Zborov (1938)

Hlavni myslenka filmu: Rusky narod nedopusti, aby se jeho slovanskemu bratru dela krivda. Dnes to zni podivne, az sarkasticky. Ale tehdy byl Sovetsky svaz spolu s Jugoslávii jedny z mala zemi, nebo mozna jedinne, ktere vyjadrovaly CSR svou podporu. Film trpi na patetismus, ktery opet v dobe uvedenk byl zcela na miste, dnes vsak "rve usi." Herecky se nevedlo panu Smeralovi, ktery onen vyse zmineny patetismus z velke casti odnesl na svych bedrach. Co bych chtel vsak vyzdvihnout a ocenit je mistrovství Fr Smolika, uz kvuli nemu stoji za to film shlednout. Dalsich pet procent pridavam za velkolepost zaverecnych valecnych scen, nekdo tu napsal, ze predbehly svou dobu a ja s jeho nazorem souznim. Je div, ze se tento film, svym az bolsevickym ladenim, dostal do kin druhe republiky. Bitvu u Zborova je treba pripominat, i ted stejne jako tehdy. 5.5/10.

Opravdový velkofilm, který je však natolik prodchnut všeslovanstvím a vírou ve velkého ruského bratra, až je z toho člověku špatně. Nu, naštěstí historie opakovaně ukazuje, že nikdo nedokáže zklamat naděje panslovanů a národoveckých vlastenců tolik jako Rusko. Jak pravil K. H. Borovský: Rus rád všechno ruské označuje za slovanské, aby pak všechno slovanské mohl označit za ruské.

Výborný snímek, třeba se všichni poserte, ale je to tak. Až mě mrazilo, jak je tento film na počátku roku 2023 stále aktuální. Zase nás naši vládci ženou do války proti Slovanům a tupý dav tomu tleská. Který národ se nepoučí ze své historie, je nucen ji donekonečna opakovat, třebas až do své úplné likvidace...

Film se na první pohled tváří jako válečné drama, ale nelze nepostřehnout silný politický podtext. Trochu černobílé vidění (špatné Rakousko-Uhersko, hodní bratři Rusové ...) Překvapily mě tak silné tendence v roce 1938. Možná seje to jen můj dojem, ale dějová linka mi připadala plná klišé, závěr až nepřirozeně optimistický.

Už dopředu jsem tušil, že to nepoberu, a tak se i stalo. Omezím se tedy výhradně na film a nikoli historii. Sešla se skvělá herecká obsada, a to bylo asi tak vše. Žádné emoce, žádná silná scéna, spíše mne to kolébalo ke spánku. Bohaté výpravou, chudé myšlenkou. Prostě jen kus našich dějin, pravděpodobně komáry upravených. Podruhé netřeba. Dvacet z milosti. Zbytečně dlouhá stopáž.