Severní přístav (1954)

Klasika, padesátky, čím větší, tendenčnější a manipulativnější kravina, tím to je pro mě zábavnější. Jak píše kolega Velký medvěd, úžasná ukázka tuším děčínského přístavu, vždy sympatický Korbelář, ale pro mě hrdina největší - Otomar Krejča - jehož angažovaná zákeřnost je úžasná. Připomíná mi to skvělou větu z Černých baronů: "Hlavně, soudruzi, nesmíte zapomínat na bdělost.".  Tahle figura jako kdyby byla první opatrnou a velmi skrytou kritikou stupidní, formalistické a naivně hloupé propagandy. Ještě dva tři roky zpět by si takovou figuru nikdo nedovolil napsat, natož ji zkusit zfilmovat.

Československý film popisující události v severním přístavu, kam byl dosazen nový vedoucí transitního oddělení Bartoš (G. Heverle), který má dohlížet nad plynulým průběhem lodní dopravy. Existují totiž domněnky, tato doprava je narušována západními agenty, jejichž přítomnost byla Státní bezpečností ihned zaregistrována, avšak bylo jim ponecháno volné pole působnosti, aby rozkryly své kontakty. Skupina agentů sestávala z drsně vyhlížejícího R. Deyla, I. Kačírkové, bojácného M. Kopeckého a zaměstnance přístavu O. Krejči, který svou pravou tvář zakryl prázdnými frázemi komunistické propagandy. Celá tato skupina působila dosti amatérsky a zejména pan Kopecký svůj svěřený úkol těžce nezvládl a zasadil se o dopadení všech agentů. Úkol, v němž pan Kopecký selhal, byl natočen velmi podrobně s detailním pohledem na jeho psychologii. Vedoucí transitního oddělení dosazený státem Bartoš byl prezentován jako pozitivní a dobře naladěný člověk, který ihned milostně vzplanul k atraktivní dceři ředitele přístavu A. Vránové. Onen severní přístav, ač to nebylo řečeno jasně, zřejmě prezentoval lodní překladiště v Hřensku. Příběh tohoto filmu mi v mnoha ohledech evokoval slavný seriál o majoru Zemanovi, zejména díly, v nichž se popisovaly nekalé praktiky v lodní dopravě a sledování zahraničních nepřátelských agentů s cílem odhalit jejich styky. Dle mého názoru byla rafinovaná kamufláž za budovatelské fráze diverzanta Krejči vzhledem k době vzniku filmu dosti odvážná, neboť jsem v ní viděl parodii na tehdejší povinný schematismus a zesměšnění komunistického slovníku, a tím pádem jasnou provokaci. Byl jsem snad jediný, kdo si této skutečnosti všiml? Nerad bych se mýlil, ale za tímto skrytým odporem vůči režimu vidím práci geniálního J. Brdečky, který se podílel na scénáři. Ředitele, nešťastného ze ztráty, důvěry hrál O. Korbelář a v malé roli prostořekého zaměstnance přístavu se objevil J. Sovák. Drama M. Makovce se mi celkem líbilo, povinné politické zabarvení bylo ve snesitelných mezích a herecké výkony byly kvalitní, jsem přesvědčen, že Severní přístav si zaslouží tři hvězdy.

