Týden v tichém domě (1947)

Celkom dobrý československý film, ktorý je možno akousi životopisnou reflexiou mladosti Jana Nerudy vo forme knižnej predlohy. Príbeh mladého úradníka Václava so spisovateľskými ašpiráciami je okrem profesijnej drámy, spestrený ľúbostným trojuholníkom a susedskými peripetiami s jemným sociálnym kontextom. Produkcia veľmi dobre sprostredkuje atmosféru starej Prahy a herci svoje postavy do tohto prostredia zasadzujú úplne autenticky so všetkými ich emóciami. Bez melodrámy, s drobnou dávkou nostalgie. 70%

Pravda je, že bych na první shlédnutí neoznačil za autora Nerudu. V tomto snímku se nicméně podařila zachytit dobová atmosféra i díky vynikajícím hercům. A že to za Rakouska-Uherska nebyla žádná sláva (Ale v které době byla, že? Snad jen za Karla IV.) i o tom nám snímek vypráví. Jak moc se dalo na lidské řeči, jak byl důležitý sňatek ve smyslu za koho se dívka vdá či další zajímavé postavičky. To je právě síla Jana Nerudy. Vytvořit postavy, které se divákovi vryjí do paměti a dát jim pozoruhodné vlastnosti umě kombinované s osudem. A tak je snad jen škoda, že nebyly více využity exteriéry.

Musel jsem to trikrat rozkoukat, nez jsem to dotahl do konce. Nerudovske tema je sice fajn, ale film ma bude nejake spatne tempo nebo nevim, ale pro me bylo docela tezke udrzet pozornost. Jinak obsahuje vse, co bychom od tematu cekali a pro nerudovce ma jiste sve kouzlo. Potesi zabery ze stare Prahy a zejmena az nepatricny puvab "obycejnych holek" v podani Romanove, Prochazkove, Zemkove, Waleske a Krejcove.

Na svou dobu neobyčejně zdařilé.  Herci kouzelní. Blanka Waleská jako poněmčelá děvka. Hoger krade básničky. Nedbal sňatkový podvodník, zadlužený a ještě k tomu blbý nudný oficír. Neumann vymahač dluhů. A dále uvidíte jak se žilo na Pražském magistrátu. Jako dnes, všichni lžou, podváděj  a vzájemně se udávaj.

,,Jenom tady nahoře (na střeše) je krásně, když jsme tu sami. A bez lidí. Dovedou potrápit."Tentokrát jsme se s panem Krejčíkem úplně nepotkali. Dokonce jsem si při sledování tohoto filmu, jak ten mladý Bavor, občas pomyslel„copak to má pro někoho cenu?“Těch roztodivných příhod z jednoho malostranského pavlačového domu mi dohromady k sobě nějak nepasovalo a přišlo to celé takové nějaké roztříštěné. Snad jen ta myšlenka v samotném závěru filmu, že lidé jsou sice někdy zlí, ale přesto"i tam dole je krásně", to nějak celé spojuje.