Svatá hora (1973)

Tak jsem na pár doporučení od lidí zkouknul tento film. V podstatě si u tohoto filmu člověk musí říkat v hlavě, jestli sleduje vlastně umění, nebo jen experiment bez žádné kontroly. A upřímně? V mém případě to dopadlo tou druhou možností. Jodorowsky se očividně snažil vytvořit hluboké, filozofické a symbolické dílo, ale ve výsledku mi to působilo jako random bizarní scény bez jasného smyslu. Film je přeplněný náboženskou symbolikou, surrealismem a velmi zvláštními scénami, které ale často působí úplně zbytečně. Velkým problémem je u tohoto i tempo, protože děj zde prakticky vůbec neexistuje, nebo je natolik abstraktní, že se v něm nedá orientovat. Divák se nemá čeho chytit, žádné postavy si nelze oblíbit a emoce prakticky nefungují. Vizuálně je film sice krásný, ale ani to nestačí na záchranu celkového dojmu. Po chvíli se i ty nejdivnější scény okoukají a začnou působit repetitivně. Celkově The Holy Mountain mi působí jako film, který chce být strašně chytrý a hluboký, ale zapomíná na základní věc, aby byl také sledovatelný a smysluplný. Pro běžného diváka je to spíše naprostá ztráta času.

Tento film mi pripadal ako prechádzka galériou s obrazmi Salvadora Daliho, Caravaggia, či Francisca Goyu. Jednotlivé obrazy však boli možno o niečo brutálnejšie, dekadentnejšie, odpudzujúcejšie. Nič som si v ňom nenašla a keby som ho nepozerala, nič by sa nestalo. Chcela som však vidieť niečo z tvorbyAlejandra Jodorowského. Možno som si len nevybrala ten správny film. No aj tak oceňujem jeho nekonečnú fantáziu. Tento nadnesený, až patetický úpadok spoločnosti perfektne nasnímalRafael Corkidi. Hudba sa sem výborne hodila.50%

Vizuálne skvelé (nie, nemyslím nádherné, pretože estetika filmu má svoj vlastný zákon estetiky a požičiava sa niečo z hranice krásy a hnusu), no príbehovo veľmi na tenkom ľade. V princípe sledujeme v prvej tretine cestu muža vizuálne blízkemu kresťanskému spasiteľovi. Po spoznaní krátkych epizód komunity sa natíska otázka do akej miery by bol film provokatívny, keby prvú tretinu - cestu k aAlchimistovi skrz kríž absolvovala. Poslednú desatinu filmu vizuál stratil svoju emočnú silu a stal sa (zámerne) obyčajným filmom. Pointa, ktorú som celý čas nechcel aby vyústila tak ako vyústila sa nakoniec aj konala a svoju (dnes už chápané ako ) prvoplánovosťou pošliapala to silné väčšiny filmu.  V čase premiéry to bol určite šok a tak to treba aj vnímať.