Nikdy neříkejte nikdy. Ač jsem si coby fanda tohoto žánru myslel, že tyhle filmy o agentech narušujících budovaní dělnického státu jsem viděl snad už všechny, stále se ještě sporadicky objeví kousek, který mne vyvede z omylu.  A jsem za to rád. Mně tenhle naivní druh kinematografie strašně baví. Absurdní je, že skrze tyto filmy chtěla strana nabádat lid k většímu úsilí a větší ostražitosti (a také větší nenávisti a nedůvěře, přesně v duchu chování paranoidního Stalina, který už tou dobou byl bohudík rok tuhej). Nechce se mi věřit, že generace našich dědů a babiček byla tak pitomá aby tyhle zápletky brala vážně... Ono v roce vzniku filmu 1954 rok po měnové reformě a za občasného mizení sousedů už možná lidu bylo jasné, že ten blahobyt po vzoru SSSR co slibovali komančové po válce asi až tak ouplně nebude platit... Tak kdo ví. Já mám rád herectví Korbeláře, takže se mi tu ve své roli naivky stejně líbil. Krejča st. byl na pěst, takovéhleho Hujera mít na pracovišti, tak si to hodím a jeho vezmu lahví po hlavě. Vtipná byla role Deyla ml. ten většinou hraje v těchto filmech klaďase a tady si zahrál tvrdého západního agenta, který neváhá dát nejistému Kopeckému jednu až šest facek .-). Celkově je film samozřejmě naprosto debilní. Zlé USA nepřejí obchodování Československa s ostatními západními zeměmi a snaží se je blokovat. Někdo vynáší informace na západ a je třeba zjistit kdo. Bdělá SNB vpustí ze Západního Německa do republiky prozápadního živla s tím, že jej bude sledovat a rozkryje jeho rejdy a kontakty. Samozřejmě jsme v šílených padesátých, takže vše dobře dopadne pro republiku, kterou si rozvracet nedáme! Dělníci a SNB versus záškodníci tentokráte zase 1:0.  Co se mi ale ne filmu líbilo  byl ten skutečný poválečný život v loděnicích a kolem vody. Ty bafající parníky i to prostředí kolem řeky s kotvícími loděmi, houkáním, křikem racků... Prostě já mám vodu rád a mělo to svojí poetiku. Konec konců jsem vyrůstal kousek od Vltavy,  náplavka byla místem procházek s mojí jezevčicí a ještě pamatují kouřící parníky stahující pod pražskými mosty komíny... Dávám tedy za dvě balení gretylenových náloží. * *

Otomar Krejča je v roli snaživého aktivisty opravdu kouzelný, ale spolu s brblajícím Sovákem jsou asi ti jediní, proč se na Severní přístav podívat. Jako detektivka je o ničem a jako špionážní drama selhává snad ve všech kategoriích. Herecky je to lepší průměr a to co zbylo z atmosféry udusila angažovanost snímku.

Jedna z mých oblíbených komedií (teoreticky je to vážný příběh, ale tak to brát nelze, pokud vůbec kdy šlo). Dlouho jsem nechápal proč mne taková šílená agentská agitka baví. Pak jsem se podíval na scénáristy a pochopil jsem - mé souznění s Jiřím Brdečkou je na vině. Elegance, která mu byla vlastní, je prostě promítnuta i sem, postava a repliky Jiřího Sováka jsou k sežrání. Otomar Korbelář je sice starší, ale zcela důvěryhodný, mladá Alena Vránová je k sežrání a má krásné oči a je dobově samostatná žena, Gustav Heverle je vcelku snesitelný dělnický duch. Otomar Krejča přehrává jako vždycky, tady ale funkčně a recituje příšerné fráze s pozdviženým koutkem. Hnusný agent Rudolf Deyl je pochopitelně od počátku pod očima bdělých přííííííslušníků a vyzvídá takové strašně věci, jako kdo nám prodává ze Západu tkaničky do bot, pomocí utajených dopisů (v jejichž dikci opět slyším, jak se J Brdečka pochechtává). Navíc Makovcova režie je slušná, vcelku odsýpá, tempo je dobré, nezastavuje se nikde zbytečně. Miloš Kopecký, abych nezapomněl, jako ustrašený třetiodbojář, utrápená krásná Irena Kačírková, mladý (tedy jen věkem, mladý snad nikdy nevypadal) Josef Hlinomaz. No a abych nezapomněl, obsazení Jiřího Vršťaly, obvykle hnusného agenta jako naopak sqělého bojovníka a dokonce i toho, kdo zlikviduje v půdní přestřelce (mezi prádlem, tím se o něco později inspiroval :-) Richard Lester v souboji mušketýrů na dvoře u bosých karmelitánů) hlavního padoucha, aby hned poté, co ověří, že uspěl, zachraňuje malého sladkého chlapečka z nočníku, to je taky něco. Prostředí přístavu je přiměřeně nezvyklé, řeka pěkná, moc se tím bavím.