Romeo, Julie a tma (1959)

Vynikajúca dráma, ktorá by sa dala prirovnať k českej verziiObchodu na korzealebo skôrNámestia svätej Alžbety. Reálie Protektorátu sú trochu odlišné od Slovenského štátu, ale atmosféra prenasledovania židov a nacistického nátlaku je vykreslená skvele. Podobne vývoj vzťahu dvoch mladých ľudí je zobrazený poeticky. Produkcia je výborná a herci sú veľmi presvedčiví. Ivan Mistrík je v svojej úlohe takmer dokonalý, len plakať sa mu nedarí úplne presvedčivo.

,,Árijec... To si vymysleli oni! To by přece udělal každý, Vy ne?" - PavelTakové hodnocení v žádném případě nedávám z důvodu, že by byl sám o sobě špatný. Jednoznačně se jedná o srdcervoucí a romantickou klasiku, ale pánové a dámy, s Vámi já jsem skončila... Dvě hvězdy dávám z jednoduchého důvodu, film má původní knižní předlohu, která je dle mého zbytečně podceňovaná, těšila jsem se na zkreslení krásných scén, které byly v knize naprosto líbezně popsané a připadaly mi fascinující, ale film Vám místo vyhovění napálí pěstí a Vaše očekávání je rázem pryč. Z Ester je slečna Hana, která nebrečí a otráveně nepičuje na Pavla na lavičce v parku, ale tentokrát jen stydlivě zírá z pavlače, odkud ji Pavel zatáhne během deseti sekund do kůlny, aby ji tam ukryl. V knížce se naopak Otčenášek snažil budovat napětí, Pavel se rozhodoval, co pro ni může udělat, za její drzost si v hlavě postěžoval, ale i přes to ji tam nechtěl nechat. Mezi nimi už se budovalo pouto tak nějak od začátku. Ester byla nejdříve jen nevěřící Židovka, u které se ale postupně budoval charakter skromné slečny. Co se týče Hany ve filmu, ta chvíli dělá stydlivou usoplenou holčičku, potom se na Pavla naštve, že jí chtěl zachránit kejhák, ale hnedle si uvědomí, že neměla být tak hrubá. Zkrátka ve filmu skáče z emoce k emoci, žádné budování charakteru tam nevidím. Film se vše snažil rychle odbýt, hezké scény z knížky tam nečekejte a co se postav týče, to už je teprve katastrofa. Chudáček Jirka a jeho morče, které se objevilo leda tak na začátku filmu, se v knize nikdy neobjevilo. Pavel, který se v knize jevil jako lump a grázl s dobrým srdcem, se ve filmu jevil jen jako nerdík a mentální panic. (neberte mě špatně, pan Mistrik je skvělý herec a ve Vyšším principu odvedl úžasnou práci, ale charakter byl zkrátka špatně napsaný.) Film se srovnáním s knižním vydáním není vůbec záživný... A to stačí vidět jen pár minut a už Vám budou určité scény chybět. Myslím si, že to nebude jen chyba tohoto díla, je známo, že často je přeci jen knižní vydání lepší než to filmové, ale tady se nebáli změnit tolik věcí, tolik věcí vypustit, že už to s knihou nemá společné ani jméno jedné z hlavních postav. Takže radím maturantům, aby se nepokoušeli povinnou četbu obechcat filmem, jelikož Vám to zrovna tady úplně nevyjde. :D

Skrýt žida v tak těžké době chtělo odvahu. Ačkoli Pavla na počátku vedla zcela jiná motivace. Vzhledem k neopatrnému chování obou mladých lidí nebylo moc těžké skrývající se odhalit. Stačilo, aby si sousedé pozorně všímali. A jak film bezstarostně začíná, atmosféra houstne a stává se stále více tíživou. Na konci je cítit absolutní bezmoc a bezútěšnost. Je to opravdu silný film se skvělými hereckými výkony.

Začátek – bubínky jak při pochodu hitlerjugend. Film byl asi náročný. Registruji devět asistentů. Proč poslouchají německé rádio?? Pak česky. Ale proč vůbec poslouchají rádio a nechávají si prát do hlavy prolhanou propagandu a strach? Mladej pán (posléze se ukáže, že je to astronom!!!): „pro Krista Pána“ Dědek: „Proč zavíráš to rádio? Ty pštrose“ Rozhlas: „Bude zastřelen ten, ten taky bude zastřelen, rovněž tamten bude zastřelen...“ „Frak z vydělaný lidský kůže“ – to je ale pěkně blbej vtip, dědku! Domovník se přidá, strachu je furt málo: „V devět zavírám dům. Po každém prý hned střílejí.“ Hezká hříčka: „Tady neníprotentokrát“ 37:30 Nacisté teatrálně zatýkají studenta, jemu se vysypou sešity a zrovna na jednom z nich je „zeměkoule“! Na venkově nesmrtelnej děda. A už tu máme praktické školení o vesmíru: „Dvě hvězdy se otáčejí kolem jednoho gravitačního středu.“ – cože? Gravitační střed tvoří asi vakuum. „4 a čtvrt světelného roku.“ „Budu studovat astronomii.“ – extrémně důležité povolání. „Světlo hvězdokupy sem letí 200 tisíc let.“ Dívka ho znejistí:  „A co je dál?“ Teď mu došla fantazie: „No zkrátka vesmír.“ „Věříš v Pána Boha?“ „Někdy bych skoro chtěla, aby byl. Ale on stejně není. Nemohl by se na to dívat, kdyby byl.“ – komunističtí opičáci si musí přihřát svojí ateistickou polívčičku. Holka ocení jeho „vědomosti“: „Já jsem ráda, že tolik víš.“ Klauni v holínkách jdou na návštěvu. Proč do toho tak řve ten kanár?? Astronom z toho ztrácí nervy (já taky). Tlustá bába se neštítí šířit děs a hrůzu: „Představte si, zastřelí každého desátého Čecha.   P ř e d s t a v t e   s i .“ Přísahání. „Starej blázne!“ Astronom chce zavraždit sousedku. Vyhrocený konec. Fakt stačilo!

Jiří Weiss přesně a syrově zobrazil mrazivou atmosféru strachu a obav z právě se rozjíždějící heydrichiády. A nejen celkově, ale i v mikroklimatu činžovního domu, kde student ukryje mladou Židovku. Mezi nimi se po chvíli začne rodit nesmělá láska, nicméně než interakce tohoto dua jsem si vychutnával právě autentické protektorátní reálie na bázi každodenního života. Bohužel konec mě příliš nezasáhl - pocitově byl dosti nelogický. Tato "romance" určitě stojí za vidění, už jen díky opravdu dobře vystižené atmosféře tehdejších poměrů. Film je hodně podobný starší"slovenské verzi", která je dle mého názoru o dost intenzivnější.NoirFilmFestival2021.