Faunův labyrint (2006)

Kouzlo nevyprchalo ani po letech. Dojemně děsivý příběh Alenky v říši zla, kde dostat se za oponu znamená spoiler. Fantaskní příběh na pozadí krutého konfliktu ve frankistickém Španělsku nebo možná naopak, ale to není podstatné. Imaginace páně del Tora tu dosahuje vrcholu, stejně jako schopnost vyprávět příběh tak, aby se dal (dez)interpretovat dle vlastního uvážení a všepochopí jen ten, kdo se umí dívat...Čtyřkový dojem povyšuje na pět pocit závěrečné satisfakce (Nikdy se o vás nedozví).

Ono se to bohužel nemůže rozhodnout, jestli je to válečné drama, nebo pohádka/fantasy. Z pohádky se to vyřazuje značným násilím a celkem vážným válečným příběhem. Z válečného dramatu se to vyčleňuje naprosto dementním chováním postav způsobeným slaboduchým scénářem. To co bych pohádce odpustil, dramatu prostě nemůžu. Partyzáni, kteří jsou celou dobu v přesile, vyrazí zničit posádku, až teprve když je mnoho z nich zmasakrováno a umučeno. Přitom hned na začátku mohli ukončit záporáka i s pěti šmudlama, když je měli šanci poťupkat ze zálohy z kapradí. Pani dá partyzánům klíč od zámku, ke kterému má klíč jen záporák, aby se tak dokonale prozradila. Přitom zničení zámku by pro ty kluky proletářský byl asi moc velký oříšek. Hrozný bláboly.

Roky jsem ten film znal jen podle názvu. Až po nedávném shlédnutí Frankensteina od stejného režiséra jsem se rozhodl podívat se i na toto dílko. Silný příběh propojující říši fantazie s nepěkným časem španělské občanské války. Do plného počtu 5 hvězd tomu ještě něco chybí, ale opravdu moc pěkný snímek.

S ohledem na věhlas, jaký tenhle film má, jsem asi měla moc veliká očekávání a vážně jsem si myslela, že to bude pecka, co mě posadí na zadek. Ale nestalo se. Kdybych měla něco fakt vyzdvihnout, tak jsou to určitě masky a ta ponurá fantasy atmosféra. Ale ta kombinace tohohle světa a té válečné doby mi prostě nějak neseděla. A Ofélie mě někdy rozčilovala svou obří naivitou. Přišlo mi to zkrátka takové nevyvážené. A ani mi moc nesedl ten konec. Nemám moc ráda tyhle nejednoznačné zakončení.

Z tej kopy vojnových filmov ktoré som doteraz videla, sa tento vymyká spracovaním. Neobdivujem brutálne naturalistické a sadistické, krvavé scény, ktorých sú podobné príbehy plné. Páčil sa mi fantastický svet, ktorý pre malú Oféliu vytvorilGuillermo del Toro. Toto spojenie reality a fantázie v čase vojny, mi sadlo. Zimomriavky aj slzy sú pri tomto filme celkom normálne, aspoň myslím.