Slečna Julie (2005)

Pravda, je to sice Krejčík po sezóně, ale nač se zlobit na miloučkou Markéta Plánkovou, když jí nikdy nebylo dopřáno se řádně rozehrát mimo televizi. Problém vidím spíše v Šimůnkovi a skutečnosti, že je pouhým modelem a nikoli hercem. Při srovnání s českými a slovenskými divadelními záznamy je jasné, že televizní Krejčíkův film má navíc různá prostředí, početnější komparz, pracuje s nálodotvornou filmovou montáží, přesto to vynikající zážitek nestačí. Nicméně pro našince, který by se s tímto Strindbergem setkal poprvé, může to být dobrý začátek velmi atraktivního dobrodružství. Ženská tématika z počátku století je zkrátka neoddiskutovatelný dramatický ideál.(01.12.2010)

2 hvězdičky za Strindbergovu předlohu, ve které se zrcadlí klasicky tragická schemata Paní Bovariové a Anny Kareniny. Zbytek je tradičně televizní, herci hrají spíš divadelně a forma inscenace se tomu nesnaží nijak zabránit. Zamrzí i jakési minutí se se švédskými reáliemi - tohle by si zasloužilo seversky temnou, trochu nadsazenou atmosféru, a ne realizmus, ze kterého na všechny strany čouhá umělost.(16.12.2009)

Netuším, jak vlastně vypadá původní divadelní kus, ale těžko hledám, čím by mě tahle adaptace chtěla zaujmout. Je tu jedna postava (Miroslav Šimůnek), kterou jsem pochopil a zbytek mi připomínal spíš svévolnou hříčku, než hru respektovaného dramatika. Možná, že obrátit věk hlavních hrdinů nebyl zrovna dobrý nápad.(20.06.2005)