Vedlejší pokoj (2024)

Pedro Almódovar je nepochybne zručný režisér, ktorý si tentokrát privolal na pomoc dve známe kvalitné herečky, aby potiahli jeho nové melancholické dielo. Celý film sa nesie pozvoľne na vlne smútku, zmierovania sa so smrťou a zároveň upozorňuje na kritické spoločenské otázky. Robí to nenásilne a nevnucuje žiadny názor. Divák si má z toho odniesť svoje. Dal by som aj štvrtú hviezdu, ale dosť som sa nudil a myslím, že téma sa dala poňať aj zaujímavejšie. Na jednu projekciu je to ale dobrý snímok na zamyslenie. 60 %

je to velmi intelektuální, příjemně. hopper, gelhorn, rozdíl mezi dvěma carrington (mimochodem ta, o které chce ingrid napsat knihu, má svůj film -V žáru lásky (1995)) a další, a když poprvé zmínily konec joycovy povídky mrtvý (závěrečná povídka v dubliňanech), zjistil jsem, že se mi konec povídky dost přesně vybavil, ještě než ho martha odcitovala. jenže když už ta stejná pasáž zazněla ve filmu potřetí, proměnila se v kýč. a hlavně si myslím, že umírání není tolik užvaněné.

Almodóvar prvý krát točil v angličtine a prizval si na to dve skvelé herečky, ktoré výrazne pozdvihli kvalitu filmu. Nie že by boli príbeh a téma zlé, naopak, no nemá to až takú silu, akú by som si od filmu o rakovine a umieraní predstavoval. Ale ťažko tomu niečo vyčítať, témy a otázky, ktoré rieši, sú veľmi dobré a asi sa z predlohy nič viac vyťažiť nedalo.Príbeh 3/5, Vizuál 3/5, Herci 4/5, Emócie 2/5- Videné na TV 42'' FHD v originálnom znení s titulkami

Vedlejší pokojje o procesu smiřování se s lidskou konečností podle literární předlohy Sigrid Nunez z roku 2020. Smiřování se smrtí znamená zároveň smiřování se s životem, jeho bilancování. Vždyť jen smíření se smrtí, konečností doceluje lidské bytí. Nejvýraznějším tématem je tu právo na důstojnou smrt. Dalším tématem je přátelství, neboť v osamělosti se život i smrt stávají spíše úzkostí. A proces smiřování se smrtí, konečností lidského bytí neprobíhá jen u toho, kdo stanul na prahu věčnosti, ale rovněž v jeho okolí. Jen s tímto smířením může lidský život nabýt nových kvalit. Hrdiny smiřovacího procesu se smrtí jsou po dlouholeté odmlce znovu se setkávající kamarádky z mládí: brzký příchod smrti očekávající válečná novinářka Martha Hount (Tilda Swinton, a jako mladá Esther McGregor) a úspěšná spisovatelka Ingrid (Julianne Moore) se strachem ze smrti. Z dalších rolí: milenec obou žen v mládí a klimatologický skeptik Damian Cunningham (John Turturro), láska Marthy na samotném prahu dospělosti Fred (Alex Høgh Andersen) nebo Fredova pozdější žena (Victoria Luengo).Vedlejší pokoj: právo na důstojnou smrt je vlastně jen prostředkem smíření se s faktem lidské konečnosti. A samotné smiřování se smrtí prostředkuje i smíření s životem, s našimi chybami, omyly, strastmi i se štěstím, jehož jsme byli účastni. Nejde o emoce, ale komplex lidského bytí.

V súčasnosti už 75-ročný Pedro Almodóvar umne otvoril v tomto snímku viacero nepríjemných tém (umieranie na rakovinu, eutanázia, rodinné vzťahy, post-traumatická porucha veteránov z vojny, klimatická kríza) a ako to má vo zvyku, mierne provokuje. Pritom to však je pokojná melodramatická snímka. Španielsky režisérsky matador sa snaží vykresliť psychiku človeka nielen cez umierajúcu Marthu, ale aj jej kamarátku Ingrid, ktorá čelí svojmu strachu zo smrti. Almodóvar jemne a po svojom otvorí aj tému eutanázie a ostane na divákovi, ako si u seba zodpovie viaceré morálne dilemy, ktoré tu pootvorí. Samozrejme, nechýbajú pre neho typické prvky ako dlhé dialógy, sentiment, či artové prvky plné farieb. V tomto trpko-smutno-milom príbehu excelujú Julianne Moore a Tilda Swinton. A aj keď cítiť, že režisér nie je veľmi doma v angličtine, nesmierne bavili dialógy a monológy v podaní týchto dvoch hereckých dám a sledovanie akého si pocitového rozkolu medzi oboma hlavnými postavami. Za mňa má tento film potrebnú hĺbku a donúti vás zamyslieť sa nad mnohými témami.