Vražda po našem (1966)

Celkom vtipná dráma starého mládenca, ktorý nájde šťastie vo vzťahu s krásnou a múdrou ženou. Po určitej dobe však začína zisťovať, že tento vzťah, ku ktorému prišiel ako slepé kura k zrnu, má trhliny a za fasádou sa skrýva nepekné tajomstvo. Produkcia je výborná a okrem neokukaného postupu má zásluhou Zdeňka Lišky aj veľmi dobrú atmosféru, nehovoriac o skvelom hereckom výkone Rudolfa Hrušínského. Humorný pocit, ktorý prináša naivný pohľad hlavného hrdinu a jeho snaha vyrovnať sa so situáciou, má však horkú príchuť krivdy a konečné riešenie vnímam ako tak trochu satiru českého národného stereotypu, podvolenia sa okolnostiam za účelom zachovania pohodlného status quo. Záver filmu zaváňa úletom do fantastiky no bez širšieho kontextu môže byť len metaforou bez vysvetlenia. 70%

Úředníček a omega samec Hrušínský se dostane skrzeva rekreaci R.O.H. (revoluční odborové hnutí) do obtížné životní situace, ožení se s nevhodnou ženou, která ho má na salámu. Chvíli to v něm vře a vymýšlí pomstu, pak ale pochopí, kde je jeho místo v evolučním proudu a začne se radši oddávat dennímu snění. Jak říká pranostika - nejlegračnější věc na světě je vztek bezvýznamného člověka.

Těžko tento snímek vůbec někam zařadit. Na komedii je film málo zábavný, na kriminálku je zase málo kriminální. A tak jde spíše o psychologickou sondu do duše obyčejného člověka. Totiž i ten, do něhož byste to neřekli se může jednou mstít. Nikdy dopředu nevíme, jak je ten pomyslný kalich hluboký a kdy přeteče. A zvláště v dnešní době je dílo více než vypovídající. Stává se to přece v naší době bohužel již celkem často, že někdo vezme do rukou zbraň a z pomsty, z domnělé křivdy se jde mstít, většinou bohužel nevinným. Hlavně Rudolf Hrušínský podal skvělý výkon zakřiknutého úředníčka, jiní nedostali dostatečný prostor. Ale velká škoda je zde hlavně konce, protože dlouho sledujeme přípravu k finále, jak divák očekává. To ale bohužel není velké ani důmyslné, ale spíše banální až odfláknuté.

Takový ten film, co začíná jako příběh obyčejného člověka, který se postupně, velmi pomalu promění v mafiánskou roli velkého mstitele. Hrušínský a jeho myšlenky a sny a k tomu Voska a Fialová v rolích nepřátel tohohle malého člověka, který si toho hodně vysnil. Rekreace a poukaz, samozřejmě v dubnu, tím to celé začne a pak je to 94minut zábavy a vtipných glos vlastního vědomí člověka. Moc zábavná krimi a ty řeči a postavy.

No měl jsem tisíc chutí to vypnout, ale musel jsem na to čučet až do konce. Vadilo mi hlasité myšlení a ty pazvuky do toho mi lezly šíleně na nervy. Nic horšího mně potkat nemohlo. Naštěstí jsem si přečetl, že je to komedie, což mi pomáhalo to přečkat. Aha, tak ty pazvuky byla hudba. Tak to jsem nepoznal. Hloupý film s hloupým dějem, kde nikdo netuší co je sen a co je fakt. Ani autoři filmu asi ne.