Na dno vášně (1997)

Na dno vášně na mě působí jako komorní vztahové drama, které ví přesně, na jakou strunu chce hrát. Nestaví na velkých gestech, ale na postupném utahování atmosféry mezi dvěma lidmi, kteří si k sobě hledají cestu trochu jinak, než by bylo zdravé. Právě tahle nenápadnost mu dává sílu. Nečekal jsem žádné žánrové překvapení a ani jsem ho nedostal. Film pracuje s poměrně známými motivy posedlosti a závislosti na druhém člověku. Rozdíl je v tom, že to nepodává přepjatě ani lacině. Emoce jsou tlumené, často jen naznačené v pohledu nebo tichu mezi větami. To mi sedělo víc než kdyby se šlo do extrému. Herecky je to jisté a uvěřitelné. Chemie mezi hlavní dvojicí funguje a kamera tomu pomáhá tím, že zůstává blízko a nic zbytečně nepřikrášluje. Díky tomu má film autenticitu, i když dějově nepřináší nic převratného. Spíš potvrzuje, že někdy stačí dobře vystavěná dynamika mezi postavami. Zároveň je ale fér říct, že film zůstává v bezpečné zóně. Nejde na dřeň tak, jak by téma umožňovalo. Tam, kde by mohl být nepříjemný nebo skutečně bolestivý, zvolí mírnější cestu. To z něj dělá přístupnější podívanou, ale trochu mu to ubírá na síle. Pedro Almodóvar pracuje s vášní jako s něčím krásným i destruktivním zároveň. Intimita tu není samoúčelná, má váhu a následky. Ve výsledku Na dno vášně beru jako velmi solidní, intenzivní jednohubku. Nepřepisuje pravidla vztahových dramat a ani se o to nesnaží. Funguje díky atmosféře a hereckým výkonům a to mi vlastně stačí. Není to film, který by mě pronásledoval ještě dlouho po konci, ale během projekce drží pozornost a působí upřímně.

„Libertad abajo elestado de escepcion!”[=Osloboďte štát od výnimiek!]• Španielsky melodramatický titul menom -Carne trémula[Chvejúce sa telo], teda konkrétne od španielskeho autora v podaníP. Almodóvara, ma mimoriadne extra i prekvapil, že som to spočiatku akosi príliš zvlášť zase ani neočakával až v takom nadštandardnom pomere, i keď povedzme, že som skrátka niečo vytušil už na samom začiatku...; nakoľko následne obsahoval komplikované, medziľudské vzťahy, do ktorých sa postupne zaplietlo až päť osôb, koledujúcich si i o poriadne maléry!; v podstate už úvodná sekvencia bola podanou priam dynamickým spôsobom, od čoho sa vlastne úspešne odrazil aj zvyšok nastávajúceho, madridského príbehu, v ktorom sa medzi sebou naprosto vkusne vytvárali, a k tomu potom i vhodne preplietali „milostné trojuholníky”, ktoré väčšinou mával tento temperamentný Španiel pod naprostou kontrolou, alebo napokon ani nie, keďže sa príslušná atmosféra začínala čoraz viacej stupňovať až do najvyššieho možného extrému → poprípade ešte recenzent iba trochu preháňal, tak v tom prípade to ponechávam na potenciálnom zvážení diváckou obcou, aby vskutku správne posúdila, kto má v danej veci totižto pravdu?, ale nech mi teraz absolútne nik netvrdí, že tento „vzťahový pentagon”, nemal čokoľvek podstatného do seba, od koho som nemohol odtrhnúť svoju zainteresovanú myseľ, ktorá neustále rozmýšľala nad tým, ako sa táto situácia zakončí → čo by som aspoň azda mohol naznačiť je to, že ako dielo začínalo, tak podobne sa i ukončilo, pričom za všetkým len hľadaj príchod nového života na svet!•Obsadenie mi bolo zväčša pomerne dosť neznáme, ak avšak nepočítam začínajúcehoBardema[vo filme si zahrala aj hercova mama - hneď v úvodnej sekvencii vedľaP. Cruzovej!], a to aj napriek tomu, že najlepšou postavou bolVíctor Plazav podobe predstaviteľaL. Rabala, ktorý si niesol veľmi slávne priezvisko, pretože jeho dedko z otcovej strany, bol slávny Herec -FRANCISCO RABAL!•Asi nie je nič také dôležité, čo by som chcel tejto vydarenej "almodóvarovke" nateraz vytknúť, aj keď si uvedomujem, že podanie bolo miestami príliš kŕčovitým, no v rámci celku sa jednalo o exkluzívnuVec, ktorá šlapala na plné obrátky v zmysle turbulentných vzťahov bez štandardných autorových chúťok, resp. vsuviek.

