Dvě ďábelské oči (1990)

Tento film, inspirovaný dvěma slavnými povídkami legendárního spisovatele Edgara Allana Poea, představuje dva děsivé příběhy, které se sice snaží vyjádřit hlavní myšlenku, ale nejsou zcela věrné původním příběhům. První příběh líčí nevěrnou manželku, která zdědí jmění, zatímco její manžel je hypnotizován a považován za mrtvého. Poté se stane jakýmsi portálem, který umožňuje zlověstným bytostem vstoupit do světa živých. Film je pozoruhodný svou atmosférou a omezeným množstvím speciálních efektů. Druhý příběh s názvem „Černá kočka“ sdílí s původním příběhem určité podobnosti, ale také obsahuje originálnější nápady. Film však vyniká efekty mrtvol, které se v obou příbězích objevují, a jeho dobře napsané vyprávění udržuje zájem až do samého konce.

Two Evil Eyes je povídkový film na motivy Poea. Romerova povídka přináší klasický příběh o chamtivosti, který byste čekali od projektů typu Tales from the Crypt nebo Creepshow - neurazí, je dobře zrežírovaná a zahraná, dobře napsané dialogy a je to další příběh o zombie, kde konec nějak nepřekvapí. Ovšem pak přichází adaptace Černé kočky a na předchozí příběh úplně zapomenete, rozjede se velmi kvalitní psychárna, kde ještě energií nabitý Argento stíhá jako bonus házet odkazy na jiné povídky nebo vyseknout nenápadný odkaz na scénu Psycha. Velmi dobře využitý Keitel diváka znervózňuje a tíseň z proběhlého činu pomalu narůstá až do šíleného finále. Oběma příběhům výborně pomohly efekty od Saviniho a špičková hudba Pino Donaggia, kterou nelze přeslechnout v Argentově povídce. Romero za 7/10, Argento za 9/10 (plné hodnocení nedám kvůli zdržující zbytečné historické sekvenci).

Nedocenený klenot, ktorý znovu zažiari v tej najlepšej kvalite v 4k. Romerova poviedka je miestami naozaj creepy, ku koncu s bezchybnou krvavou bodkou od Saviniho. Poteší veterán Tom Atkins v úlohe detektíva. Argentova poviedka je hravejšia, s Poa si berie tu toto a tam ono, rovnako ako prvá poviedka má parádnu gotickú atmosféru, aj keď často v meste. Gore je opäť fantastické, aj keď to nie je čistý gorefest, pointa skvelá, i keď film mohol ostať pri nej a nemusel tam pridávať ďalšiu. Dojem z filmu to už ale nijako nepokazí. Perfektná je symfonická i klávesová hudba, vizuál, na ktorom si obaja páni dali stále záležať.

Poviedkové filmíky a nič na tom nie je zlé, v tejto časti sa mi dosť páčila tá druhá Argentova, kde si opäť zopakoval motív čiernej mačky a ide mu to skvelo. Ten prvý hybernatus ma nejako neoslovil. Ale bohužiaľ si príliš veľa detailov z neho nepamätám, skôr tá Agrentova, chudák mačka čo ste jí to provedli...

Film sice působí spíše jako dvě povídky nějakého televizního seriálu (třeba "Povídky ze záhrobí"), ale to je mi srdečně jedno. Mně se to velmi líbilo, ve druhé části navíc dominuje "odpoutaná" kamera, což je moje slabůstka. Obě režisérské legendy předvedly dobrou formu. K tomu připočtěte hvězdné obsazení (Kim Hunterovou jsem vůbec nepoznal, hraje manželku Martina Balsama) a máte čtyři hvězdičky jak vyšité.