Lovec jelenů (1978)

Vrcholný film "vietnamský" film, mj. proto, že vietnamské trauma nezužuje na problém tam a problém po, ale zobrazuje ho jako důsledek celého strukturálního problému, jako epizodu v serálu bídy jedné sociální třídy. A kromě toho hodně mluví o lásce v různých jejích obdobách. A taky o frustraci, o nenaplněnosti a nenaplnitelnosti.

Tento film není pro každého. Stejně jako třeba Tenká červená linie nebo Coppolova Apokalypsa by neměl nést označení jako válečný, ale protiválečný film. Postav\ De Nira nebo Streepové nejsou důležité. Stejně jako třetí kamarád. O lidech s tímto osudem se moc nemluví je jich spousta. Klíčová je postava Christophera Walkena. Toho charismatického chlapa. Není slaboch, ale zároveň je skvěle vykreslený jako citlivý muž. Kdo se nedostane do extrémních situací, nemůže pochopit. Ten pocit napětí, strachu a pak uvolnění z přežití. Radost z přežití a následné absence těchto pocitů v následujícím životě. Ta intenzita, která dělá normální život naprosto prázdným a činí schopnost se vrátit zpátky velmi těžkou.  Cimino vytvořil skvělý opus i s umírajícím Cazaelem, který hraje svou roli nezapomenutelně, stejně jako všechny ostatní. Rozvleklost je jen zdánlivá. Svatba a lov skvěle představují postavy naprosto přirozeným způsobem. Skok k ruské ruletě je vynikající záležitost. Oslava života se skokově mění v boj o přežití, který změní úplně vše. Pak jde už jen o protiválečnou výpověď, která se tolik míjí  s mým oblíbeným Černý jestřáb sestřelen. Komplexní snímek, ke kterému se s železnou pravidelností vracím a vidím, jak se mění mé náhledy na život. Takže stále za pět hvězd.

Zkrátit tenhle film o hodinu a víc tak by se vůbec nic nestalo. Čekala jsem, že to bude pomalé, ale až tak? Kupodivu jsem to vydržela na jeden zátah.  První svatba/rozlučka před odchodem na vojnu má skoro hodinu a v podstatě je to nuda. Herci jsou tu sice oblíbení, ale nemají co hrát. Tento film je podle mě další De Nirův film, který je přeceňovaný stejně jako Taxikář. I ten název Lovec jelenů mi zní odporně, jelikož nepodporuji žádné zabíjení zvířat a hned se tu setkám s vraždou jelena. To tam prostě nesmělo chybět. Jediné, co mi z filmu utkví asi na dlouho v hlavě, je ta ruská ruleta s revolverem. Jelikož mě fascinuje smrt, sebevražda a zbraně, tak tohle byla opravdu napínavá část, kdy Walken vezme do ruky revolver a na místě se odpráskne do hlavy před svým dlouholetým kamarádem. Wow! To bylo skoro jediné násilí, které tam bylo zobrazeno. Čekala jsem, že tam ukážou víc lidská jatka ve Vietnamu, ale kdepak. Pak divák nechápe tolik traumata vojáků. Taky mě film nalákal tím, že údajně tenkrát způsobil vlnu sebevražd a už teda chápu proč. Dvě hvězdy teda dávám za tu napínavou ruskou ruletu, ale jinak mě celkově film spíš zklamal.

Příběh zbytku někdejší ruské enklávy v USA z doby vietnamské invaze. Proč si režisér zvolil právě toto prostředí, právě v kontextu Vietnamské války, které je pro USA zcela netypické (italové, Irové, Asijaté, budiž)? Z celého filmu je to asi tato otázka, co mě nejvíc zajímá. Ruské písně, ruské přípitky, a podivná ruleta (Kryl) ve Vietnamu?

O filmu jsem si nic předem nezjišťoval. Věděl jsem jen, že je to jeden z těch významných filmů o válce ve Vietnamu a hraje v něm Robert de Niro. Dostal jsem něco jiného, než jsem čekal a jsem tomu rád. Linka s ruskou ruletou v Saigonu byla tak přepálená, že jsem ji musel vnímat jako podobenství o šílenosti a nesmyslnosti Vietnamské války. A tak mi zmizela poslední výtka, kterou jsem vůči filmu měl. Mohl jsem s klidem dát plné hodnocení. Líbilo se mi,že se nebáli délky filmu a klidně nechali běžet kameru tam kde by v jiném filmu dávno udělali střih. Chtěli něco důležitého říct a proto nespěchali. Většinou ve filmech herce neřeším, ale tady je musím pochválit. Byl to herecký koncert všech zúčastněných.