Superman 2 (1980)

Druhé pokračování nepřemožitelného superhrdiny s velkým S na hrudi. Tentokrát se musí postavit třem nepřátelským zločincům ze své rodné planety Krypton, kteří jsou osvobozeni ze zajetí. Nejprve si však Superman odskočí do Paříže, kde zachrání lidi před vybuchnutím vodíkové bomby na jejich ikonické Eiffelovy věže, kterou tam nastražili teroristé. Poté se už může naplno věnovat sbližování s osudovou Lois Lane, zatímco trojice kryptonanů se začíná sžívat s planetou Zemi, resp. tyranizovat lidi v jednom městečku ve státu Houstun. A aby toho nebylo málo, starý dobrý Lex Luthor se snaží uprchnout z vězení. Film toho přináší poměrně dost, jen škoda, že občas se vyskytne nějaká ta logická chyba jako v případě ztráty Supermanovy síly, resp. jeho znovu získání nebo při útěku Luthera z vězení. I přesto jsem se po téměř celou dobu u filmu docela bavil, což rozhodně není málo.

Druhý díl Supermana je o trochu horší než první díl, ale pořád je na tom velmi dobře oproti dalším pokračováním. Příběh mě zaujal, hlavní záporák je velmi zajímavý. Kladné postavy se mi také moc líbily, hlavně Lois Laneová je opravdu zábavná. Filmu uškodila absence Johna Williamse, kdy chybí výrazné nové motivy, motiv generála Zoda je nezapamatovatelný, ale aspoň zůstaly zachovány skvělé motivy z 1. dílu. Ještě se pro porovnání mám v plánu podívat se na verzi Richarda Donnera a doufám, že se mi bude líbit ještě více. 7/10

Donnerůvprvní Supermanse mi moc nelíbil a spíše mě nudil, ale vnímám ho spíše jako dílo své doby, které se hodí aspoň jednou shlédnout kvůli vzdělání o fenoménu superhrdinských komiksů a jejich adaptací, tudíž si ode mě zasloužil aspoň tři hvězdy. Dvojka, kterou původně režíroval takéRichard Donnera její kinoverzi poté do svých rukou převzal druhýRichard zvaný Lesteruž se mi líbí a jde za mě o docela zábavné dílko. Postprodukční efekty jsou pořád stejně špatné jako v jedničce, ať už jde o věci jako je střílení paprsků z očí nebo otřesně vyklíčované pozadí za "poletujícími" kryptoňany, ale musím pochválit skvělé praktické efekty. Děj je oproti prvnímu dílu konzistentní a nepůsobí jen jako nic neříkající epizodky ze života Clarka Kenta, což mi vyhovuje daleko lépe, tudíž jsem byl schopen si tento film užít a nejednou jsem se cítil napnutý děním na obrazovce, přesto tomu však do plného počtu chybí silnější emoce a lepší herecké výkony, poněvadž některé scény jsou vážně vrchol teatrálnosti a nezamýšleného humoru. Jsem rád, že jsem Supermanovi 2 dal šanci a shlédnul ho, neboť mi vážně sedl více než jeho předchůdce a navíc mám pocit, že si z něho brali inspiraci tvůrci 24 let mladšíhoSpider-Mana 2, což bych řek, že je jedině dobře.

