Změna stavu (1980)

Zajímavé, i když mě tento film Kena Russella nijak zvlášť neoslnil. Režisér je zvyklý pronikat do myslí svých postav a ukazuje nám psychedelické scény a dobře naplánovanou fázi šílenství, v níž se učitel a vědec stává posedlým touhou porozumět schizofrenii. Chce však jít ještě dál a bere drogy, dokud se nezmění jeho mentalita, včetně jeho vlastní fyzické podoby. Film má svou surrealistickou stránku a vzhledem k roku natáčení má velmi dobré efekty. Není to žádný zázrak a má svou míru nesouvislosti, ale zabývá se docela zajímavými tématy.

Moc jsem nepochopil, čeho chtěl vlastně ten vědec dosáhnout? Pomocí nějakého miliardy let kolektivního vědomí cestovat (myšlenkou) do minulosti? Ty snové a halucinogenní výjevy jsou opravdu bolestivou pastvou pro oči, masky jsou na rok 1980 velmi dobře propracované. Trochu jsem doufal, že se William Hurt díky svým experimentům transformuje do nějaké odpudivé karikatury člověka, aby byl film aspoň trochu nechutný (neříkejte, že se to nenabízelo), chvilkové pobíhání poloopa po městě mě ale zrovna moc nenadchlo, stejně jako rychlý happy end.

Altered States je inteligentní scifi s prvky psychologického a body hororu vhodné zejména pro psychonauty (lidi co používají halucinogenní drogy k exploraci lidského vědomí), ale je to též film o lásce a velmi dobrý romantický film. Film byl natočen v roce 1980 podle knihy Paddy Chayefskyho, který zcela jistě popisoval své zkušenosti s halucinogeny z 60.-tých let, i film je zasazen do roku 1967.Děj filmu: Edward Jessup je mladým neurovědcem na Kolumbijské univerzitě, který se zabývá zkoumáním změněných stavů vědomí, zejména za pomoci senzorické deprivace (ve vodní nádrži), ale též za pomoci halucinogenních drog. Jeho otec byl kněz a zemřel na rakovinu, a Edward se v životě snaží nalézt ultimátní pravdu. První asi půl hodina filmu sleduje, jak potká svou životní lásku, studentku antropologie Emily. Jenže Edward je natolik posedlý svou prací a hledáním pravdy, že to nakonec vede k rozpadu jejich vztahu a k rozvodu. Emily mu vyčítá, že by jako Faust zaprodal svou duši za vědění, a že ani při sexu s ní není přítomen, ale myslí na mystično. Po rozvodu se Edward zcela oddá práci. Poté co se doslechne o indiánském kmeni, který díky neznámému halucinogenu je schopen prožívat sdílené halucinace, tak odjíždí do Mexika, kde tento kmen navštíví a s jejich šamany prožije silný trip. Šamani mu říkají, že droga dokáže vymazat pocit oddělenosti a sjednotit malou duši (izolované ego) s Velkou duší (Bohem) a že člověk jejím vlivem dokáže zažít ultimátní pravdu a začít prázdnotu, která se nachází za všemi jevy. Vzorky drogy si vezme s sebou domů, kde se mu podaří tento halucinogen syntetizovat. Začne experimentovat, a brát si čím dál vyšší dávky drogy, přičemž se nechá zavírat do tanku pro smyslovou deprivaci. Dle některých popisů zážitků s halucinogeny (LSD, ketamin, ibogain, meskalin, DMT apod) je ve vyšších dávkách člověk schopen zažít smrt ega a někdy prekročit hranice času a prostoru. To zažije i Edward, kdy ztratí vědomí vlastní identity a stane se jakýmsi lidoopem, který žil před miliony let. Jenže onen prožitek překročení času a prostoru se neomezí pouze na jeho subjektivní vědomí, ale začne se manifestovat i fyzicky a začně měnit fyzickou strukturu Edwardova těla. Následně jsou zde pasáže týkající se toho, že Edward se začne měnit v lidoopa, znovu se sejdou s Emily, která mu zpočátku nevěří, ale poté mu uvěří a snaží se jej zachránit. Edward myslí, že jediná cesta je opět si vzít drogu a nechat se zavřít do tanku pro deprivaci, a tak to udělá. Tentokrát se jeho vědomí dostane při prožitku ještě dál a dostane se za hranice času a prostoru a zažije onu ultimátní prázdnotu, kterou popisoval šaman na počátku (zažil jsem ji též) a jeho tělesná struktura se začně zcela rozpadat a on se mění v jakousi energetickou bytost. Nakonec jej zachrání láska Emily a láska k Emily, a on si uvědomí, že tou konečnou pravdou v životě je láska. Jak říká ve filmu: "There is no final truth. Truth is whats transitory. Its human life that is real". Konečná pravda tedy spočívá v uvědomění, že nejsou žádné konečné pravdy, a že pravdu nelze hledat někde vně mimo sebe sama, ale že pravda je to, čím jsme teď, a že to co dává lidskému životu smyslu a naplňuje prázdnotu existence je láska.

Zatím Russella jen naťukávám, a zatím mám smíšené pocity. Muzikál Tommy mě nijak nenadchl, kdežto tohle vypadalo s přibývající stopáží velice slibně, ačkoliv první půle byla zdlouhavá. Samotný konec ale byl vyloženým zklamáním. Kde se tvůrci jako Kubrick (Vesmírná odysea) nebo Cronenberg (Videodrom, který je tomuto filmu docela blízký) nebojí jít trochu dál s transcendentními tématy, se Russell zalekl a zahrál to do autu ve stylu "love conquers all!" Nutno však uznat, že některé psychedelické epizody v tomto dílku prozradily nezpochybnitelnou tvůrčí invenci, skoro až genialitu. Ještě pár Russellovin prubnu.

To bylo fakt... něco. S několika ne až tak podstatnými změnami to mohl být vlastně vážně super film, jenže pak se tam z nějakého důvodu přimíchala scéna z jakéhosi béčkového filmu o opičím muži. No a pak taky ten úplný závěr, ten mi fakt moc nesedl. Pár momentů mě ale dost nadchlo a William Hurt je tady tak nějak fascinující. 6/10