Zavraždění čínského bookmakera (1976)

Film mě ze začátku nechytil a už jsem k němu v průběhu koukání nenašel cestu. Chápu, že jde o pokus o nový styl (občas jako by se zde Brynych učil), ale tady jsou proušena snad všechna Vonnegutova pravidla - začínáme v podstatě co nejdál od zápletky, která přijde za hodinu (jo, viděl jsem dvou a čtvrt hodinovou verzi), a hlavní hrdina je všechno, jen ne chlápek, se kterým bych chtěl soucítit. Vede podnik, jehož produkce mi přišla neskutečně amatérská a vlastně jsem vůbec nechápal, co se komu na těch divných show může líbit. Kromě striptýzu. Jenže film se nám snaží vnutit, že ta představení mají nějaký přesah. Přijde mi zde spousta vaty. Často se člověk musí domýšlet, co se vlastně stalo v předchozí scéně a proč následuje tato. Jako jo, celou tu story si skládáme ze střípků, ale těch je uboze málo (třeba o hlavní postavě se pouze dozvíme, že je z chudých poměrů, otec byl blb a matka utekla s tlustým řezníkem a že bydleli u řeky). Pro mne to žel bylo hodně málo, abych s tím filmem jakkoliv šel. A i když ano, beru některé jeho pozitivní stránky a jisté poselství (že by člověk měl být spokojen s tím, co má, a nesnažit si hrát na víc, protože přijde zasloužený trest), jenže celkově mi to přišlo spíše zmatené, zdlouhavé a vlastně nepříjemné. Jediné, co mě u tohoto filmu těší, je právě ono - v úvodu tohoto komentáře zmíněné - biblické podobenství o tom, že nemáme chtít víc, než máme, že se má člověk spokojit s tím, co už má. Hlavní hrdina měl na výběr - do toho kasina přece jít nemusel. Ale šel, a tím se dostal právě na onu nesprávnou cestu, které ho zavedla tam, kam ho zavedla. Prostě opajcnutý starozákonní příběh, jako když vyšije, :-)

Kdysi jsem si řekl, že ke každému filmu napíšu pár poznámek. Po přesně deseti letech zjišťuji, že mě to přestává bavit. Zvláště když vidím film jako tento. Příběh nafoukance, který raději vraždí (jiné i sebe), než by si přiznal, že je čas ke změně, mě může sotva v něčem uspokojit. Nerozumím tu ani režii filmu plného vycpávek a rádoby akční dynamiky. Proč se několik minut dívat na to, jak nějaký gangster prochází domem, otvírá dveře a stříli do kře. Cosmo Vitelli je samozřejmě záporný hrdina, jeho sklon střílet do lidí kulkami zřejmě převažuje nad jeho snahou střílet do nich lacinými vtipy.

Cassavetes se stává dalším z mých neoblíbených artových režisérů, po třetím jeho filmu vidím, že mě prostě bavit nebude. Zápletka o majiteli strip baru co se zadluží a věřitelé na něj tlačí aby někoho zabil je na papíře fajn, ale ve filmu je naprosto na pozadí a v podstatě se to nijak nevyřeší. Pár věcí tu funguje - Ben Gazzara se opravdu snaží i když není takovým hercem aby to utáhl a jeho postava je kokot (gambler). Vražda a vše okolo jsou opravdu napínavé a fungují. Zbytek? Mimoňské dialogy o hovně. Přestřelky jejichž výsledek se nedovíme, protože režisér střihne na něco jiného. Kamera, která se cpe lidem až do obličeje. Snad nejhorší strip vystoupení co jsem viděl - na pódium vleze odpudivý plešatý tlusťoch a příšerně "zpívá" nějaké swingové odrhovačky, zatímco kolem postávají holky a občas odhalí kozy. SPOILER: A nejhorší je konec, kdy hrdina chodí s kulkou v břichu jakoby nic, projde přestřelkou, povídá si s holkama, vystoupí v baru... a pak nejspíše asi umře (časem) protože začne krvácet. Celé je to navíc natažené na dvě a čtvrt hodiny a pekelně nudné. 77%? Já budu klidně za barbara a sestřelím další "úžasný" art 2*.

[1,5*]     Príšerne nezáživný príbeh z odpudivého sveta prízemnej a prihlúplej zábavy (kabaret kombinovaný so striptízom), zo sveta vymletých báb ľahších mravov a kadejakých gaunerov. Film sa neskutočne vlečie, aké-také vzrušenie prinesie akurát scéna v dome starého Číňana, prípadne pár scén, ktoré nasledovali. Ani o technickej stránke filmu sa toho veľa dobrého povedať nedá, predovšetkým kamera je akási chaotická. Film má byť zrejme akýmsi psychologickým náhľadom do duše hlavného hrdinu Cosma Vitelliho (výborný Ben Gazzara), lenže jeho úlisný charakter mu veľa sympatií neprinesie a divák ani na konci filmu nevie, čo si má o ňom myslieť. Z ďalších postáv ma zaujal už len gangster výborne stvárnený Timothym Careym. Pre mňa nepochopiteľne zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.

Klubovým scénám chybí šťáva, atmosféra, náboj, nechápu k čemu je to zpomalování už tak dost pomalýho filmu .... naproti tomu, když se Ben Gazzara promenáduje se svým harémem, se svýma alfa lvicema, nebo ve světle nějakýho neónu a příběh se odebere pryč z klubu, je to řádná gangsterka, má to grády. I po všech těch letech, co jsem tohle Cassavetesovo dílo, který se v duchu nové vlny stylisticky dost vyhrazuje, chtěl vidět (a že je to vážně setsakra dlouho), mě překvapuje, že tu má pouhých (188) hodnocení a je stále prakticky neznámé, uctíváno jen hrstkou fajnšmerků jako něco kultovního. Zajímavej, netradiční film, artově vypulírovanej k příjemnýmu sledování, hlavně ty ženský a to i po letech. Má to hlavně vizuálně a kamerově něco zvláštního do sebe, sledovat tenhle film, protože příběh sám o sobě je setsakra banální a nic extra vám nedá.