Pro mě je to jedno z nejlepších děl Pedra Almodóvara, které mě naprosto pohltilo. Fascinuje mě, jak dokáže spojit vášeň, bolest, lásku a komplikované vztahy do příběhu, který působí naprosto uvěřitelně, i když je plný nepravděpodobností. Doteď to všechno cítím pod kůží. Kamera a hudba Alberta Iglesiase dokonale podtrhují atmosféru,... a ten devadesátkový Madrid bych chtěl jednou zažít. Almodóvar mě znovu přesvědčil, že je mistr emocí – od smíchu po slzy. Tohle je film, na který budu dlouho vzpomínat.

Pätica ľudí, ktorí hľadajú svoje šťastie v posteli toho druhého, a ktorú spojí osud. Super je, že film nenudí, ale k postavám som si nedokázal vytvoriť silnejší vzťah. Ich konanie bolo častokrát spontánne a občas nelogické, škoda, že občas až do nemiestneho komična (bitka, ktorá končí fandením futbalu). Kritizujem aj agresívnu a nie vhodne vybranú hudbu. Film má však dobré tempo a romantika sa dá uniesť. Môj tretí Almodovarov film a asi aj najlepší.

Provokativní španělský romanticko-sexuální thriller o mladém nadrženém týpkovi, který se rozhodne stát z nezkušeného panice tím nejlepším souložníkem a zároveň se pomstít za své nespravedlivé uvěznění.DĚJ:Příběh začíná v roce 1970 za Frankova režimu za výjimečného stavu. Mladý Viktor se narodí v autobuse cestou do nemocnice. O dvacet let později je z něj krásný mladý chlap, který se po prvním sexu s prostitutkouElenoudostane do průseru s policií. Skončí ve vězení, zatímco policistaDavidkončí na vozíku. Po propuštění se Viktor vrací a chce se pomstít. Naváže vztah sClarou, manželkou policistySancha, a začne pracovat jako dobrovolník v sirotčinci, který vede Elena.ZHODNOCENÍ:Film je pořádně provokativní a nabitý sexem, pomstou a střílením. Viktor chce být „nejlepším milencem na světě“, aby Elenu „ošustil“ a pak opustil. Clara ho učí, jak správně šoustat – po prvním kole mu řekne, že to do ní „strkal jak do díry“. Scény s Elenou jsou dost kvalitní na to, aby se dalo pořádně pohonit.
Victor je zajímavý týpek – kromě šoustání a pomáhání v sirotčinci nic nedělá, ukáže i svoje malé chlupaté péro, ale ženské nabalí hlavně na charisma „hodného a náruživého hocha“. Elena ukáže kozy (bohužel ne moc velké), Clara bohužel svoje monstrózní neukáže.
Pomsta, píchání, střílení a trocha historie – to je tenhle film v kostce. Důstojný závěr s narozením dalšího dítěte v roce 1996, kdy už jsou Španělé „konečně svobodní a nebojí se“. Syrový, erotický thriller s přesahem, který rozhodně nenudí.