Povídka malostranská (1981)

Z časů, kdy TV inscenace ještě byla svébytný umělecký výtvor v rukách režijních legend (a ne jako dnes novácká a primácká šmíra na tisící pokračování typu Ulice, či Slunečná), sice často střídavé kvality, ale také nezřídka filmových parametrů, a to je přesně tento případ. Základem je půvabná Nerudova povídka, i s tím roztomilým ´onikáním´, typickým pro 19.století, dobová výprava včetně hezkých kostýmů, přesná hudba mého idola Zdeňka Lišky, jako by jí hráli tehdejší flašinetáři. A hlavně tu září tehdejší herecká špička – ňoumovitý Menzel, věčně koketující Valentová, uměřený zapomnětlivý Kemr a nejvíc se mi líbil Hrušínský a jeho podivínský starý mládenec, který má voyerský přehled o celé malostranské pavlači a jeho jediným smyslem života je špiclovat sousedy a psát o nich anonymní žlučovité pomluvy. Nádherně odporná figurka.

Veľmi pekný televízny film, ktorý jemným českým humorom karikuje drobné ľudské neduhy a morálne prehrešky v malej komunite domu na Malej strane. Nie sú tu žiadne veľké hlášky či slovný humor a vtip vyplýva skôr zo situácie samotnej. Produkcia nič nepreháňa takže o všetky stránky diela je dobre postarané a herci hrajú svoje postavy vynikajúco. Či už je to Jiří Menzel v hlavnej úlohe alebo Soňa Valentová stvárňujúca rozšafnú pani konduktorku zvádzajúca mužov svojou roztopašnosťou. 75%

Já už těch Malostranských povídek viděl víc a můžu srovnávat. Ačkoli se najdou také, jež se mi líbily víc, stejně na každou další koukám a říkám si, jaká to přece jen mohla být fajn doba. On to totiž Neruda tak poeticky napsal, že to ani jinak režiséři nemohou zpracovat a stará Praha působí romanticky, klidně a lidi zajímavě. Faktem je, že mezi ostatními povídkami je tato spíše ponurá. Najdeme tu Provazníka, který lidem ubližuje svými anonymy. Malíř zase trpí neprodejností svých obrazů a tak bije ženu, ačkoli oni měli obecně italskou domácnost. A mladá konduktorka by nejraději vlezla do postele každému, kdo má zájem. Je to přece jen trochu jiná povídka než ostatní. Smutnější, vážnější a to navzdory faktu, že ani ty ostatní nejsou extra veselé. Film je obsazen klasou herecké společnosti, přesto mi to nedá, abych se pozastavil nad tím, jak mohl Menzel hrát studenta, vždyť mu bylo přes 40 a bilo to do očí.

Zcela geniální Krejčíkovo zpracování povídky Figurky. Jedna scéna za všechny: "Pan nadporučík Rubacký žádá satisfakci" Menzel to uhrál skvěle. "Za všechno může Bismarck" , žvaní pan domácí Kemr. Opilec Somr v roli malíře. Prostě úžasné dílo, proti kterému mohou jít americké trháky akorát tak do prdele!

Nádherně natočená televizní adaptace jedné z našich literárních klasik. Atmosféra Nerudovy Prahy je mistrně převedena na filmové plátno a stejně tak celý film je precizně natočen. Nejkrásnější na celém filmu jsou ty záběry na Prahu, které jsou doslova okouzlující. Jenže zároveň je to bohužel velice nudné, stejně jako literární předloha, která je dodnes pro mne největším literárním zklamáním. Stejně tak mne i zklamal Jiří Menzel v hlavní roli studenta práv, který vůbec neviděl to, že jeho bytná je žena, kterou by těžko někde našel. Veselá, přitažlivá, sexuchtivá a ještě s malým miminkem. A on dal přednost právům... No úplnej kretén... Dokonce ještě horší než Oldřich Vízner v LÉTO S KOVBOJEM. [837. hodnocení, 43. komentář, 77%]