Člověk jde za sluncem (1962)

Má ten film mnohé z kouzla, které mají filmy jakoČervený balónek,Hry a snyneboSkleněná oblaka. I ty se tváří, že zkoumají a prožívají svět z hlediska děcka, ale je to klam. Ony předvádějí dospělou představu dětského vnímání a jich tvůrci se snaží evokovat obraz dětství v sobě. Už tím jsou takové filmy nostalgické, což zde nádherně doplňuje hudba, obvzláště pasáže hrané jen flétnou či trubkou. Chlapcovo putování městem je kaleidoskopem příběhů hravých, vážných, groteskních i dojímavých (scéna s čističem bot). Jo, a i cesta může být cíl.(01.01.2020)

Poetický film o chlapci, který se rozhodne putovat za sluncem a na své cestě naráží na různé typy lidí. Na své cestě je především pozorovatelem a primární je spíše to, co vnímá a jak to vnímá, než kdo a jaký chlapec ve skutečnosti je. Různorodé a z řady důvodů zajímavé jsou naopak postavy, které na své cestě městem potkává(12.06.2006)

Senzitivní chlapec Sandu (Nika Krimnus) se vydá ráno za sluncem a prochází svým rodným Kišiněvem až do západu slunce. Díky své poetické duši a schopnosti žasnout, toho uvidí za jeden více, než někteří lidé za celý život...film(19.01.2025)