Chlapec v pruhovaném pyžamu (2008)

Přes jisté napnutí pomalu se rozvíjející film, jehože hlavní deviza (David Thewlis) není plně využita...buď bych z něj udělal fakt velkou svini nebo bych ho nechal prožít závěr silněji. Ale ano, závěr je sice od jisté chvíle odhadnutelný, ale přesto nápaditý. Spoiler: moc by se mi líbila scéna, kdy má otec v náručí už jen tělo svého syna.

Na jednu stranu bez humoru a černého popichování by zcela moje existence neexistovala a neměl bych důvod ani vstát z postele aniž bych nikomu nepřál rakovinu prostaty, ale na druhou stranu zkurvenosti páchané válkou a Pedolfem.. třetí říše byla vlastně nejdražší startupová firma historie. Tuny propagandy, miliony mrtvých a šéf projektu byl rakušák s posečeným knírkem, co nezvládl ani přijímačky na brněnskou umělku. Vyhlazovací tábory pak působí jak industriální verze pekla, kde se lidskost měnila na výrobní pás. A nejděsivější na tom je, že to všechno nevymyslel RRRMartin z fantasy románu pro holky 12+, ale banda úředníků v naleštěných uniformách, co si po šichtě klidně šla dát kafe a štrúdl. Jo, a pak že dobré nápady se rodí jen ze snu. Milovníci druhý světový války budou zase slintat nad tankama, uniformama a tím, jak měl Wehrmacht„štÿl“,ale už míň nadšeně koukaj na to, že za tou naleštěnou ocelí je taky Osvětim a Aušvic. Historie začne bejt kůl do doby než ucejtí spálené maso.Film co mrazí.. silně mrazí.

Zasraní náckové, neštítili se ničeho. Malého Bruna je mi velmi líto, bohužel nemohl pochopit co se vlastně kolem jeho života děje... ta jeho chytrá sestřička mu to mohla alespoň nastínit. Velmi smutné, ale tohle se dělo a nelze na to zapomenout, je v pořádku, že nám tyhle filmy připomínají tuhle odpornou a nechutnou dobu!!!!!! Svině SSácké

Téma druhé světové války a konkrétně koncentračních táborů bylo filmově zpracováno už mnohokrát. Jak přijít s originálním pohledem? Třeba tak, že se na celou věc podíváte očima dítěte. Tvůrci navíc přidali na intenzitě tím, že to dítě je syn německého vojáka a vedoucího jednoho z koncentračních táborů. Tím dochází k extrémnímu protikladu vidění světa. Krásně naivní a dobrodružně romantický svět osmiletého chlapce se střetává s nesmlouvavě drsnou a vlastně šílenou realitou vyvražďování lidí. V podstatě celý film divák sleduje pohledem malého chlapce. Proto mu nelze vyčítat jeho naivitu a povrchnost. Zvlášť, když dospělí kolem něj mu tu nechutnou pravdu nechtějí a nedokáží říct. Jak by také mohli? Sednout si se synem a do očí mu říct, že má práce spočívá v tom, že každý den zavraždím desítky a stovky lidí? To je strašné už jen napsat, natož říct... a co teprve to dělat...Tvůrcidokázalipřinéstinovativnípohlednatyhrůzy znašíminulosti.Navíc velmi dovedně zdramatizovali závěr, při kterém napětím přestanete dýchat. Díky za to opětovné připomenutí. Jen to občas potřeba, ať se to nemusí opakovat v reálu.(80%)

I když je příběh fiktivní, silně ukazuje krutost doby Ww2 a hrůzu, která se odehrávala za ploty koncentračních táborů. Film působí nenápadně, ale o to víc zasáhne. Nejsilnější je kontrast mezi brutalitou reality a nevinností dětí. Hlavně německý chlapec žije ve lži a nechápe, co se kolem něj skutečně děje. Právě jeho pohled dává příběhu tragickou hloubku. Závěr je dramatický, plný emocí a velmi silný. Film ukazuje, jak slepota, propaganda a nevědomost mohou vést k ničivým následkům.