Škeble a kněz (1928)

Nečudujem sa Artaudovi, že prsia krásnej Genicy Athanasiou boli tie jediné, na ktorých vedel spočinúť. Proto-surrealizmus, nie tak pôsobivý ako Bunuel, ale v dobe svojho vzniku odvážne dielo. Expresionistické herectvo, symbolika. Čo to sa odčítať dá. Generál (tvrdá maskulinita) a Kňaz (mäkká maskulinita) súperia o ženu, ktorá akoby k tomu ani nemala čo povedať, len tam je a drží svoju vernosť Generálovi. Po ceste nastáva dekonštrukcia spoločenských stereotypov a provokácia k zápdnej spoločnosti. Nazývať tento film feministickým mi príde trošku prehnané, ale na danú dobu je takáto jasná kritika objektifikácie ženy jasne pokroková. Artaud vraj nebol s výsledkom úplne spokojný a nečudo. Dulac si z toho urobila vlastný film a Artaudovo šialenstvo deštrukcie jazyka sa nedostavilo. Možno preto nie až tak ďaleko po filme sa pokúša o réžiu (hoc divadelnú) on sám. Ironické je, že ešte neúspešnejšie.

V koži Germaine Dulacovej. Mušla a kňaz je natoľko dynamickým dielom, že sa mi ani nechce rozmýšlať nad jej metaforickými významami, rovnako ako sa mi nechce rozmýšlať nad mojimi snami. Film je totiž sen. A tie môžu byť buď príjemné, alebo nepríjemné. Každopádne po zobudení vo vás rezonujú. Tak je to aj s Mušlou a kňazom. Keď si prečítam freudov výklad snov, tak si ihneď na to pozriem tento prvý surrealistický film a skúsim ho rozobrať. Bohvie, kedy to bude a či vôbec. Možno trochu zbytočne dlhé na tento žáner, výrazným spôsobom tu však zapôsobila dodatočne pridaná hudba.

Film z doby (a místa), kdy se ještě myslelo, že se z filmu stane umění. Možná je dobře, že se tak nestalo, alespoň ne úplně.

Černobílý, němý film, bez jasného děje. Představy kněze, scény bez souvislostí, snové, symbolické. Hra s optikou, světlem, kolážemi a gesty.

Třicetiminutový exkurz do zvrácené duše a myšlenek chlípného kněze, který touží po generálově ženě, je velmi názorným příkladem filmu spadajícího do éry francouzského filmového impresionismu. Množství obrazových efektů a kladení důrazu na zachycení okamžiku v podobě impresí dělají ze Škeble a kněze ukázkové dílo své doby, které si zaslouží pozornost, byť mě jako diváka nezaujala na plný počet. Zkrátka film, který je z historického a uměleckého hlediska hodnotný, přičemž je vázán na vcelku omezené publikum.(23.08.2015)