislava Barabáše, kterého hned od konce 60. let nacházíme činného ve Spolkové republice. Takto se zKrotkéstala definitivně legenda. Ostatně Filčík a mladičká Vášáryová jsou vedeni k velmi přesným výkonům a celkově styl celé inscenace si velmi dobře rozumí s předlohou, proto je výsledný stav velmi uspokojivý.

Dostojevskij je majster psychológie a také je aj filmové dielo strihnuté hlbokým poetizmom a kráľovským hereckým výkonomCtibora Filčíka, ktorý to inak ani nevedel. A ajVášáryovávo svojej vrcholnej mladej forme, ktorú "spestrovala" odhadzovaním šiat, tu ešte decentným spôsobom. Postavy, ktoré sa zbláznia jej išli - aj vAlžbetinom dvoremala rovnaký pohľad a prázdnotu. A ostalo jej to dodnes, dokonca aj keď simyslí, že hovorí múdro.

Kvalitná adaptácia Dostojevského predlohy je na dialógy skúpim, no napriek tomu výrečným sebaspytovaním postaršieho úžerníka nad mŕtvolou svojej mladej ženy. Produkčne veľmi dobre zvládnuté dielko s výbornou prácou s obrazom a doplnené hudbou typickou pre novú slovenskú vlnu zloženú Zdeňkom Liškom. Výkon Ctibora Filčíka je dôstojný ako jeho postava, no vo vášnivých scéna trocha toporný hoci jeho postava taká kľudne môže byť. Magda Vášáryová je v postave mladej úžerníkovej ženy výborná, no nepochopil som prečo jej predabovali hlas. Napriek tomu som sa nedokázal vcítiť do jej postavy a nepochopil jej motiváciu a správanie. Možno sa kvôli chýbajúcim dialógom nepodarilo úplne stvárniť úžerníkove zlo. 70%

Nečekaně strhující, skvostné dílo. Bravurní využití formálních postupů odkazujících k éře němého filmu, včetně jeho emoční exaltovanosti a dějové a vyprávěcí střídmosti a sekvencovanosti, mezerovitosti (mezititulky), umožňuje v kombinaci se sofistikovanými vstupy jednostranně zaujatého vypravěče přiblížit z jeho hlediska příběh nesourodého a nerovného páru, vehnaného si vzájemně do náruče celým souborem složitých vnějších tlaků a vnitřních puzení, velice znejisťujícím způsobem. O pokřiveném vztahu s tragickým koncem vypráví už jen on, maje tak nad Krotkou moc i po její smrti, a vypráví tak, aby přese všechno, co potřebuje přiznat, z čeho se potřebuje vyzpovídat a vyznat, z toho vyšel s jakousi ctí, aby obrázek, který z toho vystoupí, mu umožnil dál snesitelně žít.  Přesto si divák udělá obrázek svůj a na konci nespolehlivého vyprávění má poměrně ostře jasno o tom, k čemu došlo i proč. *** Vynikající herecké, obrazové i režijní podání dělají z Krotké strhující originální film, jeden z největších skvostů československé kinematografie. Vůbec nerozumím, že jsem ho objevila náhodou, když jsem hledala Bressonovo převedení Něžné - které mimochodem, prkenné, mechanické a nevnímavé k složitější chemii celého vztahu ve srovnání absolutně neobstojí, a neobstojí ani samo o sobě, a vůbec nerozumím, že Bressonova Něžná je z obou slavnější. Konkrétnější srovnání obou pojetí a upozornění, v čem všem Bressonovo kulhá, jsem si dovolilarozepsat zde. (Obě ztvárnění viděna v rámci JitkaFest, rezidence B12, leden 2022.) *~

Vidět záhy po sově film s Deneuve a Vášáryovou je pro francouzskou hvězdu značně nelichotivé. Vášáryová s andělskou tváří je nejen nesmírně půvabná, ale také velice přesvědčivě hraje. Věříte jí i těch třináct, na které ji tipoval zastavárník, věříte jí předčasně zestárlou mladou paní, nechuť i strach. Její výkon podbarvuje hudba nejlepšího československého skladatele a snímá kamera nejlepšího slovenského kameramana.