Persepolis (2007)

Z filmu je cejtit, že je to silný autorský dílo, který se může pochlubit pěkně stylizovanou animací a ucelenym příběhem, kterej vše pokládá na rovinu a nesnaží se bejt nijak zaujatej. Líbí se mi, že je to celý odvyprávěný právě Marijanou což tomu dodává onu autentičnost a divák má díky tomu skutečně možnost se naladit na ty silný osobní témata. Film je nepřehlédnutelně rozdělenej do 3 částí, který velmi chytře lemujou celej zážitek a celkově se s tim hezky pracuje. Neni to do očí bijící a zároveň to dává možnost oddělení pomyslných životních etap. Začátek nám dává možnost nahlídnout do jejího dětství. Tahle část se hodně spolíhá na proplejtání životního příběhu s tim co se zrovna dělo v Íránu a pro historickej kontext to funguje jako skvělej začátek. Druhá část, která je za mě možná nejodvážnější vypráví o samotě, sebehledání, závislosti a pocitu viny. Tahle část je za mě nejlepší, protože je konzistentní co se týče vyprávění, rozmanitá co se týče životních vztahů a emocionálně nejsilnější. Poslední část filmu už neni tak bezchybná a bohužel tam vnímám nějaký trhliny, který ale nijak nevytahujou z ucelenosti zážitku. Trochu mi to přijde takový roztěkaný a příliš uspěchaný, snaží se to říct až moc věcí naráz a zapomíná to na předchozí části, který si dokázali udržet jak hloubku, tak ucelenost, která mi tady bohužel trochu chyběla. Konec filmu je emocionální vyvrcholení, který jasně potrhává tón filmu a je z toho enormně cejtit kolik práce a autorský lásky za tim projektem stojí. Persepolis není bezchybym dílem, ale je to dílo, který je upřímný, tvrdý, hluboký a silně emocionální. 7,5/10

Detstvo, dospievanie a mladosť Marjane Satrapi v Iráne, za diktatúry zlého šacha, za nadšenej revolúcie, po ktorej prišla ešte horšia diktatúra teokratická, vojna so Saddámovým Irakom a autorka si užila aj dočasný európsky exil. Odžité a vynikajúco odpozorované, dievčina nepochádza z chudobných pomerov a rodina je hodne liberálna, o to viac pociťuje zlom, ktorý nastal, keď sa krajiny zmocnili fundamentalisti, ktorým vadí hudba, alkohol, hracie karty, tenisky a hlavne sloboda. Dej filmu je oproti komiksu osekaný, vynechané sú celé pasáže, občas tie skratky buchnú do oka, ale ak nepoznáte predlohu tak vám to až tak vadiť nebude, pretože celkové vyznenie a posolstvo zostali zachované. Animácia je fajn, drží sa pôvodnej veľmi jednoduchej čiernobielej kresby, farba sa zjaví len v pár scénach zo súčasnosti. Počas filmu som zvažoval štvorbodové hodnotenie, ale niektoré vynechávky z originálu a akože vtipná "eye of the tiger" pasáž ma prinútili ísť nižšie. Za tri do záchodu vyliate fľaše vína.

Správny slniečkár hlása feminizmus, čím radikálnejší, tým lepšie, a zároveň podporuje islam, stavanie mešít, veď je sloboda, tak nech má každý, čo chce. Som zvedavý, ako to raz bude, keď bude tých nekompatibilných priveľa a demokraticky sa dostanú k moci, veď rozhoduje väčšina. Potom slniečkár možno zistí, že všetky tie vlajky roky dvíhal zbytočne, pretože do Európy zavítal Persepolis. A ten nenávidí najviac práve slniečkárov, ktorý ten Persepolis celý čas (ne)vedomky vpúšťali Persepolis je filmom o stratenej slobode, ale aj o tom, že bojovať za ideály sa oplatí. A tiež o tom, že keď náboženský fanatizmus ovládne štát, tak sa vraciame späť k opiciam. Umelecké dielo s presahom myšlienky, že to svinstvo sme si pustili dobrovoľne k sebe už aj na "civilizovaný" západ.

