Zenovo vedomie (1976)

Ach, Zeno, Zeno... :o) Spočiatku som mal pocit, že sa dívam na ďalší výnimočný film, úvod ma nesmierne zaujal - psychoanalýza vo filme. Veľmi zaujímavý rozhovor v ordinácii, kde doktor vyšetruje pacienta, ktorého fyzicky napokon nič nebolí, ale napriek tomu sa necítí dobre, pokračoval zajímavou procedúrou pokusu uvedenia pacienta do zvláštneho transu. Počiatočné rozprávanie životného príbehu Zena Cosiniho v podaní výborného Ctibora Filčíka vyznievalo pútavo, dialógy s doktorom (zdatne sekundujúci Štefan Kvietik) striedali vnútorné monológy v obrazovej kombinácii s peknými umeleckými flashbackmi z prechádzky v prírode. Dramaticky vyznievajúce rozprávanie vcelku ešte úsmevne odľahčili historky o tom, ako sa Zeno pokúsil niekoľkokrát neúspešne prestať fajčiť najrôznejšími (niekedy až bizarnými) spôsobmi. Od náhleho prechodu do hranej minulosti k posteli umierajúceho Cosiniho staršieho a udalostiam na burze mal som pocit, akoby som sledoval po častiach dva rôzne filmy - prvý tematicky silný komorní príbeh, vo svojom spracovaní plný autorskej invencie, druhý ako priemernú štúdiovú inscenáciu, sčasti trochu nezáživnú a rozvláčnu (mimochodom celý film nemá uvedených 82, ale až 108 minút). Aj keď sa línie minulosť / súčasnosť nejakú dobu pravidelne striedali, postupne začal čoraz viac priestoru dostávať tá okolo analýzy rodinných, pracovných a mileneckých vzťahov talianskych meštiakov, ktorá ma nijak výraznejšie neoslovila. Škoda... Celkovo film z veľkej časti stojí a padá na hereckom výkone Ctibora Filčíka.(65%) (52 rokov filmu za 52 týždňov)(08.04.2019)

"La coscienza di Zeno" Itala Sveva vyšla pod českým názvem "Vědomí a svědomí Zena Cosiniho", přičemž pro víceznačné slovo "coscienza" se použily slova dvě, "vědomí a svědomí", avšak ani to nemusí stačit, zkrátka přišlo "podvědomí" a především (freudovské) "nevědomí" - anglické vydání "Confessions of Zeno" se všem těmto pojmům úspěšně vyhýbá, aby je nahradilo sice jedním, ale méně případným, přestože slovo "coscienza" převzalo do svého tezaura jako "consciousness". Svevo do svého nejúspěšnějšího románu vložil mnohé ze sebe, ale i z psychoanalýzy (výklad snů, Traumdeutung), kterou se tehdy také zabýval. Co se o Zenovi dozvídáme, může tedy pocházet ze všech čtyř (psychických) zdrojů, které nelze odbýt tím, že něco je pravda a něco výmysl (lež), něco neodolatelné nutkání a něco podlehnutí svodu. Pozn. 1: V Terstu se Italo Svevo zkamarádil s Jamesem Joycem, a jejich knihy, které v té době vyšly, ohraničují modernu z jihu a ze severu. Pozn. 2: Tvůrci filmu (včetně Ctibor Filčíka) už tím, že se pustili do tak náročného projektu, prokázali nesmírnou odvahu. Zda se jim povedl, můžeme zhotnostit porovnáním s citací z Carla Salinariho, který považuje Svevovu inspiraci za: "Osamělost moderního člověka, jeho neschopnost zapojit se do tkaniva konvencí víry, mravů a zvyklosti buržoazní společnosti a jeho snaha postavit proti tomu bezmocný svět svých neuskutečnitelných snů." (Překl. Eva Ruxová). Pozn. 3: Svevova kniha nepojednává (jako běžné knihy) o tom, jak využívat své příležitosti a možnosti, ale o tom, jak příležitosti a možnosti využívají Zena (potažmo nás). Pozn. 4: Ve filmu i v knize je spousta pěkných citátů, které upřesňují Zenovu zpověď; např. "Chissà da quanto tempo e di quale malattia io sarei già morto se il mio dolore in tempo non le avesse simulate tutte per indurmi a curarle prima ch’esse m’afferrassero (Kdoví jak dlouho už bych byl po smrti, a na jakou nemoc bych zemřel, kdybych své bolesti neléčil dřív, než mě zachvátily)". Pozn. 5: Zenův příběh je v podstatě popisem "odvykání" (opportunità unica di svezzamento - jedinečnou příležitostí odvyknout si). Odvyká si od kouření, otce, manželky, milenky, práce, a nakonec od života jako takového.(12.01.2018)

Takáto psychoanalytická inscenácia je v našej domácej tvorbe tej doby neobvyklá vec. Počúvať vnútorný hlas „pacienta“ a ocitnúť sa v jeho hlave na hodinu a pol, vypočuť si pohnútky všetkých milostných zaváhaní by bolo priveľa, ale to herecké obsadenie všetko zachránilo. Trochu som mal problém s Ctiborom Filčíkom ako mladým profesionálnym zvodcom, čo si vyberá medzi tromi ženami s menami na A. Dokonca aj sestrami Vášáryovými. Keby išlo o žáner, ktorý mi sadne, boli by to štyri hviezdy, ale spracovanie bolo určite bezchybné.
––––Len v jednom prípade treba mať výčitky svedomia: Keď sme nevedeli konať vo vlastnom záujme.(28.05.2016)

Hvězdné obsazení, díky tomu dobře zahrané, ale jinak nuda, dlouhá nuda...(27.08.2024)

Skvelá televízna inscenácia tohto románu. Režisérovi sa určite podarilo sa niekam posunúť z knihy, ktorá je dosť nestabilná. Naši skvelí herci, príjemné prostredie, zaujímavé dialógy. Ešte k tomu sa tu stretli obe sestry Vášáryové. Jednoznačne 5*.(04.06.2015)