Nemyslím že pomocí filmu lze dosáhnout osvícení, ale tleskám autorovým ambicím s tímto filmem a současně jeho míře duchovního sebeuvědomění, a přemýšlím jestli pro něj nenajdu místo v TOP10. Tento film se dá dlouze studovat. Lidská duchovní vyzrálost se dá rozdělit do 3 stádií: 1) stádium primitiva, ve ktejém je člověk zcela poháněn svými vášněmi a jejich uspokojováním, 2) stádium utrpení, kde uspokojování potřeb vede ke konfliktům a uvědomění, že ve vnějším světě žádné uspokojení nalézt nejde, 3) duchovní stádium, kde člověk začně hledat cestu z utrpení v sobě samém. Ve třetím stádium se možná člověk začně zajímat o různé východní duchovní nauky jako advaita, zen buddhismus, Krišnamurti atd. Ta třetí skupina asi nebude moc početná, ale právě jí je určen tento film. Hlavní myšlenkou filmu The Holy Mountain je duchovní cesta za osvícením. Film sleduje postavu Zloděje, symbolizujícího lidskou nedokonalost, který se pod vedením alchymisty připojuje k skupině mocných jedinců hledajících osvícení na Svaté hoře. Jodorowsky v surrealistických scénách kombinuje esoterické nauky, náboženské symboly a satirické prvky, aby tématizoval duchovní transformaci, přičemž kritizuje touhu po moci, bohatství, absolutní pravdě a odhaluje absurditu lidských ambicí. Film vybízí k opuštění iluze ega a hmotného světa a vybízí k hledání skutečné osvícení uvnitř sebe. Zároveň - a toto považuju za obzvlášť geniální - na konci filmu rozbíjí sebe sama, když odhalí svou vlastní fikci, což zdůrazňuje, že pravda leží mimo umělecké iluze, a respektive že celá "cesta za osvícením" je jen iluzí, a celé hledání duchovna je jen snahou o únik před utrpením v sobě, a že to skutečné osvícení se nenachází nikde venku, ale v rozřešení svého vlastního života. Všechno je to podáno v psychedelickém, vizuálně opulentním stylu, který má evokovat LSD trip. Celkově film zkoumá, zda skutečné osvícení spočívá v opuštění touhy po „svaté hoře“ a přijetí reality takové, jaká je. ROZBOR DĚJE:1. Úvod: Iniciační rituály a svět plný dekadence.Na začátku sledujeme postavu zvanou Zloděj připomínající Krista, který je zobrazen jako bezdomovec, ležící v prachu mexického města, obklopený mouchami a v dezolátním stavu. Poté, co je probuzen, putuje městem, kde je svědkem absurdních a dekadentních scén, které satirizují společnost. Lze spatřit turistické atrakce smrti, kde si turisté natáčejí popravy a masakry jako zábavu, což je kritika voyeurismu a banalizace násilí. Dále přehlídka zvířat v kostýmech: žáby a ještěrky oblečené jako vojáci a mniši parodují náboženské a politické konflikty, například španělskou kolonizaci. Komercializace náboženství: Prodejci nabízejí figurky Krista jako zboží. Zloděj se dostane do tajemné věže, kde potkává Alchymistu (ztvárněného samotným Jodorowským), postavu, která je jakýmsi duchovním vůdcem a mistrem alchymie. Alchymista provede Zloděje iniciačním rituálem, který zahrnuje očištění a symbolickou smrt starého já. Například scéna, kde Alchymista přeměňuje Zlodějovy výkaly na zlato, je metaforou alchymistické transformace – přeměny něčeho nízkého na vyšší hodnotu („You are excrement. You can change yourself into gold.“).2. Shromáždění poutníků:Představení sedmi mocných. Alchymista shromažďuje skupinu sedmi vlivných lidí, kteří reprezentují různé planety Sluneční soustavy a zároveň karikují různé aspekty moderní společnosti. Každá postava je představena prostřednictvím svého příběhu, který je plný absurdity a satiry. Tyto postavy jsou:Fon (Venuše): Průmyslník vyrábějící zbraně a hračky, které podporují válku a konzumní kulturu. Jeho scéna zahrnuje továrnu, kde se vyrábějí umělé vagíny a další perverzní produkty.Isla (Mars): Vojenská vůdkyně, která se specializuje na výrobu zbraní a vychovává své syny k nenávisti a válce.Klen (Jupiter): Umělec, který vytváří gýčové obrazy pro masy, ale jeho umění je prázdné a komerční.Sel (Saturn): Finanční magnát, který manipuluje ekonomikou a žije v dekadentním luxusu.Berg (Uran): Politik a šéf policie, trpící oidipovským komplexem, který potlačuje své touhy násilím.Axon (Neptun): Kastrát, který sbírá varlata jako trofeje a je posedlý kontrolou nad druhými.Lut (Pluto): Architekt, který navrhuje dystopické budovy, jež symbolizují odcizení moderní společnosti. Každá z těchto postav je zobrazena jako ztělesnění nějakého společenského neduhu – materialismu, války, manipulace nebo úpadku morálky. Alchymista je přesvědčí, aby opustili své bohatství a moc, spálili své peníze a vydali se na cestu za osvícením na Svatou horu. Tato část filmu je plná extravagantních obrazů, jako jsou hromady peněz hořící v ohni nebo scény s automatem lásky, které zesměšňují mechanizaci lidských vztahů.3. Cesta na Svatou horu: Očištění a zkoušky. Skupina, nyní doplněná Zlodějem a Alchymistovou asistentkou, se