Samurai 2 (1955)

„Chodí to stejně v lásce i v boji. Buďte rychlý, nebo vás Musaši porazí.“Děj je oproti prvnímu dílu přímočařejší a více se soustředí na hlavní linku, a to Musašiho boj na chrámové hoře proti přesile nepřátel. To je velké pozitivum. Ale tento klad zastiňuje vizuální stránka filmu, která trpí množstvím studiových záběrů s papundeklovými kameny a namalovanými horami a nebem. To působí velmi hloupě a lacině. Výsledek je tak u mě stejný jako v případě prvního setkání s Musašim, převažuje mírné zklamání.

Na hranici nepozeratelnosti.. Tipek bojuje, aj ked je tazke povedat, ze za co. Proste seka ludi, vsetky zeny po nom tuzia, on je len nasraty a porcuje ludi, namiesto aby si vzal velice milu a sympaticku babenku, ktora za nim beha uz druhy diel. Chce sa proste vraj ucit, takze si vzdy nabrusi mec a dakoho naporcuje. A babenka len place; tej mi bolo fakt hodne luto. No a este budhisticky mnich, celkom po budhisticky sa len chechce a ma ich komplet v trubke; nebyt toho hajzlika, tipek mohol svoju muznost dokazovat celkom inak, v rodinnom kruhu. Takto ho vystrelil na orbital hladania muznosti, kde sa hybe sam, okrem tych posekanych mrtvol. Toho budhistu aj tipka s nenajdenou muznostou aj zalubenu nestastnu zenicku, to vsetko clovek ovsem zial pozna aj v dnesnom supermodernom svete. Modernych samurajov, vypaplanych manazerov, neurologov az po politikov - zanechaju len pust a nestastie a citia sa jak studovani samuraji. 1* z milosti; prva cast bola slubna, totok chcelo zotrvacnost a nervy.

Výborný samurajský film o cestě meče. Mijamoto Musaši se hledá, kašle na ženský a jediné, co ho zajímá, je ostrost jeho katany. Což se po radě starého mnicha pokouší přehodnotit... Mnohem vážnější a přirozenější než první díl. Celkem dost akcea hustých řečí - nejvíc se mi líbil rozhovor se zbrojířem o broušení meče. Mifune je tu ve své nejryzejší podobě a je prostě boží...

Po určitém zklamání z prvního dílu jsem vzhledem k místním komentářům doufal ve zlepšení, bohužel jsem se dočkal opaku. Rozvláčný, místy trochu zmateně vyprávěný příběh se zbytečně se opakujícími motivy nezachrání ani "originální" poselství, že velký bojovník nemá být jen silný, ale také šlechetný. Také souboje nejsou žádný zázrak a navíc jsou též docela zdlouhavé. A znovu jsem měl pocit, že Mifuneho herecký potenciál zůstává dost nevyužity.

Strašné. Souboj Musašiho s přesilou u Icidzodzi je přelomový v tom, že Musaši ho vyhrál pomocí dvou mečů - velkého a bočního a na této zkušenosti založil svou školu. To však film neřeší, a místo toho tu máme půl hodiny telenovelu, běhání po lese a dialogy typu: Mezi námi je nepřekonatelná propast - Tak ty ho miluješ?