Čtyři mouchy na šedém sametu (1971)

Velmi dobrý film od jednoho z nejlepších italských hororových režisérů, Daria Argenta. Děj je zajímavý a vývoj docela zábavný a napínavý, ale kamera je slabá, s přeexponovanými bílými detaily. Vraždy nejsou moc krvavé, i když na tom vlastně nezáleží. Nejlepší na tom je konec; vůbec nečekáte, kdo je vrah, a způsob, jakým to protagonista zjistí, je velmi originální. Bud Spencer, partner Terence Hilla ve spaghetti westernech, se ve filmu objeví pozoruhodně. Vřele doporučuji.

Beta verzia Deep Red, kde napätie budujú hlavne očakávania, kam Argento umiestni v ďalšej scéne kameru. Vizuálne uhrančivé giallo s prekrásny, hudobným introm, meniace sa v posledej tretine aj na vcelku koherentný film. Škoda, ako veľmi tlačí Argento na rozprávanie príbehu a thrillerovú časť, kde stráca pôdu pod nohami tak intenzívne, ako postavy jeho filmov strácajú krv. Ako samostatný film 4 muchy... až tak neobstoja, ako medzispoj medzi Vtákom s kryštálovým perím, Mačkou s dediatimi chvostami a Deep Red zaujímavé sledovanie pilovania autorského štýlu, prešľapov, požiadaviek producentov a neotrasiteľných elementov jedného z najviac cool euróspskych subžánrov.

Povinnosť nielen pre milovníkov gialla a Argenta, ale aj seriálu Dempsey a Makepeacova, pretože hlavnú úlohu tu hrá mladučký a patrične vyhúkaný Michael Brandon. Kvalitná giallovka, ktorá ale trochu zlyháva vo "vedeckom" odhalení vraha, kedy sme na poli čistého sci-fi a tak trochu aj pri odhalení motivácií vraha, kde mohol byť pridaný aspoň ešte jeden motív navyše. Toho možno odhalíte vopred, možno nie, je to ale jedna z tých menej pravdepodobných variant, na ktoré počas sledovania budete myslieť. 70%

Třetí Argentův kousek sice má několik vyloženě zapamatováníhodných scén, nejvíc asi bezvadně nasnímaný pád ze schodů a závěrečný crash, ale jako celek je to kostrbaté, někdy (odpusť mi to mistře) i pěkně zdlouhavé a nudné. Pár vtipných momentů by se taky našlo (pidlookej pošťák byl top), jenže mě chyběla tajemná atmosféra a ani Morriconeho hudba neměla pořádný grády. Pointa zas tak šokující nebyla a ve výsledku bych tenhle kousek zařadil spíše k průměrnější žluté barvě. Každopádně Argento už zasekl drápky a jeho rukopis je jasně znatelný. Ještě bych zmínil roličku "komisaře Rizza" Buda Spencera alias Boha, který hlavnímu hrdinovi pomáhá k dopadení šíleného zabijáka.

Vidieť komediálneho hromotĺka Buda Spencera i mladého Dempseyho (bez Makepeacovej) v talianskom trileri je nečakané, na kvalitu samotného filmu to však nemá väčší vplyv. Zápletka vyzerá na prvý pohľad v pohode, aj keď neoriginálne, jej príbehové prevedenia však pri bližšom pohľade zlyháva hlavne po stránke logiky. Prvok v podobe posledného záberu oka mrtvého človeka je totálne za hranicou. Chýba atmosféra, záver je spackaný a ani spätne príbeh neobstojí.