Stále naivní a plný starého komiksového patosu, s komickými momenty a reakcemi i tam, kde by nemusely být nebo kde to nedává vůbec smysl, ale oproti prvnímu filmu je zde přesto viditelný pokrok v ucelenější dramaturgii, propojení jednotlivých dějových linek a celkové soudržnosti příběhu i jednotlivých motivů a témat. Jen je trochu zvláštní, že oproti první části se Superman v tomto filmu chová podstatně zbrkleji a ve více než jednom ohledu jde proti tomu, co si pod touto postavou představuji (dichotomie Clarka a jeho alter ega, vztah k lidstvu, přístup k protivníkům). Vztahová dynamika mezi ním a Lois je sice tentokrát konečně funkční, dobře rozpracovaná a svým způsobem roztomilá (dokonce i dialogy tady působí o dost uvěřitelněji a nejsou postavené úplně všechny na slepém okouzlení pohádkovým princem), nicméně scénář v druhé polovině filmu přichází kvůli snaze přidat do vyprávění ještě další vrstvu dramatu s dost hloupě udělaným falešným dilematem, které působí nejen že celé strašně uspěchaně, ale nakonec je vyřešeno vlastně dvojnásobným použitím deus ex machina, přičemž u toho druhého zvratu, který přišel opravdu odnikud a byl úplně zbytečný, jsem už jen nevěřícně kroutil hlavou. Po pěkně rozehrané první polovině snímku tak nakonec zase přišla nepříjemná studená sprcha. Oproti dva roky starému předchozímu počinu se mi taky zdálo, že se tentokrát trikaři a kameraman tolik nenamáhali a nepřišli s tak pompézními, velkolepými nebo prostě jen krásnými sekvencemi a záběry. A co hůř, i to létání tady působilo jaksi více odbyté, kryté většinou nocí a/nebo nezřetelnými záběry z dálky. Přitom rozpočty měly oba filmy obdobné. Možná hledám vinu na špatném místě a tento problém souvisel hlavně s méně okázalým scénářem, využívajícím méně zajímavé a podmanivé lokace, a možná i slabší režií. Na druhou stranu, velice kvituji výrazné omezení úplně tupého humoru, ten, který tady zbyl, byl většinou přinejhorším snesitelný, čas od času i docela zábavný. Luthor sice zůstal dalece vzdálený své předloze a stále působil dost často jako záporná postava z Disneyovky, ale jeho počínání mělo tentokrát (logicky v návaznosti na první film) relativní smysl a jeho otravní kolegové byli naštěstí odstaveni prakticky úplně mimo dění. A zdejší (staro)nový padouch oplýval podstatně větším charismatem, přes veškerou někdy možná až zbytečně přehnanou teatrálnost, kterou ho scénář definoval. Někdy ale stačí pro pamětihodný výkon prostý ostře řezaný obličej, burácivý hlas, jedna či dvě nezapomenutelné repliky a unikátní kostým. Taktéž závěrečné zúčtování s ním bylo vymyšleno a provedeno dost uspokojivým způsobem (když nebudu brát v potaz tu podivnou přechodnou hluchotu). Nejvíc mě ale pobavila dlouhatánská foukací scéna jako akční/trikový vrchol filmu, taková esence všeho, co na tomhle filmu bylo i nebylo dobré. Dobře, úplně nejvíc mě popravdě pobavila „podezřelá“ absence Marlona Branda, který se „záhadně“ po první části vypařil i ze všech scén, které tady opakovali. Další 4 mil. dolarů za 10 minut se asi nikomu cálovat nechtělo. :) 6,5/10 PS: Bylo zajímavé sledovat jak u prvního, tak u druhého filmu množství scén, které viditelně tu více, tu méně inspirovaly pozdější následovníky, Singera i Snydera.

Minimum kritiky, ale predsa len, charakterizácia postavy Klarka Kenta alias Supermana bola prepracovanejšia v prvej časti. Možno za to môže fakt, že ide o pokračovanie slávneho originálu, pri ktorom z princípu musí byť toho viac, vo väčšej spleti udalostí a akcie a s menším zamierením sa na postavy ako také. Filmu moc nepomáha ani ten komediálny nádych s nadľahčenosťou, na ktorej si režisér dal až moc záležať. Avšak... Veľkým plusom je samotné trio záporákov na čele s chladným generálom Zodom, ktorý mi prišiel omnoho lepší zlosyn, ako smiešny Hackmanov Lex Luthor (pána nadherca a jeho prácu dodnes obdivujem, ale jeho verzia Supermanovho arcizáporáka mi prišla vždy cez čiaru). Nepriateľská trojica dá kryptonickému dobrákovi poriadne zabrať a dokážu sa mu silou vyrovnať. Na to, aký je to starý film, je to miestami aj napínavé a neustále si získaval moju pozornosť. Stále si budem stáť za tým, že Christopher Reeve bol ikonickým stelesnením Supermana a to dokázal obhájiť aj tu. Výbušné finále bola pecka a som nesmierne zvedavý na Donnerovuskutočnú verziu. Za mňa 80%.