Závěť profesora Dowella (1984)

Ještě že to je celé postavené na otázkách vlastní identity ve smyslu otázek "Kdyby ze mě zbyla jenom hlava, byl bych to pořád já a měl by takový život smysl?" nebo "Kdybych se probral se svojí hlavou na jiném těle, byl bych to pořád já?", jelikož právě tenhle rámec tomu úplně nedovoluje zapadnout do typicky sovětské sci-fi šedi. Z tohohle žánru u nich vzniklo mnoho skvělých filmů, ale taky dost takových, které jsou jak přes kopírák, jen sci-fi prvky se liší. Závěť profesora Dowella do tohohle průměru ale stejně spadá, ať se snaží jakkoli. Příběh je slabý, postavy nejsou moc propracované, pátrání po otázkách má brzo očividné odpovědi a filozofování se taky zrovna moc nedočkáte. Vlastně je brzo jasné, k jakému poselství se to chce ubírat, ale přitom by šlo jít víc do hloubky, třeba hledání podstaty toho, co mě dělá mnou. Zpracované mi to ale přišlo dobře a pár výraznějších scén se v tom objeví, zvlášť to závěrečné představení projektu. Takhle bych na to aspoň nemusel brzo zapomenout jako třeba na Akvanauty, ze kterých už si teď vybavím jen ten "šokující" zvrat na konci a nic víc. A vlastně i proto nakonec přidávám třetí hvězdičku. Slabé 3*

Od rozhlasové hry s Ivanem Trojanem jsem se dostal ke knize a od knihy k filmu, přičemž celá cesta zabrala zhruba měsíc. Na jejím konci stál film, který se vynikající knize s výtečným námětem (nechápu, že jsem neznal) nemůže ani zdaleka rovnat. Na rozdíl od předlohy je totiž tahle filmová adaptace zbavena veškeré atmosféry, předlohou se inspiruje skutečně velmi volně, víceméně vlastně jen postavami a výchozí zápletkou, zbytek je úplně jinak a bohužel ne moc dobře, protože ačkoliv film trvá hodinu a půl, já jsem se většinou stopáže pronudil, závěrečná tiskovka je sice fajn, herec, který hraje profesora Dowella je super, ale to bohužel nic nezachrání. Navíc dr. Corn (Kern) v tomhle filmu není ani trochu ďábelský. Škoda, mohlo to být mnohem lepší. Těžký průměr, který ničím nezaujme. Ale předloha je opravdu výtečná!

K filmu jsem se dostal náhodou skrz knihu. Ta je, na sovětského autora, výrazně západní a bezesporu kvalitní. No a stejně je na tom i tento film. Jasný, rok 1984 je z filmu patrný, ale knihu, a hlavně závěr knihy, vystihl poměrně přesně. Zde nejde o kvality filmařiny tolik, jako o samotnou myšlenku příběhu. A ten je v rámci sci-fi top. Takový myšlenkový přesah u sci-fi a ještě podepsaný sovětským autorem? Je vidět, že kvalita se rodí všude a nemusí jít nutně o propagátory komunistánu.

Dať to niekde na odľahlú sibírsku základňu, alebo aspoň do zasneženej komunistickej Moskvy bez slnečných lúčov, hneď by to bolo stráviteľnejšie, či možno až lahôdkové. Ale odhalené hrude škaredých štyridsiatnikov a ich slnečné okuliare v trópoch asi menej otravovali v písanej forme v predlohe. Je tu láska, kriminálna zápletka, zopár nepríjemnejších frankensteinovských záberov a nejaké tie hlbšie myšlienky počas celého filmu a samozrejme tá najdôležitejšia na záver, ale stále to nefunguje tak, ako som očakával a z témy sa dalo rozhodne vyťažiť viac.

Výborný film, který do nebes pozvedá trojice dabérů Lukavský, Cupák a Jirásková. Víc než děj filmu zaujme samotný námět a jeho myšlenky. Je to trochu utahané, postava Dowellova syna je spíš na obtíž, ale přeci jen se po kouscích i veřejnost dobere děsivých a fantastických tajemství. Tisková konference je zajímavě vygradována. Atmosféra dělá tento film jedinečným. Nekupujte DVD, na kterém natočili hnusný dabing v Řitka video!