Život na islámském Středním východě stál cca posledních 1000 let za hovno, pokud jste chtěli mít právo projevit svůj názor ne se pouze slepě držet velice fundamentalistické, konzervativní a ortodoxní islámské víry. Jinak tomu nebylo ve 20. století v Iránu, kde si lidé užívali státního teroru už za šáha Rézy Páhlavího, který prostřednictvím tajné policie terorizoval opozici a umlčoval všechny nesouhlasné občany (a to byl ten mírnější režim). Mezi ně patří také hlavní hrdinka tohoto filmu Marjana. Už jako malá byla dost energická a zapálená, bohužel však její srdce hořelo pro komunismus a jejím velkým vzorem byl pravověrný soudruh strýček. Ona byla tak trochu potvora (to, jak chtěla vypíchnout oči tomu klukovi nebo jak napráskala toho frajera, který po ni pokukoval), ale v zásadě na rozdíl od většiny komunistů nebyla špatný člověk. V roce 1978 začala v Iránu islámská revoluce, vedoucí k nastolení islámské republiky a revoluční gardy se jak to tak obvykle bývá vyřádily. V zásadě se tak dostal Irán z bláta do sraček a represe byly na denním pořádku. Její strýček skončil jako každý správný komunista před popravčí četou. Do toho byl Irán napaden Saddámovým Irákem, a tak začalo to pravé peklo na zemi – osm let trvající ničivá válka. Islámská vláda se však při ohrožení vnějším nepřítelem zaměřila hlavně na ty vnitřní nepřátele, a tak vás buď zabily irácké rakety, nebo vlastní íránské represivní složky. V tomto prostředí nemohla Marjana žít, a tak si nechala zfalšovat pas a díky tomu mohla odletět studovat do Vídně na francouzské lyceum. Zde si dokonce zažila nějaká ta milostná vzplanutí, pár rakušáků ji protáhlo díru a poznala i pravou lásku, která však hodně rychle uvadla. Vtipný je kontrast toho, jak o svém snoubenci hovořila před jeho nevěrou a jak po ní. Předtím to byl nadějný spisovatel, poté ubohý škrabal. A jeho obličej se také výrazně změnil. Navíc se Marjaně v Rakousku moc nelíbilo, okolí ji vnímalo jako nějaký exotický objekt, západní společnost ji nevyhovovala s stýskalo se ji po rodičích. A tak se vrátila domů, kde se toho moc nezměnilo. Také se účastnila tajných večírků s alkoholem a hlasitou hudbou a jednou se jí podařilo tak tak utéct před zásahem. Neměla to moc jednoduché, stejně jako všechny ženy a svobodomyslní lidé v Iránu, a dodnes se to moc nezlepšilo. Divím se, že ti chlapi raději nemysleli na to, jak by ty krásné perské holky vojeli a místo toho je akorát buzerovali za každý vlásek trčící z pod šátku. Film mě tedy bavil, styl animace na mě působil velice sugestivně a obzvláště historické události byly dost zajímavě animátorsky znázorněny – jak čtu v zajímavostech, bylo to ve stylu orientálního stínového divadla. Takže tu máme nelehký příběh jedné zapálené svobodomyslné rebelantské komunistky, která měla co dělat, aby v té islámské díře jménem Irán přežila a trochu si i užila.

Intimní životopisné drama se silným ženským otiskem z neokoukaného prostředí revolucí a následnou válkou zmítaného Íránu, vtisknuté do podoby černobílého silně stylizovaného animovaného filmu vytvořeného na základě stejnojmenného komiksového memoáru Marjane Satrapi. Uf. Je to osobité, vtipné, neokoukané a krom toho, že film střídmě dojímá, tak je až překvapivě edukativní.