Želvy mohou létat (2004)

Jako sorry, ale tohle fakt ne. Nejspíš tu budu za lidský odpad, že jsem nedokázal tohle ocenit, ale něco tak strašně umělého, prvoplánového a vyděračského jsem už sakra dlouho neviděl. On je to totiž takový íránský Hrob světlušek, ale ten na rozdíl od tohohle nějak funguje. Želvy mohou létat se řídí jedním takovým "mottem" - natoč válečný film, do hlavní role dej dítě, čím menší tím lepší a jediné oko nezůstane suché. A těm, kterým zůstane, jsou jen odporní lidé bez kousku citu. A tady nejen že je v hlavní roli dítě, on tu skoro nikdo jiný než děti nehraje. Asi bych si tolik nestěžoval, kdyby to mělo aspoň dobrý scénář a slušně představené postavy, ale tenhle film nemá ani to. O těch děckách nevíme skoro vůbec nic (a to platí jen o třech z nich, o ostatních jsem se nedozvěděl už vůbec nic), ale v tom je právě ta vychcanost tématu, protože děti ve válce okamžitě musí vzbuzovat v hromadě diváků lítost a říct proti tomu křivého slova si už jen z principu koleduje o malér. I to bych asi do určité míry překousl. Jenže pak je tady to nejhorší. Na jednu stranu je na tom krásně vidět, že režisér měl celý záměr filmu promyšlený a čiší to z každé scény, ale bohužel tím záměrem bylo neustále citově vydírat. Jen a pouze na tom, že v hlavní roli jsou děti, které žijí v právě probíhající válce a některým z nich i chybějí různé druhy končetin. Opět je v tom vidět ta vychcanost - to si prostě zaslouží lítost už jen z principu. Já to nepopírám, těch děcek mi je líto, válku taky neschvaluji a ačkoli i konec je strašně vyděračský, aspoň hezky ukázal tu absurditu války, to protiválečné poselství se mi taky líbí a věřím, že to muselo být hodně drsné a stejně jako za každé války to odnesla hromada nevinných lidí, ale vůbec se mi nelíbí, jak to ten film sděluje. Z každého záběru ta snaha co nejvíc citově vydírat diváka přímo teče, přičemž ale SKUTEČNÉ a přirozené emoce z toho neplynou ani náhodou. O to víc mě štve, že je to film z Íránu, protože tam a v Rumunsku jsou na co nejrealističtější filmy mistři, ale tohle je jen chladný prvoplánový vyděračský kalkul, který už jen z tématu doufá ve festivalový úspěch. Je mi fuk, jak moc velké odsouzení za své hodnocení a komentář si tu vysloužím, ale myslím že jsem dostatečně vypsal, s čím mám u tohohle filmu takový problém. Ve mě to fakt nezanechalo žádný silný pocit. Navíc mám pocit, že i Vzpomínky na lásku byly přirozenější než tohle. Vždyť už jen ten název svým způsobem vydírá, když ho chápete. Ze dna to ale tahá naprosto skvělá kamera a uvěřitelné civilní výkony všech dětí - velká škoda, že jsou ale využity do vypočítavého plánu režiséra Ghobadiho. A to od něj chci vidět ještě dva filmy, ale po tomhle si od něj asi dám radši pauzu, stejně jako od Terryho Gilliama. Lepší 1*

Film zajímavý už jen svou lokací na Iráckém pohraničí těsně před vpádem Bushe juniora a nakonec i příběhem, který zpočátku není moc hmatatelný, ale nakonec to do sebe začne zapadat a člověk tuší kam se to asi bude ubírat. Všemu dění tu vládne dětský boss Satelit, který sežene cokoliv, ví vše a má všechny místní děcka a vlastně i dospělé pod palcem. Jeho sledovat přinášelo i vtipné momenty v tom veskrze smutném a tragickém příběhu. Taky bylo zajímavé sledovat ten denodenní chod toho mikrosvěta tam, schánění satelitu, děti bez rukou a nohou hledající nášlapné miny, bídu, strach i naději a k tomu jednu dívenku jejíž osud a pohnutky jsou odhalovány jen pomaloučku ale s o to větší intenzitou.LFŠ 2018