vydává na duchovní pouť na Svatou horu, místo, kde podle legendy žijí nesmrtelní mistři, kteří znají tajemství věčného života. Tato část filmu je inspirována knihou Mount Analogue od Reného Daumala a připomíná iniciační cestu plnou zkoušek. Během cesty procházejí různými očistnými procesy, které mají otestovat jejich odhodlání a zbavit je ega. Tyto scény jsou často absurdní a připomínají Monty Pythonovy skeče, ale zároveň mají hlubší symbolický význam. Například: Symbolické smrti: Postavy procházejí rituály, které zahrnují fyzické a psychické očištění, jako je překonávání strachu nebo odříkání hmotných tužeb. Sny a traumata: Každá postava čelí svým vnitřním démonům, což je zobrazeno prostřednictvím halucinačních sekvencí, například scény s groteskními zvířaty nebo sexuálními obrazy. Konfrontace s iluzemi: Alchymista učí poutníky, že realita, jak ji vnímají, je jen iluzí vytvořenou společností a jejich vlastními touhami. Tato část filmu je pomalejší a někteří diváci ji označují za méně působivou kvůli ústupu od divoké obraznosti první poloviny. Přesto Jodorowsky udržuje diváka v transu díky hypnotické hudbě a výtvarně precizním záběrům.4. Závěr: Rozbití iluze a metafikční pointa.Na vrcholu Svaté hory skupina konečně dorazí k místu, kde mají podle Alchymisty najít nesmrtelné mistry. Místo toho však nacházejí stůl s figurkami, které představují je samotné, a Alchymista odhalí, že celá pouť byla iluzí. V dramatickém zvratu se kamera odzoomuje a odhalí filmový štáb, čímž Jodorowsky prolomí čtvrtou stěnu a divákovi připomene, že sleduje pouze film. Alchymista prohlásí: „We must not stay here. Prisoners! We shall break the illusion. This is magic! Goodbye to the Holy Mountain. Real life awaits us.“ Tento závěr je klíčovou pointou filmu – kritika iluzí, které si lidé vytvářejí, ať už prostřednictvím náboženství, materialismu nebo dokonce filmu samotného. Jodorowsky zde zpochybňuje realitu filmového média a nabádá diváky, aby se zamysleli nad svými vlastními iluzemi a mýty, které si vytvářejí. Tento metafikční závěr je často přirovnáván k dadaistickému nebo montypythonovskému humoru, ale má hlubší filozofický rozměr. Klíčové motivy a symbolika. Film je nabitý odkazy na alchymii, astrologii, tarot, křesťanství, hinduismus, buddhismus a další mystické tradice. Každá scéna je pečlivě komponována jako obraz plný symbolů: Alchymie: Přeměna výkalů na zlato nebo očištění postav symbolizuje duchovní transformaci. Planety: Sedm poutníků odpovídá planetám Sluneční soustavy, což odkazuje na astrologické archetypy a jejich vliv na lidské chování.Společenská kritika: Film zesměšňuje konzumní společnost, institucionalizované náboženství a politickou moc prostřednictvím absurdních scén, jako jsou ukřižované ovce nebo továrny na zbraně a sexuální hračky. Surrealismus: Obrazy jako zmrzačení trpaslíci, prcající krávy nebo hromady těl jsou inspirovány surrealistickými umělci, jako byl Salvador Dalí, a mají šokovat i inspirovat k zamyšlení.Pozadí a zajímavosti.Film byl částečně financován Johnem Lennonem a Yoko Ono, což umožnilo Jodorowskému realizovat jeho extravagantní vizi. Jodorowsky před natáčením strávil týden bez spánku u zenového mistra, aby se připravil na roli Alchymisty. Snímek vyvolal skandál na festivalu v Cannes kvůli své kritice církve a explicitním obrazům. Inspiračním zdrojem byla kniha Mount Analogue od Reného Daumala, která zkoumá podobnou mystickou cestu.Závěrečné hodnocení.Svatá hora je film, který není pro každého. Jeho děj je spíše sledem symbolických obrazů než tradičním příběhem, což může být pro některé diváky matoucí nebo odpudivé. Přesto je považován za mistrovské dílo surrealismu díky své vizuální nádheře, odvaze bourat tabu a hlubokým filozofickým otázkám, které klade. Jak sám Jodorowsky uvedl: „Žádám od filmu to, co většina Severoameričanů žádá od psychedelických drog.“ Pro diváky ochotné ponořit se do jeho světa je to intenzivní zážitek, který nutí přemýšlet o podstatě reality, spirituality a lidského snažení.

Absolútna lahôdka... teda pre ľudí, ktorí sa vyznajú v archetypálnych obrazoch. Film sa nesmie analyzovať frontálnym kortexom (nie že by sa to nedalo, ale nie je to potrebné), ale nechať pôsobiť na podvedomie, ako pri rozprávkach. Posolstvo si cestu nájde. Okrem znalosti archetypov C. G. Junga, využijete aj Sofiológiu Emila Páleša, kde sa "hrdinovia" náramne podobajú na 7 archanjelov - typov "duchov času". Odkaz filmu je zrejmý (v prípade autora pravdepodobne nevedomý) - aby ste vystúpili na horu (výstup na horu je v spiritualite tým istým čo u Junga individuácia) svojho života. Tam vám prekážajú, ale zároveň pomáhajú, práve tie divné osobnosti, čo sú jednotlivé aspekty vlastnej psychiky, ktoré je potrebné kultivovať. Úžasný počin umeleckej duše. Vďaka Alejandro.