Plášť a dýka (1946)

Posledná časť (teda aspoň pokiaľ viem) z Langovej série protinacistických špionážnych filmov (Man Hunt, Hangmen Also Die!, Ministry of FearaCloak and Dagger). Spočiatku to vyzeralo, že tento skončí na vrchole môjho rebríčka. Napínavý, atmosférický, dobre spracovaný. To platí pre prvú polovicu, kým sa nedostaneme do Talianska a neobjaví sa milostná zápletka. Keďže som už všetky vyššie vymenované filmy videl, vedel som, že romantický vzťah je nevyhnutný. Nanešťastie zakomponovanie tejto dejovej línie úplne spomalí tempo. Funguje oveľa lepšie ako priamočiary špionážny thriller než ako pomalšia melodráma. Napriek tomu sa druhá polovica zotaví a ponúka niekoľko silných scén.

Výborný špionážny film noir, plný neutíchajúceho napätia, drámy a romantiky.  A je viditeľné aj v tomto prípade, že nemecký Expresionistický pohľad pre americkú kinematografiu urobil veľa ( viď v tuto Lang, či aj o niečo skôr W. Murnau a jeho VÝCHOD SLNKA). Ku tomu vynikajúca výprava a kamera. A tie stoja za to, ak obľubujete starú školu.

Německo pokročilo ve vývoji jaderné zbraně, což v USA vyvolalo nemalé obavy. A tak se začaly dít věci. Členové odboje informovali americkou tajnou službu o stavu věci, čímž se zjistilo, že jsou ve Švýcarsku dva přední vědci nuceni pro Němce pracovat, a tak je potřeba je dostat zpět. Ano. Proč by měli pracovat pro Němce, když mohou pracovat pro Američany. Že? Snímek je stylizovaný poměrně dobře, a to i za pomoci jednoduchého příběhu, který sice postrádá akcept dramatizace, ale na sounáležitosti problematiky poukazuje naprosto cíleně. Jedná se, ve svém smyslu o dobrodružný osud jaderného fyzika, který se na sklonku druhé světové války stal špionem, ve kterém nechybí ani určité politické odkazy, které však už v dnešní době málokomu co řeknou. Špionážní film na pomezí noir poukazuje jen na to nejnutnější. Zbytek je naznačen vizuálně. A tak se jedná o vcelku poutavý příběh, který je mixem stylového špionážního thrilleru s romantickým melodramatem. Je to tak. Hlavní slovo tu má také žena, v tomto případě sloužící v odboji. A jen tak pro zajímavost, lze zahlédnou mladého Lexe Barkera, který, coby filmový herec, zrovna začínal svou kariéru.

Vôbec nie zlá špionážna dráma s prvkami dobrodružnosti, ktorá sa môže oprieť o dobrú prácu s akciou a dialógmi, a tiež o hercov. Je síce pravda, že treba prekusnúť množstvo tej lepkavej romantiky, ktorá je tak typická pre hollywoodske 40. roky, našťastie aj kvôli zasadeniu do vojnových časov sa vyskytuje až od druhej polky. Cooper nie je natoľko výnimočný, aby si ho divák zapamätal, rola fyzika mu nepasuje, zato rolu špióna si celkom zastal. Škoda, že trilerový prvok nie je celkom vychytaný. Inak spokojnosť.

Je libo trochu té válečné romantiky od Fritze Langa? Tady je… Plášť a dýka je vskutku spíše dobovým romantickým filmem, zasazeným do kulis největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Myslím, že to až tak nebylo Langovým záměrem a je to na filmu znát. Špionážní linie ustupuje hodně do pozadí, i když měla být podle mne tou hlavní a svůj prim přepouští linii romantické. Je tady i dost přešlapů, za všechny například ten, že se vědec pracující na vývoji atomové bomby bez jakéhokoliv výcviku či přípravy vydává jako špión hluboko do území nepřítele. To samozřejmě není možné. Těchto zjevných voux pais je zde mnohem víc. Jestli chcete někdo romantiku tak prosím, ale jestli chcete výborný špionážní thriller, sáhněte spíše po zde citované a výborné Roztržené oponě, se kterou tento film nemá společného skoro nic a ani toho Hitchcocka tam bohužel nevidím. Já se rozhodně i přes počáteční zklamání (chtěl jsem fakt špionážní thriller) touto romantikou s příchutí nebezpečna bavil. Jen si dobře uvědomuju, že kdyby pod Pláštěm a dýkou nebyl podepsán Fritz Lang, mé hodnocení by bylo o nějakou tu hvězdičku chudší…