Vstanou noví bojovníci (1950)

Oni nevstanou, oni už dávno vstali! Obyčejní kucí aholkiz vesnice, v čele s hrdinným Láďou Zápotockým, vyhráli s komunismem v jejich kraji a již brzy s ním vyhrají v celém státě! A za dva roky od vzniku filmu na jejich počestroztančí svět! Ale teď vážně - dřív jsem se vysmíval všem československým agitkám, ale od jisté doby je dělím na dvě skupiny - na ty, které jsou naprosto stupidní a hodně pouze výsměchu a na ty, které jsou naprosto stupidní, hodné výsměchu, ale mají v sobě určitý historický kontext, který je sice agitačně znásilněný, ale dá se, do jisté míry, chápat. Tohle je ten druhý případ, protože dělníci v té době sotva vyžili. Tím pádem dává smysl, proč by byli tak pro a taky proč rok 1948 dopadl jak dopadl. Že se vše tak zvrtne netušil asi nikdo. Takže ano, tohle se, (znovu opakuji) do jisté míry, dá chápat. Jenže Zápotocký si to samozřejmě celé překopal po svém, komunismus vyhrál až pohádkově jednoduše, nebyl to důsledek nepokojů a protestů, protože to by se do hrdinného pojetí statečných komunistů přece nehodilo. Takže to samozřejmě je další propagandistická hovadina plná bezchybných komunistů a dělníků a zákeřného starosty a jeho nohsledů, včetně Trautenberka, akorát kněz chybí, protože do vesnice budoucnosti žádné kostely přece nepatří. A Láďa, který dosahuje až božské úrovně, spasí celý svět. První půlka je neskutečná nuda, která není ani sledem scén, ani výjevy z vesnického života, ale prostě nesourodým ničím, co jsem měl problém zvládnout a v druhé teprve začne ta správná agitka, ale zasmál jsem se u ní jen jednou (scéna, kdy děda, který si neustále chodí pro podporu a starosta ho šikanuje, zjistí, že komunismus z něj udělá čestného občana, nadšeně pro něj hlasuje a do toho začne znít hlasitá epická hudba), jinak to bylo jen, no... prostě idiotské. Přemýšlel jsem, že bych dal slabou druhou  hvězdu za to, že to aspoň nějak filmařsky vypadá, ale solidně zvládnutých scén je tam na to málo, takže radši zůstanu u jedné, protože víc si to opravdu nezaslouží. Ale mám chuť na nějakou další agitku, u které se ze srdce zasměju, takže si možná brzy pustím Botostroj nebo Cestu ke štěstí. 1*

Rudá chátra so vzdelaním mentálne nižšieho rangu sa stretávala, kula pikle a zničila krajinu na 40 rokov a dekády vopred. Smutné, že zatiaľ stále nič lepšie neprišlo, ale filmy z roku 1950, kedy začínali už obludné monstr procesy a tváriť sa ako bojovník za slobodu, to je ešte väčší grc, ako keď sa Naď hrá na generála alebo Heger na triezveho.

Byli jsem na tom povinně se školou a potom jsem to se soudružkou učitelkou rozebírali. Pamatuji se, jak zdůraznila, jak si ty dvě ženy mezi sebou stěžovaly na svoje manžely: Te můj pije a ten tvůj je zase socan! Podle nich to bylo naprosto souměřitelné, což svědčilo o jejich naprosté proletářské zabedněnosti....

Sledujme film pozorně. Sice komunistická propaganda, pokřivení a zneužití husitů, jenže zde se nemluví o komunistech, ale socanech. To je legitimní strana ve všech demokraciích. Jen komunisti ji rozbili a připojili. Otomar Krejča je velmi dobrý a přesvědčivý, režie nadprůměrná. Pokud toto chcete sledovat bez emocí získaných v mládí v komunismu, je třeba vidět film Stalo se v Turíně. Nejde tam, stejně jako zde o komunisty sápájící se přes gulagy o moc. Jsou to socialisté, toužící po důstojném životě dělnické třídy.

Nie až taký ideologistický blábol akoRudá hvězda nad Kladnem, ale aj tento komunizačný snímok má toho dosť na rováši. Pravda, prekrútené, čiernobiele a patetické scény sú tu niekedy doplnené realistickejšie pôsobiacimi momentami zo života jednoduchých ľudí a jednotlivé postavy nepôsobia až tak plocho. Dialógy a monológy o robotníckom revolučnom hnutí a vzletných socialstických zajtrajškoch sa však počúvať nedajú.