Komisař Clouseau na stopě (1964)

Určitě o třídu lepší, než antivtipná jednička, ale i zde to pořád balancuje na hraně vtipu a trapnosti. Co zde opravdu pobaví je postava Closeauova nadřízeného Herberta Loma coby nešťastného inspektora Dreyfuse, kterého s přibývajícími minutami pohlcuje šílenství. Kde je Lom, tam je i vtip. Kde je Sellers sám, je to fifty-fifty - buď humor, nebo nepříjemná trapnost. Nevím, jestli bude dost sil na další pokračování.

Přiznám se, že Peter Sellersovi jsem přišel na chuť až v posledních letech. Kvůli filmům kde hrál postavu komisaře Clouseau, jsem si ho totiž špatně zaškatulkoval. Dnes vím, že to byl výjimečný herec...navzdory filmům, které ho paradoxně proslavily nejvíc. Ano, kdysi byly panterovky atraktivním zdrojem TV zábavy, ale jaksi vynuceným okolnostmi...moc velký výběr nebyl. Dnešní optikou, ten často infantilní humor neocením. Není to zrovna můj šálek kávy, ale zato zpětně docením výkon skvělého Sellerse. Zčásti je to i díky komentáři Willy Kufalta ohledně dabingu, protože bez něj bych se na originální znění nepodíval. Většina z nás má hlas Clousea spojený se Stanislavem Fišerem stejně, jako třeba Funese s Filipovským. O to víc vás překvapí, jak výrazně inteligentněji postava komisaře v originále působí. Dabing dodal příšklebek, který je na první dobrou zábavný, ale jako tvůrce bych se proti němu ohradil. Nicméně to je jen poznámka pod čarou pro diváky, kteří vnímají filmy komplexněji. Ostatně, oni tomu šklebu šli tvůrci stejně naproti. Šílenství propadající postavou inspektora Dreyfuse i navazujícími filmy, které jsou vysloveně na vlně jeblohumoru. Ve srovnání s nimi je Komisař Clouseau na stopě, velmi slušná komedie.

A tak se nám k inspektorovi připojil i jeho nerozlučný sluha Kato. Geniální postava! APeter Sellerstady už rozjel svou klasickou polohu inspektora Clouseaua - romantický nemotora, co by mohl blbost krájet, ale přitom je rafinovaný jak cukr a ostrý jak žiletka. A neuvěřitelně vtipný. Nejen tím tělesným humorem, který je pro něj tak typický, ale i ty jeho průpovídky... "Já věřím všemu a zároveň ničemu. Já podezírám každého a zároveň nikoho." "Ještě že ovládám své reflexy. Mohl jsem vás zabít úderem karate." "Je mi jasné, inspektore Ballone, že jste dorazil domů, dopadl Miguela s Marií Gambreli a ze zabitosti jste ho žárlil." A to ani nemluvím o tom, že jeho geniální převleky vždycky skončí tak, že ho nakonec odveze policejní anton, chch. Po nijakém prvním díle je tohle konečně ta správná náprava - opravdu komediální komedie, u které se člověk neudrží a musí se smát.

Toto je príklad, ktorý sa opakuje málokedy a to, keď je dvojka oveľa lepšia ako jednotka. Čítal som, že že Ružový panter bol natočený ako starosvetská komédia, nuž tak dobre, ale vtipné tam toho bolo málo. Tu šla jedna bláznivá príhoda za druhou a Sellers mohol pokojne dokázať, že je neskutočný herec a komik. V tomto filme mal k dispozícii pekne bizarných cvokov, ktorí mu nahrávali (Dreyfuss, Kató), takže to bolo oveľa bohatšie na šialené gagy. Viackrát som sa od srdca zasmial (hlavne keď Clouseaua neustále zatýkali policajti) a ten koniec na štýl "zídeme sa v knižnici a odhalíme vraha" bol dotiahnutý do absurdity, ale keď si na to spomeniem, tak sa na tom dobre chechcem. Za mňa výborné. Tento diel som nevidel a rád si ho pozriem znovu. Na rozdiel od jednotky.

Clouseau, který jím být neměl, a o dost lepší než poprvé. Svou roli tu poprvé sehrají i komisař Dreyfuss a sluha Kato.  Úžasné jsou tu především kluzoovské převleky, scéna s kulečníkem a závěrečná rekonstrukce, která vyústí v naprostou katastrofu. A to je fakt! Nostalgicky se tu ale cítím méně vázán, anžto u tohoto dílu mám pocit, že reprízován příliš v dobách před rokem 1989 nebyl..