Helimadoe (1992)

Zaľúbil sa chlapecna lyrický spôsob. Len nikto neuteká po schodoch akoRáž v klipe, ale ryšavec, výzorom ešte malé tintítko, prežíva prvé mokré sny naživo a ruka mu už po nociach asi všelikdešmátra. Skutočne to vyznievalo až pedo miestami, lebo v porovnaní s nejakými herečkami pôsobil ako ich syn. Keď si ale odmyslíme tento progresívny prvok, tak tá chlapčenská prvá zaľúbenosť bola strašne cítiť a to pritom herec ani nehral.

V určitém věku to prostě některé české i světové režiséry (a nejenom je) postihne - začnou nostalgicky vzpomínat na mládí, špatné je zapomenuto, dobré je glorifikováno, všechno zalévalo teplé sluneční světlo a holky byly krásné a mladé a usměvavé a svůdné... A tak si takový režisér pak vybere nějakou předlohu, do níž by mohl tuhle svou nostalgii vrazit, jedno, že v originále to není o tom sluncem prodchnutém dospívání a hromadě holek na statku s velkými kozami (ačkoliv, dvě výjimky zde jsou), ale o tom stále stejném Havlíčkově cynickém pohledu na tehdejší dobu a některé lidi. Tenhle film jsem párkrát musel vidět, protože ČT to současně s Hradem z písku tehdy prezentovala jako úžasné dílo tehdejší tvorby, ale vždycky mne to nudilo, postavy mi přišly moc papírové, a ne životné, a na to jsem už poněkud alergický. Navíc hlavní hrdina by se hodil do Páni kluci, ale sem fakt moc ne.

Teď tu asi pro některé budu za debila, ale já měl celou dobu pocit, že koukám na jakýsi pokus o Rozmarné léto (poetikou), ze kterého někdo sebral drtivou většinu kladů a tu nahradila neškodná, ale taky nudná erotická fantazie. Jednoduše - prostě jsem zjistil, že mi tenhle typ poetických filmů, často točených za Československa, moc nesedí. Je to romantické, hodně romantické, taky je v tom trocha té erotiky, motá se to kolem žen, které vždycky propadnou ústřednímu chlapovi/chlapům a i nějaký ten kouzelník se v tom kupodivu často objeví. Dlouhou dobu jsem čekal na cokoli, co by mě mohlo výrazněji zaujmout, ale dočkal jsem se spíš nedůvěryhodného "příběhu" o klukovi, který je sice samá piha a sotva z něj vypadne rozvitější věta, ale i tak vzbudí velký zájem u všech pěti dcer venkovského lékaře a dvě se do něj dokonce regulérně zamilují. V realitě by to sice dopadlo tak, že by ho skoro všechny měly za zamlklého podivína bez jakéhokoli jiného výrazu (což jestli byl u jeho postavy záměr, tenhle výraz, tak klobouk dolů, protože Jakub Marek má celou dobu jen jeden a ten samý výraz) a asi by se k němu moc nehlásily, ale co s tím, je to poetický film, tam má přece logiku všechno. Jako jo, zrovna já bych si na to stěžovat neměl, ale jak mě ta poetika nedokázala moc oslovit, začalo mi vadit i tohle. Snad jediné, co se mi opravdu hodně líbilo, byl závěr, který by sám o sobě byl za plný počet a zklamané dojmy mi dokázal aspoň trochu zachránit. On a solidní filmařská stránka, byť místy lehce televizní, ale nikdy ne tolik, aby to začalo působit jako televizní film. Předlohu jsem sice nečetl a od Havlíčka znám hlavně jiná díla, ale Jirešova adaptace mě na ni určitě nenalákala. Lepší 2*

Koukám, že se film skoro vůbec nelíbil. Pravda je, podobně jako u Učitele tance mě Jireš opět zklamal. Je asi jasné proč. Ale přesto tu bylo té jeho lyriky víc a dalo se zkouknout, i když chápu, že mnohé to muselo, zvláště pokud na tom byli v kině a nemohli odskakovat, dosti nudit. I příběh byl docela podivný. Nu... Pro každého to určitě není a do síně slávy českého filmu se tímto Jireš taky určitě nezapsal.

Na tomhle filmu je jednoznačně nejpůvabnější ten nevšední název. Ke všemu ostatnímu mám výhrady. Mělo to parametry televizní inscenace a ne distribučního filmu. Kdo se tady opravdu nevyznamenal, to byl představitel dospívajícího Emila. Podle jeho filmografie si touto rolí podepsal herecký ortel. Později už si v podstatě neškrtnul. Chudák tehdy možná tak zcepeněl, když si uvědomil, že je to vlastně docela slušná úchylárna. Postava ztvárněná Ljubou Krbovou byla regulérně zatížená pedofílií. Dora Lucie Zedníčkové byla jen psychicky labilní. Prostě a jednoduše se to nepovedlo. Nevím, proč o tom v obecné rovině smýšlím hezky, nelíbilo se mi to ani v době uvedení do kin.