Ves v pohraničí (1948)

Film Ves v Pohraničí jsem dnes viděl podruhé celou a klobouk dolů Takových Filmů bylo málo jedná Pražská Rodina z Prahy všecho nechala a Šla osídlovat Pohraničí a skladba skvělých Herců Hrušínský ST.,Kurandová,Pivec,Záhorský,Vojta a další to vše dalo vzniknout tomuto Filmu který všem Doporučuji a Jan Pivec v Rolí SSáka

Pivec lotrile lotri, Hrusinsky mu v tom hazi na pile prkna pod nohy, novousedlictvo tvori protokolektivizujici jednotku s podilem na zisku (to se budou muset brzo odnaucit) a i kdyz se jedna o vicemene mimobezne dejove linie, ktere se nahodne protnou jen na zacatku a na konci, cely film drzi vcelku solidne pohromade. Ale kdyby to bylo cele o tom, jak chodi dva drinou zklamani trampove zapit zal k Medricke do hospody a tam si v pozadi davaji Pivec s Hrusinskym paku, vubec bych se nezlobila.

Nějak jsem čekal více,když tady většina hodnotí film kladně.Už začátek filmu kde přijíždí rodina do vesnice a hned chce na návštěvu do prvního stavení mě přímo naštval,bylo po válce a někam se vnucovat ?! Celkově je tady vidět české chování a mentalita!Ale tak nějak že je vám z toho špatně.Matka se chová jako služka a taky se to vyžaduje,syn je hrozně čestný a otec je ten chlap,...A dědečka nebudu ani řešit,to je obyčejný kašpar a podle mě zbytečná postava,taková ta postava na facku! No a lidé z vesnice? Taky vcelku sranda,...Za Pivce dávám dvě hvězdy,ten vždy hrál záporné role úplně skvěle!

Chápal bych, že film má nějakou tendenci, to mi nevadí. Nechápu a vadí mi, že nepohodlnou stránku věci ignoruje absolutně. Není tam ani náznak empatie s odsunutým obyvatelstvem. Bohužel pro nás se stačí podívat, jak místo natáčení vypadalo při odsunu a porovnat je se situací dnes: české hospodaření v praxi.

Film vznikal tři roky po válce, bez falešné sentimentality a s hlavami plnými vzpomínek na zvěrstva Třetí říše. Proto je možné, že bude morálně vyspělejším lidem vadit černobílé rozdělení charakterů. K zápletce však sedne perfektně a stejně tak je typické pro žánr, protože ať už si o vyhnání Němců myslíte cokoliv, situace v prázdných Sudetech opravdu připomínala Divoký západ. Ves v pohraničí si nese prvky westernu vkusně promíchaného se sociálním dramatem, ovšem bez komunistické ideologie. Dvacátý pátý únor byl v době premiéry koneckonců ještě pět dnů daleko.