Ves v pohraničí (1948)

Ze současného pohledu se ten scénář fakt těžko bere tak vážně jako kdysi, ale už jen tehdejší divácký úspěch tohoto filmu dává nepopiratelný historický význam a to jednak v pochopení vítězství KSČ ve volbách 1946, ale taky v nadšení ze znovubudování československého státu hned po konci druhé světové války. Film je to naivně podaný, s plochými postavami, přílišným vyzdvihováním drobných hrdinství s předem určenými stereotypními negativními figurami, od SSáka po hospodského. Výsledkem je film v nemálu aspektů budovatelský, avšak ve srovnání s díly z 50. let je před-budovatelský, někde se naopak zásadně lišící. Zdůrazňuje se síla lidu, ale nikdy se nevyzdvihuje žádná strana, ale naopak "spontánní" sounáležitost. Film nekončí hromadným pochodem vstříc světlým bezrozdílovým zítřkům, ale naopak příslibem možné lepší budoucnosti skrze vyplnění individuálního přání, které řeší opravdu jen jedinec. Mladí líní kluci nejsou nakonec polepšeni či naopak označkováni jako odstrašující příklad hnusných individualistů, ale prostě jen jednají podle svého, se zbytkem vesnice se slušně rozloučí a ostatní jejich odchod prostě vezmou bez větších nadávek (a jednou i na to pole vlezou). Působí to tak mnohem více přirozeněji než agitačně, jelikož to už chytře budovanou životnou atmosférou znovuzabydlované vesnice dodává upřímné nadšení z konce války a návratu předchozích území Československu. Samozřejmě to není růžové, jak celý film tvrdí a vše tak je mnohem komplikovanější i morálně pochybnější, ale zároveň to pořád není ideologická masírka, ale naopak film, který tehdy tematicky v lidech mohl nejpříhodněji vyvolat chuť po světlých zítřcích. Vše dopadlo jak dopadlo, ale tehdy to široká veřejnost těžko mohla předpovídat. Film jako takový má velice solidní řemeslnou stránku a nejeden krásně komponovaný záběr či vystavěnou scénu, tudíž se dobře sleduje a není odbytou zakázkou, ale dílem s určitou péčí. A celkem fajn jsou i seriózní krimi vsuvky, které teoreticky vrací (byť samozřejmě ne jako první) do české kinematografie žánr, který byl během Protektorátu okamžitě odsuzován. Sice to zestárlo tak moc jako opravdu máloco, ale zase na druhou stranu to pořád má svůj vklad i určité kvality. 3*

Film Ves v Pohraničí jsem dnes viděl podruhé celou a klobouk dolů Takových Filmů bylo málo jedná Pražská Rodina z Prahy všecho nechala a Šla osídlovat Pohraničí a skladba skvělých Herců Hrušínský ST.,Kurandová,Pivec,Záhorský,Vojta a další to vše dalo vzniknout tomuto Filmu který všem Doporučuji a Jan Pivec v Rolí SSáka

Pivec lotrile lotri, Hrusinsky mu v tom hazi na pile prkna pod nohy, novousedlictvo tvori protokolektivizujici jednotku s podilem na zisku (to se budou muset brzo odnaucit) a i kdyz se jedna o vicemene mimobezne dejove linie, ktere se nahodne protnou jen na zacatku a na konci, cely film drzi vcelku solidne pohromade. Ale kdyby to bylo cele o tom, jak chodi dva drinou zklamani trampove zapit zal k Medricke do hospody a tam si v pozadi davaji Pivec s Hrusinskym paku, vubec bych se nezlobila.

Nějak jsem čekal více,když tady většina hodnotí film kladně.Už začátek filmu kde přijíždí rodina do vesnice a hned chce na návštěvu do prvního stavení mě přímo naštval,bylo po válce a někam se vnucovat ?! Celkově je tady vidět české chování a mentalita!Ale tak nějak že je vám z toho špatně.Matka se chová jako služka a taky se to vyžaduje,syn je hrozně čestný a otec je ten chlap,...A dědečka nebudu ani řešit,to je obyčejný kašpar a podle mě zbytečná postava,taková ta postava na facku! No a lidé z vesnice? Taky vcelku sranda,...Za Pivce dávám dvě hvězdy,ten vždy hrál záporné role úplně skvěle!

Chápal bych, že film má nějakou tendenci, to mi nevadí. Nechápu a vadí mi, že nepohodlnou stránku věci ignoruje absolutně. Není tam ani náznak empatie s odsunutým obyvatelstvem. Bohužel pro nás se stačí podívat, jak místo natáčení vypadalo při odsunu a porovnat je se situací dnes: české hospodaření v praxi.