Veselý souboj (1950)

Naprosto skvělá komedie! Marvan jako vždy excelentní v těchto rolích. Půvabná doktorka Matulová také velmi hezký hrála. Co je raritní, tak vidět hrad Kemra fotbal, běhat a šplhat Marvana, Pištěka, Vrchotu. Velmi mě zaujal i výkon Radima Nikodéma jako učně Bertíka. Bohužel o něm nikde žádná zmínka. Skvěle gagy a plno humoru a soutěžení. K tomu pěkná atmosféra fotbalového stadionu a tramvajoveho depa. Za mě oddechová komedie na nedělní odpoledne.

Stalinistická crazy komedie zachází se skutečností velmi podobně jako předcházející filmy třicátých  a čtyřicátých let. Ke zhodnocení celkové úrovně filmu je nutné dodat, že souboje s cenzurou už tehdy musely být obtížné a minimálně existenčně devastující. Odvrácená tvář socialismu bolí i po desítkách let. Snaha pomoci aspoň na chvíli zapomenout přitom není prosta také tak trochu moderních civilizačních změn.

Fotbalové sportovní nadšení a výrobní tématika. Takovéto spojení nebylo v budovatelských filmech zase až tak časté, každopádně, stalo se. A spíše se jako obvykle jedná o kopírování scén z předešlých snímků. Už počáteční scéna s Jaroslavem Marvanem, odehrávající se v hledišti fotbalového stadionu, silně připomene stejnou scénu s Hugo Haasem ve filmu 'Muž v offsidu' (1931). Rozdílem je pouze to, že Hugo Haas dostal ve své roli pořádkovou pokutu, zatímco Jaroslav Marvan zákaz vstupu na stadion. V dílnách dopravního podniku se nemluví o ničem jiném než o fotbale. Fanouškovství je zkrátka fanouškovství. Dnes stojí za zajímavost také dějový motiv s novou podnikovou lékařskou, která iniciovala sportovní pochod se zátěží na zádech. Jistě si mnohý divák vzpomene na novou podnikovou lékařku na šachtě, která pro změnu iniciovala pití mléka, v pozdějším snímku 'Parta hic' (1976). V obou filmech lékařky od zaměstnanců samozřejmě narazí na odpor, ale... No nic. To jen tak na okraj. 'Velký souboj' se snímek jmenuje jenom proto, že onen pochod je v rámci soutěže s vojáky, kteří jinak mají v celém příběhu zcela podřadnou roli. Snímek je samozřejmě veselý a energický, který svou energii, zápalem pro pro věc a plným nasazení táhne především Jaroslav Marvan. Moralyzační agitkou je i přes výrobní tématiku právě onen sport. Jak se říká, ve zdravém těle, zdravý duch, což znamená, že nestačí se na sport jen chodit dívat a sportovcům fandit, ale také by se mělo dělat i něco pro sebe. Buď jak buď, jedná se o solidní snímek mající hodnotu i dnes. Vlivem výrobní tématiky a schématu dobře fungující společnosti se sice stále jedná o budovatelský film, avšak politické souznění zde jinak v ničem nevyniká, takže se toto filmové dílo jeví i v dnešní době jako naprosto neškodné. Pobaví a to je to hlavní.

Výstižný komentár k filmu poskytol sanitár (J. Kemr): "Puchejř, co bys čekala?". Veru, vznikol zbytočný a nudný ideologický otlak. Bez humoru a normálnej zápletky. Prácou strhaní robotníci montážno-opravárenskej dielne pre električky sa pod Marvanovým vedením, za prispenia drbnutej doktorky nadšenej armádnymi povelmi a disciplínou, a premotivovaného futbalistu, vrhnú do plnenia Tyršovho odznaku zdatnosti. Popritom vyladia svoje drobné morálne pochybenia, ako je chuť na pivo, príliš emotívne povzbudzovanie futbalu, či nedôvera k žene, ako doktorke. Cieľom bolo podporiť spoločnosť v nadšenom kolektívnom zapojení sa do dobrovoľných telovýchovných aktivít. Čo by samo osebe mohlo byť chvályhodné, no rozhodne nie spôsobom aký je ukázaný vo filme Veselý súboj. V rozpore s názvom, nemá ani zamak humoru. Telesné aktivity sú pod bdelým okom dozoru Čs. ľudovej armády. Pri turistike všetci šliapu na čas, oddychu si nedoprajú, čumia na hodinky (čo úplne popiera zmysel a význam zdravotnej prechádzky prírodou). Film vyvoláva falošný dojem, že firemné futbalové zápasy plnia tribúny štadiónov. Na výber športového lídra dozerá triumvirát portrétov Gottwalda, Zápotockého a Stalina (zvrátená obdoba svätej trojice). Vidieť Marvana, nedlho pred dôchodkom, s vzorne zapraveným tielkom v trenkách, ako šplhá na lane na čas, je podobne útrpne strelené, ako nadšený pochod obéznych starších robotníkov, nakladajúcich si dobrovoľne batohy zbytočným nákladom naviac, len aby im cesta vo voľnom čase nebola príliš príjemná.

,,Ženy totiž nemají matematický mozek.“Jo, získat Tyršův odznak zdatnosti, to asi stojí za to, nechat se šikanovat a ještě po práci soutěžit ve sportovním klání v podobě nošení knih na dvacetikilometrovou vzdálenost. Myslel jsem, že příběh bude trochu jiný. Ono to není moc o nějaké sportovní osvětové činnosti, ale spíš protahované romantické koketování mezi slečnou doktorkou a bodrým inženýrem. Marvan zase hraje sám sebe a jde mu to, no a Kemr zase předvádí takového Vyhlídku. Na ně dva se docela hezky kouká, ale jinak je to nezajímavé a nevtipné a to dokonce ani mimoděk. Potěšila mě ale dobová ukázka Letné a stadionu Sparty a také náhled do opravárenských závodů tramvají.