Černý jestřáb sestřelen (2001)

Sú filmy, ktoré si človek pozrie a povie si: "Ok. Bolo to super." No na druhý deň si nemôže vybaviť o čom ten film bol, aký herci tam hrali, možno si len pobrumkáva ústrednú melódiu (no aj to nie je isté, ak ústredná melódia je fádna, monotónna a nemá čaro ohúriť). Potom sú tu filmy, ktoré si človek pozrie zas a znova, pri každej príležitosti, keď doslova nemá na výber - čo je fajn, pretože ľudia prirodzene radšej siahnu po zaručenej klasike, ako po niečom novom (k novému proste máme istú úctu, strach či na to jednoducho nemáme chuť). Potom sú tu filmy, ktoré si žijú "svojím vlastným životom" - divák si ich pozrie, oťuká ich a po opätovnom pozretí po nejakom čase v nich nájde niečo nové, čo po prvýkrát si nestihol všimnúť (posolstvo, otázka položená divákovi atď. - takýmto filmo je napr.Dvanásť opíc) čím si film získa svojich vlastných "detektívov", pretože fanúšik tohto snímku sa doslova vyžíva v tom, aby našiel ďalší a ďalší moment či skrytý význam, ktorý bol donedávna preňho nebadateľný. No a potom sú tu filmy, pri ktorých si človek povie: "No... jednoducho wow..." a stratí reč, slová mu nejdú z úst, len sedí a čumí a rozmýšľa, čo to vôbec videl - že akú dokonalosť je filmový tvorca schopný vytvoriť len pre to, aby vyrozprával príbeh a premietol ho na plátno nie bezhlavým kopírovaním scenára, ale pre to, aby snímku vdýchol dušu. A každý divák má tie svoje vlastné obľúbené filmy "s dušou" (u mňa sú to filmy od Kurosawu či Truffauta). No aBlack Hawk Downje jeden z týchto snímkov... Nech si hovorí kto chce-čo chce, aj ten najväčší hejter akčných vojnových filmov musí uznať, že tento film od Ridleyho Scotta má dušu. A tú dušu nikdy nestratí, ani keby ľudstvo vyhynulo a o miliardu rokov by našu planétu obsadili emzáci, či iné bytosti z inej dimenzie. Toto dielo tu zostane. A nezáleží, či to bude kvôli subjektívnemu rozprávaniu príbehu, podmanivej atmosfére, dobre nasnímanej akcii či zapamätateľnej hudbe od majstra Hansa - divák si môže vybrať, stále to bude z toho istého celku, z jedného skvelého filmu. No a tak to je aj so mnou - neviem si vybrať, čo je na tomto snímku lepšie, ale zhodujem sa, že je proste fantastický. A večný...

Jeden z najlepších vojnovych filmov ktorý sa týka novšej doby...Čierny jastrab je majstrovske dielo čo sa tyka akcie ..prevedenia a taktiež aj obsadenia...Dej je priamočiary je tam vela akcie a človek si hned nájde svojho oblubenca ktoremu drží palce aby toto všetko prežil ( u mna to bol Josh Hartnett )  ale nepohrdol som ani scenami s Tomom Sizemorom...Tento film vas vie po cely čas udržat pri sledovaní bez toho aby ste mali potrebu či pozriet do telefonu alebo ist sa čo len napiť...Skvela atmosfera a za mna je to jeden z top filmov ktorí Ridley Scott natočil.

Vzpomínám si, že když jsem v roce 2016 viděl Black Hawk Down poprvé, tak jsem tím filmem byl dost otráven, protože jsem nechápal, k čemu to všechno má být (ať už divácky, tematicky nebo politicky). Širší celek se neřeší - prostě se do Mogadishu letí sejmout dva mocné muže kabinetu somálského diktátora a celé se to posere, protože do města plného milic s RPGčkama letěli ve velkém stylu s vrtulníky a ztratili moment překvapení. Nedokázal jsem ani rozlišit postavy od sebe, protože všichni vypadají stejně a když umírali, bylo mi to úplně jedno, protože jsem k nim neměl žádnej vztah. Dnes jsem se v tom byl schopen zorientovat o něco lépe; Tenhle je idealista, tenhle spíš cynik, tenhle veterán dosud dělal jen administrativu, tenhle nováček je hrrr do akce (fakt není poznat, že je to právě on, kdo spadne při slaňování a přerazí si záda hned jak akce začne)... Nějaká expozice tam na začátku je, ale nikam se to nerozvíjí - pouze tam pak 2 hodiny běhaj a střílí, aniž by to mělo nějaké emocionální vrcholy nebo výraznější momenty. Byl by tam ale prostor pro to, aby idealista zcyničtěl a u cynika se projevily nějaké ideály.Asi nikdo nechtěl vyprávět makro-příběh geopolitiky ani mikro-příběhy o tom, jak válka mění muže. Pouze se v technicky velmi zdařilém hávu ukazuje realisticky snímaná a uvěřitelná válečná vřava, jsou tam samé známé tváře a zasazením to silně evokuje nějaké mise Modern Warfare trilogie série Call of Duty. Podle mě je to málo.Znovu jsem si však říkal, jak krásný je sledovat film točenej na celuloid. Baví mě ty kontrasty, textura jemného zrna i ta barevnost (vím, že je to v post-po gradovaný, ale stejně).

POV: Vojnové peklo.  Nedávno som dočítal Bowdenovu knihu a trochu mi to kazí zážitok z filmu. Scott (Nolan) mení záverečnú tretinu a vyznenie. Zmizla kritika nezmyselnosti vojny a chybovosti celej akcie, miesto toho hádže vinu na Garrisona, proti čomu sa práve Bowden vyhradzoval. Furt je to ale na viac, než na štyri hviezdy. Dokonale totiž vystihuje podtitul predlohy: Príbeh modernej vojny.

I po těch 25 letech je BHD největší válečný náser. Fantasticky natočené, skvělý střih a kamera. Absolutně smysly pohlcující konflikt díky vizuálním nápadům, které určili podobu “moderní” války ve filmech i hrách na dlouho dopředu. Pestré postavy s top castingem a nervní hudba od Hanse Zimmera nás drží na kraji gauče. Nejlepší americká propaganda spolu s Top Gun. Nekompromisní důraz na detaily a vojenskou techniku a strategii. Ridley opět v top formě, je to génius.