Mám rád filmy z oblastí, které jsou naší mentalitě poněkud vzdálené. Něco a nedokážu to popsat, mě k islámu přitahuje a je mi strašně smutno když vidím, co se tam děje, v jaké situaci se tato oblast nachází. Je na dlouhou diskuzi, čí je to vina a jestli je vůbec nějaké východisko z tohoto marasmu. Určitě bychom všichni měli být šťastni, v jakém prostředí žijeme a být vděčni, že nám bylo toto prostředí souzeno. Tím nechci říci, že bychom si měli vážit politiků všeho spektra, nenasytných byznysmenů, flanďáků to ani náhodou! Právě že díky politice, plutokracii a náboženství, se dějí všechna ta svinstva.
Je jednoduché litovat děti, ale když se člověk zamyslí, že děti jsou většinou krutější než dospělí a z malých roztomilých tvorečků vyrostou bezmyšlenkový zabijáci, bezcharakterní politici, asociální podnikatelé, pedofilní flanďáci a podobná svoloč, tak o to je složitější najít ten správný úhel pohledu na tento snímek. Vychovat slušné, ale fakt slušné děti, to je poslání zvláště v tomto, čím dál více komplikovaném světě.

Film z autentického, kurdského utečeneckého tábora, kde se vyskytují převážně děti s minimálním obsazením dospělých je celkem ojedinělá záležitost. Z toho je jasně zřejmé, že Bahman Ghobadi chtěl podtrhnout a upozornit na skutečnost, kdo je hlavně tou nevinnou obětí válek. Samozřejmě, že jsou to děti, které jsou v tomhle filmu vykresleny bez jakéhokoliv zjemňování, ale syrově, tak jak to odpovídá i faktům. Tenhle film mně připomněl i dokumentSlzy Gazy.Želvy mohou létat je hodně silný snímek, kde byl stěžejní a hodně vyčnívající (i po té hlasové stránce) postavou Satelit, malý dospělý kluk, který se stal jakýmsi vůdcem a ochráncem ostatních dětí v táboře. A že tam hrály děti , které byly zmrzačené, mně naopak připadá zcela reálné, protože ono to tak přece opravdu je. Proč to tedy nějak ředit. Na mě osobně zapůsobil asi nejvíc klučina bezručka a smutné oči Agrin, které jakoby mluvily za všechny ty děti v podmínkách, které si neumíme ani vzdáleně představit.

,,JE TU NAPSANÉ: "JE KONEC BEZPRÁVÍ, NEŠTĚSTÍ A UTRPENÍ. JSME VAŠI NEJLEPŠÍ PŘÁTELÉ A BRATŘI. UDĚLÁME Z TÉTO ZEMĚ RÁJ. JSME TU, ABYCHOM ODŇALI VÁŠ ZÁRMUTEK…"///Jak se žilo(?) na irácko-turecký hranici. Co dělaly, na co píčovaly, vo čem uvažovaly… děti, starci – ale hlavně ty děti. Síla příběhů z týdle části světa je neuvěřitelná! Kam voni na to choděj… Aha, voni to maj jednoduchý. Žádný vymejšlení… kurdský děcka prostě místo knoflíkový války… no prostě maj jiný starosti! Možná nemaj knoflíky, zato ta válka je opravdová!///NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT:1.) Chcu ukázat, jak si ,,doma“ žijem. 2.) Kdyby nebylo mě, byly by ty děti bez práce… (tož bacha na toho s tou textilkou!). 3.) Thx za titule ,,mironto, Principino“ a ,,Prince“.///PŘÍBĚH*****HUMORneAKCEneNAPĚTÍ*