Čokugeki džigokuken: Daigjakuten (1974)

Značně natěšen díky excelentnímuprvnímu dílujsem po asi 20ti minutách začal zjišťovat, že se dívám na komedii, než na akční řežbu. Opět se vrací hlavní hrdinové z prvního dílu, Sonny Chiba je opět neporazitelný frajer, avšak ještě snad více naivní než v prvním díle a jeho kamarádi jsou ještě větší tupci a nemehla než on. Díky pětičlené partičce dobrodruhů se dočkáme spíše hromady ujetého humoru, než kopaček a fatalit, ovšem mě se film prostě líbil. Už v roce 1974 vyloženě fekální humor, to mne docela zarazilo, spousta vtípků které mne pobavily a hlasitě rozesmály. Je sice fakt, že jde někdy s těží odhadnout, kde končí ještě úmyslný vtip a začíná neúmyslná trapnost starého Béčka (jako u většiny Sonnyho 70kových filmů), ale já mám prostě jeho filmy rád a bavil jsem se parádně. Karate masakr příjde až ve finále filmu a jeho vyvrcholením je fatalita od Chiby v takové podobě, že bych ji asi z toho, co jsem od něj zatím viděl, korunoval na královnu fatalit ala Chiba - neuvěřitelné!! Spíše se jedná o bláznivou dobrodružnou komedii.(01.12.2008)

K volnému pokračování filmuExecutionerbych mohl napsat skoro totéž jako k prvnímu dílu až na to, že v tomto případě jde o bláznivou komedii, či spíše parodii, v níž se kromě menší bitky na začátku a pořádné řežby na konci krve ani nedočkáme. Co se příběhu týče, tak opět jsou tu cizáci, kteří provádějí v Japonsku na účet domácích bank pojistné podvody a další nekalé rejdy. Není se však čeho bát. je tu opět Sonny Chiba se svou partou. Místy skvělé, často však trapné. Takže50 %(10.11.2007)

Totálne béčkový sedemdesiatkový nárez sa v druhej polovici zmení na absurdnú frašku s nezabudnuteľnými frkmi, ktoré fungujú najmä vďaka perfektnej chémii ústredných protagonistov (pretože príbeh to nemá prakticky žiadny). Takýto nadhľad k hlavnej postave si dovolí málo filmov.(19.12.2025)