Titanic (1943)

Konspiračka. První hodinu se pořád jenom žvaní o hodnotách akcií White Star. Vyplyne z toho, že bezcenné akcie se zhodnotí, když Titanic popluje rychle a tím se i vysvětluje následující katastrofa. Do toho se uvede jediný německý člen posádky, který je vrchol cti a odvahy. Pak následují známé události, které i nadále vykreslují všechny krom onoho Němce jako bezpáteřní hajzly. Po slavné katastrofě ještě následuje závěrečné soudní přelíčení, které vyznění anglických kapitalistických šmejdů podtrhne. Celkově jsem podle popisků čekal německou propagandu horší, ale zas tak strašné to nebylo. Spíš si říkám, jaké chucpe to od nacistů bylo - už tři roky jejich ponorky potápěly ze zálohy neozbrojené obchodní lodě, ale tady se snaží navážet do zlých americko britských kapitalistů, kteří před 30 lety nechali utopit 1500 lidí. Technická stránka filmu je docela dobrá a všichni zúčastnění herci jsou nesympatičtí.

Osud Titaniku se za druhé světové války velice hodil nacistické propagandě, a tak byl natočen čistě nacistický propagandistický film, který měl propagovat německou nadřazenost a kritizovat britsko-americký kapitalismus, který za katastrofou stál. Podle pramenů si film objednal přímo nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Za tímto účelem byl do příběhu vložen fiktivní německý důstojník Petersen, který byl vylíčen jako největší hrdina, aby plně kontrastoval s údajně zbabělými britskými důstojníky, kteří byli viníky katastrofy. Film se promítal po celé okupované Evropě, tedy včetně Protektorátu Čechy a Morava, paradoxně však kromě samotného Německa. Že prý, aby nebyla podkopána válečná morálka. Kvalita filmu tomu tedy musela odpovídat. Natáčení bylo precizní, a tak se film má čím chlubit po herecké i technické stránce. V této oblasti skutečně není co vytknout. Na některých místech je však patrná změna režiséra. Původní režisér Herbert Selpin byl během natáčení zatčen za kritiku německého válečného úsilí a byl nahrazen Wernerem Klinglerem, který na něj sice navázal vkusně, avšak byť se určitě snažil sebevíc, místy to poznat stejně je. Film je tedy neodmyslitelně obalený nacistickým propagandistickým nátěrem a podle toho se na tento film také dívá. Tolik let po skončení druhé světové války samozřejmě shlédnutelný je, ale je třeba se na to právě dívat ne jako na poměrně kvalitní dílo, ale především pro jeho historický kontext v rámci propagandistických cílů. Možná si tak lépe uvědomíme, že se od té doby v politickém světě toho moc nezměnilo.

V poradí tretie filmové spracovanie o najznámejšej námornej katastrofe. Inak ako propagandou o nabubrelosti Britov, príp. posmievaním sa z chudobných Nemcov (v tomto prípade nemeckých vedcov) to v čase vrcholiacej 2. svetovej vojny od Nemcov ani dopadnúť nemohlo. Opak by asi Fuhrer neschválil. Hlavne v prvej polovici filmu je to badateľnejšie (spolu so záverečným epitafom), druhá sa už venuje nastupujúcej katastrofe a tak išiel prvotný plán filmu na druhú koľaj. Katastrofa je vzhľadom na rok zvládnutá ale dobre, modely i atmosféra sú celkom fajn, čakal som slabšie spracovanie. Samozrejme, o 10 rokov mladší americký kúsok o katastrofe Titaniku je po technickej stránke o level kvalitnejší. Herecky je to slabšie a o obsadení ženských úloh škaredými Nemkami ani nehovorím - až to pri pozeraní kriví ústa. Nemilo prekvapili aj niektoré nápisy v nemčine na (britskej) lodi. Na svoju dobu film ale ujde.

Na dobu a okolnosti vzniku po technické stránce solidně natočený, ovšem nacistickou propagandou nechutně zprasený katastrofický film, jenž vykresluje Brity jako ziskuchtivé úplatkářské zlosyny, kteří jsou pro libru schopni jít přes mrtvoly. Samozřejmě jediným kladným hrdinou je skálopevný a spravedlivý německý důstojník, vybavený kamennou tváří a propagandistickými průpovídkami. Bohužel i když se člověk snaží oprostit od tohoto přesvědčování a jen sledovat příběh, děj snímku není postaven vůbec poutavě a polovinu scénáře se řeší akcie, dluhopisy, peníze a šperky, což diváka zrovna dvakrát nechytne - katastrofické události jako by se poté děly jen na pozadí jakéhosi finančního dramatu. Celkově pak tedy nacistickýTitanicpředstavuje spíše filmovou kuriozitu než skutečný divácký zážitek.

Čo na tejto verzii veleznámej námornej katastrofy zaujme najviac, je výborne napísaný scenár, dejové línie ( a aj tá ,,hlavná,, katastrofická ) sú strhujúce a niekoľko vedľajších motívov, si ´´požičal´´ aj o vyše 50 rokov neskôr beťár Cameron do svojho oscarového opusu. A verte mi, tie motívy sú neprehliadnuteľné. Čo je takisto neprehliadnuteľné, je vizuálna stránka diela, ktorá je vďaka štedrému rozpočtu od Goebbelsa ( 4 milióny ríšskych mariek, čo v tej dobe predstavovalo jednu z najväčších súm poskytnutých na film a to celosvetovo ) perfektná. Výprava, triky, kostýmy, akčné scény. To všetko je na veľkej profesionálnej úrovni. Náckovia si teda dali naozaj záležať.