Sufražetka (2015)

Super film, na některých místech mě i dojal, hlavně na konci. Ještě to není ani sto let, co ženy v USA získaly volební právo a letos ztratily právo rozhodovat o vlastním těle. Ženy a veškeré utlačované menšiny za svoje práva musely a musí bojovat, nikdo jim nic jen tak nedal. Tenhle film považuju za důležitý, protože mapuje ženskou historii, která je (na rozdíl od té mužské) stále ještě opomíjena, například ženy které za 2. sv. v. bojovaly na straně Ruska (viz kniha Válka nemá ženskou tvář).

Film o boji žen proti utlačování mužů z doby kdy to ještě nebylo otravný a dávalo to smysl. Bohužel díky zpracování Sarah Gavron to otravný je. Řemeslně dostačující ale příšerně odvyprávěný. Z ženských postav tenhle film dělá otravný krávy a člověk nemá nejmenší chuť jim fandit. Mulligan je skvělá. Carter nemá co hrát a Streep je i za tu chvilku strašně otravná. Na konci to samozřejmě dojí emoce pomocí reálných záběrů a předčítání dalších historických souvislostí a v tu dobu vám dojde jak laciný film to je a to i přes to o jak důležitém tématu vypráví.3/10

Jo, to se to bojuje za práva čehokoliv těm, co mají plný břich, střechu nad hlavou a kapsu plnu peněz. Ti ostatní jsou jen pěšáci, strhnutí davem a kteří se stanou obětními beránk. A když mají to štěstí, že to přežijí a dočkají se svého cíle, tak z toho mají stejně houby, neb prebendy a ovoce úsoěchu stejně poberou úspěšní dravci. Nicméně i tak ty ženy plně chápu. A chápu i ty bojovnice dneška, co však nepochopím, je způsob jejich boje. Už tenkrát to moc účelné nebylo a dnes také ne. Tedy výsledky mají, ale jejich účinek je silně diskutabilní a ženám spíše škodí. Zajímavý příběh, hezky natočený, dialogy dobré, možná mohl jít více do hloubky. Tak, jako tak, za mne tři hvězďule.

Po technické stránce nelze tomuto dramatu příliš co vytknout. Jak vizuální stránka filmu, tak ta atmosférická, jsou opravdu působivé a jsou z nich přesvědčivé cítit poměry panující v dané době, kdy to skutečně pro ženské pokolení nebyla zrovna idylka, všude přítomná špína, syrovost, chudoba a zoufalost zde dosahují vážně vysoké věrohodnosti a celkově se tak jedná v tomto ohledu o opravdu silnou podívanou, po které není případnému divákovi dvakrát do skoku. K tomu, když pak ještě přidám vážně výrazný výkon Carey Mulligan, zdálo by se, že by mohlo jít o skutečně výrazný snímek, jenže celý tento dojem podkopává dost nezáživná a ne zcela přesvědčivě zpracovaná zápletka. Jistě sice obsahuje i několik silných momentů, nicméně z komplexního hlediska tu jde o vážně slaboučký příběh, bez nějaké intenzity, spádu, gradace, zajímavě rozehrané scény, dialogy, či další s tím spojené souvislosti jsou nepatřičně osekané, či úplně zazděné, díky čemuž se pak nedá ani příliš s většinou postav sympatizovat a ani závěrečné vyústění nemělo ten správný divácký dopad, jako že se spíš jednalo jen o takové suché konstatování. Po emancipaci prahnoucí něžné pohlaví si zkrátka tuto podívanou užije možná i o něco víc, než zbytek publika, jinak ale jak jsem již zmiňoval, krom vizuální podoby a výkonu herečky v ústřední roli nejde úplně o film, který by bylo nutné vidět, ovšem je nutné podotknout, že potenciál tu určitě byl, leč zůstal nevyužitý.

Z hysterického, pardon, historického hlediska rozhodně poučné, nicméně by to chtělo přeci jen více dramatického zátahu, jakoby chybělo trošku dynamiky. Mulligan je pro podobné role zřejmě zaškatulkovaná, já bych tentokrát nikoho z herců nevyzdvihoval, jejich výkony mne nijak neokouzlily, byť sympaťákem byl jako vždy Gleeson. Zajímavostí je, že české ženy na tom byly přeci jen malilinko lépe, zhruba o deset let.