Čintamani & podvodník (1964)

Oceňuji fantastické herce a dobovou atmosféru, ale vadí mi, že snímek nerespektuje vyznění Čapkových povídek.1)  Nejde mi do hlavy, co vlastně mají ty dvě povídky společného, proč jsou zahrnuty do jednoho filmu. Že je napsal Čapek? Že jde v obou případech o podvodné jednání? Těžko říci._____
2)  Čintámani. Krejčík jako scenárista si vymyslel lupiče, kterého sběratel Vitásek najme na odcizení vzácného koberce. Chápu, že režisér chtěl povídku osvěžit o nějakou akci (v knize se vlastně jenom mluví). Vtipná a svěží akce s vynikajícím Josefem Hlinomazem proběhla, ale poněkud pozměnila vyznění povídky. V ní totiž neúspěšný Vitásek se začíná učit pilovat mříže, aby jednou sám koberec ukradl. Tuto pointu výstup se zlodějem prakticky pohřbil a to natolik, že jsem si ani nevšiml, kdy povídka skončila a začala druhá. Jemný Čapkův humor (jako úhel pohledu, jak sám říkal) tak přebilo až groteskní zpracování tématu. Ano, je více na co se dívat, ale trochu utekl smysl věci._____
3)  Podvodník. Zde se sice režisér drží přesně Čapkovy předlohy, ale problém je v něčem jiném. Agresivní sňatkový podvodník strhává pozornost na sebe, relativizuje roli inspektora Holuba a film stejně jako první povídka směřuje trochu do grotesky. Navíc mi přijde, že herecké obsazení zde nebylo příliš trefné._____
4)  Kdo Čapka nečetl, tomu asi uvedené výhrady moc neřeknou. Film má i svoje výrazné přednosti: skvělou dobovou atmosféru, přehlídku špičkových herců (zejména v první povídce), autenticitu._____ 
5)  Oceňuji skvělé herecké výkony. V této souvislosti mě zaujali především 62letá Olga Scheinpflugová (vetešnice/řeznice), 71letá Jarmila Kronbauerová (majitelka koberce) a 50letý Josef Hlinomaz (najatý lupič)._____
6)  46letý scenárista a režisér originální vyznění poněkud pokazil, ale na druhé straně dodal jiné přednosti. Tři hvězdičky vyjadřují můj ambivalentní vztah k výsledku.

Výborná režie, skvělé výkony. V první povídce exceluje Vladimír Šmeral (sakra, jaký to byl herec!), Josef Hlinomaz ("Pejsek!!!" - to snad je jeho životní role) a neodolatelná Olga Scheinpflugová v roli paní Severýnové ("tendleten tepich"). Druhá povídka stojí na Sovákově a Brodského umění. Jedno minus druhá však povídka má. Pitvořící se mladou Bohdalovou. Tady ji nezvládám...

Rada do života: Najděte si k sobě někoho, kdo se na vás bude koukat stejně zálibně jako MUDr. Vitásek (Šmeral) na čintamani s ptáky. ___ Film u mě zřejmě dopadl nejlépe, jak dopadnout mohl (a za 5* to není pouze proto, že k povídkovým filmům přistupuju trošinku jinak než k filmům jiných žánrů; díky jejich specifické dynamice to pro mě nejsou "hotové" filmy, plní za mě úlohu takříkajíc "cvičiště") - nedokážu se totiž rozhodnout, která ze dvoufilmových povídekse mi líbila víc, obě mně přišly výborné, pár momentů bylo superskvělých (spoilerkdyž se Šmeral s Hlinomazem vydadají na loupežnou výpravu za cenným kobercem; když si policejní inspektor Brodský přivede "do rodiny" Sováka, známého to sňatkového podvodníkyspoiler). Obzvláště oceňuju jejich jemný humor, když nad tím přemýšlím, tak nevtíravý, potutelný humor, to je prokrimi příběhyto správné "koření" - prvek, u kterého chci, aby ho české kriminálky/detektivky uměly zakomponovat do děje, resp. u těch kriminálek/detektivek, které to dokážou, existuje zvýšená naděje, že si je dokážu zamilovat. 80 %

Štandardne kvalitná československá poviedková veselohra. Produkcia je dobrá, ale prvá poviedka s tepichom ma až tak nenadchla, možno preto že Vladimír Šmeral nie je komik a šťavu príbehu dá až príchod machra Josefa Hlinomaza. Ale aspoň som zistil, čo je čintamani (a oblaky to nie sú). V druhej poviedke zohraný tandem Vlastimil Brodský, Jiří Sovák rozohrajú výbornú gentlemanskú partiu medzi policajtom a podvodníkom. 65%

Čapek je pro mě spisovatel světové úrovně. To ale z jeho práce ještě automaticky nedělá materiál na filmové hity. Zatímco třeba sebehorší povídkaP. K. Dicka, obsahuje minimálně jeden skvělý motiv k rozvedení do výborného celovečeráku, tak Čapkova síla spočívala spíš ve stylu psaní a způsobu, jakým popisoval běžný život. Dělal z fádních příběhů rozverné, nebo úsměvné. A ty působily zcela věrohodně, protože se nechal inspirovat svými přáteli, novinovými články, soudničkami... . Podle mě, se jeho umění do tohoto filmu nepřeneslo. Skvělí herci i režisér; bez nich by zůstalo jen u nevypointovaných povídek z kategorie povinné četby. Tohle byl ale jen 10% Čapek. Srovnání je trochu nefér, aleKrakatitaBílá nemoc, jsou i přes výrazný otisk svých filmových tvůrců, mnohem víc "čapkovské". Za mě jsou Čintamani 40% a Podvodník 60%.