Kaidan nobori rjú (1970)

Skvělá ústřední ženská dvojice, příběh plný nadpřirozena, výborné exploatační scény a celkově velmi vycizelovaný žánrový film.

Nikkatsu. Na úvod filmu prší, a Ishii využíva spomaľovačky. Meiko Kaji hrá Akemi, šéfku Tachibana gangu, ktorá si odsedí tri roky, asi za napadnutie, zabíjanie a zranenia v úvode filmu zo spomaľovačkami, kedy kvôli čiernej mačke lížucej krv verí, že je prekliata. Dvaja z jej gangu sú najatí zradcom na zabitie konkurenčného bossa, no keďže ide o pascu, zlyhávajú. Krv vďaka katanám tak máme hneď na začiatku a potom v dvadsiatej minúte filmu. Medzitým máme ľahkú bitku s bejzbalovými pálkami a predstavenie čestného chlapa, ktorý sa do toho zamieša.  Po odoslaní mŕtvol v rakvách tu máme udalosť s chlapom, ktorý akoby bol posadnutý mačkou a potom vraví, že nevidí. Ishii tu ponúka aj bizarnosti v niečom podobnom cirkuse, len to ide do morbídnosti, temného duchovna, adrenalínu, zoofiílie a sexuality. Neprirodzené rozpohybovanie mačky ma technicky nepotešilo. Predvídateľný dej a málo originálne postavy udržujú dojem béčka. Poteší ale magická atmosféra s vírom oblekov v diaľke pri súboji hlavnej hrdinky a jej slepej protivníčky. Samotný súboj ma ale svojou akciou netešil. Čo si na filme cením sú sympatické postavy, brutálna akcia a atmosférické bizarnosti.(12.01.2025)

70. léta byla pro japonský film hodně výbušným a rozmanitým obdobím. Během jednoho desetiletí prošly dominantním postavením filmy plné expresivních barev a různých žánrů - odninkjóadžidaigeki eiga, přes různé duchařské příběhy aero-gurofilmy až kdžicuroku,pinku eigaapinky violence. Nadmíru populární pak v tomto desetiletí byly exploatační fláky (často různájakuza eiga), kde se v titulní úloze objevovaly ženské postavy. Tradiční oblečení bylo vystřídáno za poněkud "volnější", často postrádající vrchní část oděvu. Svých několik let slávy v těchto filmech zažilo velké množství hereček jako Meiko Kaidži, Reiko Ike, Miki Sugimoto, Džunkó Fudži, Džunkó Mijazono, Jumiko Nogawa, Reiko Ošida a mnohé další. Paradoxní je, že tytéž herečky rovněž ztvárnily bezpočet rolí manželek, přítelkyň či dívek lehkých mravů ve filmech, kde dominantní úlohu zastávali muži.[==]The Blind Woman's Curseje vlastně taková raná všehochuť. Kombinuje typický jakuzácký příběh pomsty s lehce hororovou tematikou a zobrazené násilí s jistou groteskností. Je škoda, že úvodní motiv kletby je využit jen minimálně a vyprávění na něj odkazuje jen v několika málo momentech včetně finále. Málokdo přitom ví, žeThe Blind Woman's Cursenení samostatný film, ale závěrečnou částí volné trilogie zvanéNobori rjúneboliRising Dragon. Celá trilogie vznikla ve studiu Nikkacu, přičemž první (Rising Dragon's Iron Flesh) a třetí díl režíroval Teruo Išii, u druhého (Rising Dragon's Soft Flesh Exposed) kvůli vysokému vytížení spojeného především z prací u studia Toéi předal režisérské křeslo debutujícímu Masami Kuzuovi, který asistoval Seidžunu Suzukimu u filmů mezi léty 1963 a 1967, a na place se objevoval pouze příležitostně jako supervizor. Co se týká hlavní ženské role, tu v prvních dvou dílech obsadila Hiroko Ogi. Ve třetím se hlavní ženské postavy (s jiným jménem) zhostila Meiko Kaidži, pro níž to byla jedna z prvních velkých herecký příležitostí. Více o filmu k přečtení zde:http://www.midnighteye.com/reviews/the-blind-womans-curse/(12.04.2016)

Slabé 4*, a to především zásluhou skvělé Meiko Kaji. Ta zde nemá nějak výrazně moc prostoru, také akce je méně, než bychom od Lady Snowblood čekali. :) Tyto nedostatky docela vyvažuje výrazná stylizace, místy decentně hororová atmosféra a závěrečná akce, včetně finálního duelu..Nenudil jsem se, naopak. Jistě někdy zkouknu znova..(30.09.2015)

Zvláštní, ale docela zdařilá všehochuť. V podstatě jde o klasickou yakuza akci o pomstě, kombinovanou s horrorovými (a trošku také komediálními) prvky. Vzhledem k typu filmu nepřekvapí značná stylizace; některé momenty jsou poněkud brutální, nikdy však nad únosnou míru. Akční stránka je ucházející, ne však oslnivá. Obě hlavní protagonistky (známá, neopakovatelná Meiko Kaji a japonská zpěvačka Tokuda Hoki, dříve manželka o více než 40 let staršího Henryho Millera) odvádějí dobrou práci a na konci předvedou poměrně zajímavý souboj s velmi ženským rozuzlením:). Lepší ***, na **** to však spolehlivě žene konec, který mě svou pointou opravdu pobavil.(24.12.2008)