Spoutej mě! (1989)

Po tomto filme som dostal chuť tiež si priviazať Victoriu Abril k posteli, Pedro vo mne prebudil skryté chúťky. :D Ak by sme na to mali ísť logicky, je to taká rozprávka pre dospelých, keď vám únosca povie, že vám chce byť dobrým manželom a dobrým otcom vašich detí, tak si nepoviete, že takých mužov je málo, toho chcem (navyše keď strávil 7 rokov na psychiatrii). Ale film je zaujímavý, ani chvíľu nenudí, je krásne pestrofarebný (ako je u Pedra zvykom), Antonio hrá dobre a Victoria je neuveriteľne sexy, mne sa to páčilo.

Když já mám s Almodóvarem jeden velký problém a nejspíš ho budu mít i nadále. Prostě mu ty příběhy nedokážu věřit, na to jsou až moc vycucané z prstu a ačkoli tady by mohla být ocenitelná neotřelá pointa, tak k ní dospěje bez jakéhokoli vysvětlení, jak se stav věcí vůbec takhle mohl udát. Chápu to jako snahu ozvláštnit a převrátit naruby klasické thrillerové schéma s tématem únosu objektu zájmu, čemuž by nasvědčovaly i odkazy na padesátkové sci-fi filmy, stojící na sice vlastním, ale přesně takto očividném mustru, jenže prostě... SPOILER Fakt jsem Marině nevěřil, že by se do Rickyho zamilovala, nebylo proč, smysl by nedával jak stockholmský syndrom, tak i nadměrná dávka heroinu a možnost plánované lsti je zde přímo v průběhu popřena. Závěr je pak celkem vtipný a troše melodramatičnosti se nevyhne, ale aby fungoval jak měl, tak na to je celá vztahová dějová linka málo propracovaná, stojící jen na základě podivné náhody a ještě nahodilejší změny Rickyho charakteru v posledních dvou scénách. KONEC SPOILERU Řemeslná stránka opět solidní, skvělá Morriconeho hudba, spousta zajímavě rámovaných záběrů a do jisté míry to má i působivé herecké výkony, takže po stránce formy snad vše funguje, jak má. Ale scénář mi přijde až moc odfláknutý a Almodóvarovy příběhy o nezničitelné lásce ve všech jejích (a hlavně těch kontroverznějších) podobách mě opravdu nechávají chladným a nedůvěřivým. Ale tak aspoň se to tu nezvrtlo v telenovelový příběh, toho jsem se popravdě bál nejvíc. Holt asi čím víc je Almodóvar úchylný, tím větší je šance, že s ním najdu společnou řeč. Proto mi (zatím) nejvíc sedlaKůže, kterou nosím... 3*

„Štokholmský syndróm na španielsky spôsob.”•Niekdajší problémový recidivista menomRicky[naprosto charizmatické herecké podanie skrz mladéhoBANDERASA], následne po svojom prepustení z tohto výchovného zariadenia, vyhľadá svoj pornoherecký idolMarinu Osoriovú[neuveriteľne sexy zvodný prejav zo stranyABRILOVEJ], akurát sa priamo podieľajúcej na akomsi titule v podobeEl fantasma de medianoche[Polnočný duch], aby ju potom nielenže uniesol v jej vlastnom byte, ale zároveň sa do nej taktiež aj po uši bezhlavo zamiloval;PETER Almodóvarmi predostrel daný, východiskový mostík, od ktorého sa mal vskutku akože ďalej odraziť i pomerne dosť nejednoznačný charakter línie udalostí, nakoľko tento surovec sa miestami ani vôbec nekontroloval, no prejavovanie [po]citov môže mať asi i takýto neštandardný postup, s ktorým sa síce akosi zvlášť zase ani príliš nestotožňujem, ale spracovanie bolo tak excelentne prevedené do výslednej formy, že kľudne prepáčim i predsa trochu surovejšie zaobchádzanie v rámci svojho obsahu!•Skrátka, dalo by sa proste podotknúť zrovna aj to, že režisér si nebral servítku pred ústa, resp. pred objektív tejto - extra spôsobom vydarenej kamery, s ktorou som sa prevažne zdržiaval iba v interiéri tohto bytu/bytov, teda poprípade sa taktiež vyrážalo aj do neďalekého exteriéru, aby mi povedzme ozrejmil reálny večerný madridský život - plný sexu & drog, odzrkadľujúci sa niekde na konci 80. rokov min. storočia, čo napokon zrejme predstavovalo skutočné pomery v Španielsku?•Je to možné, ale to je v tejto chvíli úplne jedno; najviac ma oslovili herecké výkony hore pomenovaných predstaviteľov, vrátanePetrovejdynamickej réžie, ktorá mi absolútne nedovoľovala, aby som pomýšľal na akékoľvek zívanie.•Viktóriusom si medzičasom veľmi obľúbil, a práve preto som ešte nepovedal posledné slovo → dám jej šancu aj mimo rámecAlmodóvarovýchtitulov, v ktorých podáva znamenité prejavy - keď každý z nich je niečím odlišný.

To kdyby chtěl Antonio Banderas svázat mě, vůbec bych nebyla proti. Způsoby seznámení mezi mužem a ženou mohou být různé, i když Rickyho styl donutit krásnou Marinu ke společnému soužití je poněkud svérázný. Ovšem tento druh sbližování vyžaduje notnou dávku kreativity a tou všestranný a hlavně zamilovaný Ricky nešetří. Pohledný zlodějíček a vášnivý ctitel jde do téhle životní akce s vervou, vtipem a silným odhodláním. A taky jsem si užívala to, že Antonio v době natáčení ještě mluvil rodnou španělštinou.

Absolutní sračka s totálně pičoidním příběhem. Pedro Almodóvar nezklamal a znovu se pokusil diváky unudit dalším nesmyslem. Film dokáže diváka zaujmout jen občasným pohledem na kozy hlavní hrdinky. Celý film jsem jen odpočítával minuty, kdy tento nesmysl konečně nabere konce. Závěrečných asi 30 minut jsem poté sledoval ve zvýšené rychlosti. Film mě nezaujal absolutně ničím a jeho děj považuji za vysoce nereálný, tudíž maximálně divácky neuvěřitelný. [5 %]