Trojice smrti (1980)

Inferno je pokračování hororu Suspiria, tentokrát se přesouváme k další matce do New Yorku. Dario Argento se ukazuje v celé své síle – klasická italská hororová škola, 
Vlastního děje tu moc nenajdete, to je pravda – ale atmosféra je tak hutná, že by se dala krájet nožem. Kombinace hororu a mystery je na jedničku s hvězdičkou. Argento vás nevedl příběhem – vedl vás vizuály, zvukem, nálada, která vám postupně utahuje око a dává vám pocit, že se něco děje, i když nevíte přesně co.
A pak je tu ta scéna – provozovatel antikariátu, kterého žerou za živa krysy, a přiběhne ho zachránit kuchař ze stánku s hotdogy. Je to absurdní, je to šílené, je to dekadentní – a je to geniální. Tahle scéna sama o sobě stojí za to si film pustit.
Inferno není pro všechny – je to operní horor, kde se počítá s atmosférou více než s logikou. Ale pokud chcete vidět italský horor v jeho nejčistší podobě, tohle je vaše lístko do pekla.

Inferno, poněkud podřadné pokračování filmu Suspiria, je nejnovějším dílem tzv. trilogie. Temná pohádka s matoucí zápletkou, která je však pozoruhodná svou atmosférou a estetikou, což z ní dělá jeden z nejlepších filmů tohoto žánru, jakých je v historii hororové kinematografie tak málo. Labyrintový příběh, který diváka udržuje v napětí až do samého konce, fascinován pomalou kadencí příběhu, který vede slepými uličkami, dokud není zápletka konečně vyřešena, jako hádanka, která nakonec odhalí své tajemství. Kultovní klasika, která nenechá nikoho lhostejným. Buď ji milujete, nebo nenávidíte. Já patřím k těm, kteří ji milují. A co vy?

Když jsem se včera rozhodl podívat naInfernopo letech znovu, pamatoval jsem si, že při prvním shlédnutí se mi na něm spousta věcí líbila, ale zároveň mi přišlo příliš pomalé, až na hranici nudy. Překvapilo mě, že zpočátku na mě včeraInfernotakhle vůbec nepůsobilo. Už jsem začínal dokonce o svých prvních dojmech pochybovat, protože vizuálně mi včera Inferno přišlo minimálně na úrovniSuspiriea začátek Inferna byl velmi působivý a atmosférický. To se ale bohužel změnilo někdy u třetí vraždy, kdy tempo vražedně zvolnilo, děj pomalu začal ztrácet smysl (což korunuje hlavně úplný konec) a repetitivnost a někdy i délka jednotlivých vražd mě začaly iritovat (co funguje jednou dvakrát, bohužel už nefunguje potřetí). Ani Goblini se tentokrát nevytáhli - zatímco u Suspirie tvořila jejich hudba snad polovinu atmosféry, závěrečná metalová vypalovačka mě vInfernuspíš otrávila. Takže nakonec musím svým prvním dojmům dát zapravdu -Infernoje opravdu velmi nevyrovnaný horor, který je na jednu stranu vizuálně nádherný a atmosférický (např. skvělá podvodní scéna v úvodu je opravdu nezapomenutelná), ale má naproti tomu velké problémy s tempem a logikou (zejména v druhé polovině), takže ke konci začně trochu nudit. 65 % (výborný komentář viz Lima níže)

Veľmi solídne pokračovanie geniálnej Susperie (tú považujem za jeden z top 10 najlepších hororov všetkých čias). Atmosférické, snové a vizuálne opojné. V čom ale Inferno zaostáva za svojim predchodcom je slabší soundtrack, scenár (tie vo všeobecnosti nie sú Argentova silná stránka) a fakt, že ďaleko najlepšia scéna je úplne na začiatku. (8/10)

Kompozice jednotlivých scén, práce s kamerou, nasvícení a vizual - to vše bylo zpracováno navýbornou. Snímek je doslovapastvoupro oči, zaujal mne také i svou „snovou" atmosférou - tolik absurdit, nečekaných rozuzlení a situací, které naprosto odporovaly zdravé logice, nebylo snad ani vDivokých snech Maxipsa Fíka. Skoro až umělecky nafilmované záběry jsou však spolu s originálními mordy (gilotina neměla chybu) to jediné, čím snímek disponuje - sympatické postavy nebo snad nedejbože nějaký ten  děj zde totiž opravdu nenajdeme. Neuškodilo by ani zkrátit dělku alespoň o dvacet minut. Možná ale kvality snímku v budoucnu docením, prozatím bych ohodnotil za50%