Šťastný to muž (1973)

Do morku kostí jsme se zděsil, když jsem zjistil, že jeden z britských divnofilmů šedesátých let Kdyby má pokračování co má tři hodiny. A nakonec to nebylo tak špatné. Pěkná Ondříčkova kamera a naprosto úžasná "britpop" hudba neznámého Alana Price. A klukovský Malcolm McDowell, který prochází filmem se směsicí naivity, ambicioznosti a odevzdanosti. Je to taková cesťákova odysea, muž který začíná jako prodejce kafe čelí postupně více a více absurdním situacím (za mě top hororová nemocnice nebo vojenská základna), zažívá vzestup i pád. Místy je to i vtipné, jen je to prostě film bez příběhu, bez pořádného začátku či konce, jen sled různých situací. A ta tříhodinová stopáž je na to prostě moc, to se dá ustát u nějakého nadupaného velkofilmu, ale ne u nezávislého v podstatě povídkového dramatu.

Výborný film vyprávějící příběh jednoho mladíka, který hledá v životě úspěch a štěstí. Děj sám o sobě působí často až bizarním dojmem a výrazně se odlišuje od předchozího filmu Kdyby...(1968). Malcolm McDowell hraje samozřejmě výtečně a dokonale se vžil do své role Mička Travise, ale k úplné vybroušenosti tomu stále ještě něco chybí. Občas jsou některé pasáže i docela nudné a tříhodinová stopáž také dvakrát nepomáhá. Malcolmův výstup z Mechanického pomeranče zůstane navždy nepřekonán, ale Šťastný to muž se spolu s Běsnícím měsícem řadí směle hned na druhé místo. 80%

Šťastný to muž je bezesporu ukázka výtečné filmařiny a určitě si v budoucnu doplním i oba zbylé filmy této trilogie. Chválu zaslouží především představitel hlavní role Malcolm McDowell, na Alexe z Mechanického pomeranče sice nemá, ale i tak podává skvělý výkon. Pochválil bych i celkové satirické vyznění snímku, které nešetří nic a nikoho. Některé epizody jsou brilantní, u některých zamrazí a občas jsem se jen koukal a snažil vše pochopit. Bohužel film má pro mě i několik nedostatků. Proti dlouhé stopáži nic nemám a film má po většinu času co říct. Přesto bych vyhodil ty prostřihy na živou hudbu, která by stačila jen jako podkres. Kromě zbytečného natažení filmu mě to hodně rušilo a zbytečně to ještě více film rozsekalo do jednotlivých epizod. Nesedli mi ani stejní herci ve více rolích, působilo to hodně zmatečně. No a nesoudržnost filmu jako celku už jsem naznačil, v jednotlivých částech byl mnohdy skvělý, ale návaznost jednotlivých epizod byla horší a celkové vyznění snímku bylo o to slabší.

Hravá, lehkonohá odysea ambiciózního hřebečka připraveného vysrknout svět jako ústřici (na což má ovšem svět úplně jiný názor), která mezi vršením čím dál bizarnějších epizod, neobvyklých filmařských postupů, jakož i po padesáti letech pořád dokonale aktuálních pošklebků nad všemožnými nevábnostmi moderní společnosti ani na chvíli nezapomíná na staré dobré vypravěčství. Anderson na absolutním vrcholu (vůbec nejvíc mi tu připadá jako takový přístupnější, veselejší brácha našeho Pavla Juráčka), McDowell dtto, mladinká Helenka Mirrenka k sežrání sladká – a vůbec, celé to několikrát symbolicky recyklované obsazení je typově jedna trefa vedle druhé, stejně tak Ondříčkova kamera a Priceovy písničky, všecko do sebe zvláštně zapadá, poutavě se proplétá a skládá v zábavný, břitký i zadumaný obraz lunaparku světa a letohrátek srdce.

Příhody obchodního cestujícího. První půlka hodně originální, plná zajímavých a i vtipných a odvážných, bláznivých scén....druhá půlka však postupně končí v marasmu, který jsem nepobral....pěkné písničky kapely, která doprovází celý film....prostě 70. léta ve své uvolněnosti rockové i filmařské. McDowell je dobrej.