Ztracenci (1956)

Tak tohle se docela povedlo. Nesnáším (s výjimkou dobře natočených bitevních scén) ony lehce Kratochvílem poupravené Jiráskovy velkoopusy (Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem), stejně jako třeba Psohlavce (ty jsou až na bitevní scénu na konci s dobově perfektně oblečenými vojáky) nejtupější, ale tohle je dobré. Možná proto, že tomu chybí ta schematičnost (která byla Jiráskovi vlastní, proto ho měli komouši tak rádi, hlavně v padesátkách) a jsou tady normální lidé a je to to, co se nazývá komorní válečné drama. Snad nejlepší herecký výkon Vladimíra Hlavatého, jeden z prvních filmů, kde byl výrazný Radovan Lukavský.

Film, který se řadí po bok mého oblíbeného Čest a sláva. Na Ztracencích je vidět dřívější rok vzniku, ale neubírá na kvalitě. Krátké a přesto výborné protiválečné poselství. Každého ze tří vojáků válka poznamenala jinak, ale všichni jí mají plné zuby. Režie i herecké výkony na jedničku. Morbidní tečka na závěr. Nikdy jsem ve filmu neviděl zemřít takhle realisticky krávu. Potvrzeno kolegou veterinářem, že ji picli reálně. Kdyby nic jiného, tahle scéna vás dostane. A jedna oprava. Gustáva Valach má hrát kyrysníka, ale ti neměli pušky, nýbrž pistole a čepice taky nesedí. Tady to je s velkou pravděpodobností dragoun.

Historické válečné drama jako řemen, krásně natočené, působivé, strhující a ta ústřední trojice - Gustáv Valach, Stanislav Fišer, Vladimír Hlavatý - výborná, později je doplnila dvojice Alena Vránová a Radovan Lukavský, víc jsem si nemohla přát, to je herecké nebe.. Silný příběh o nesmyslné mašinerii, která semele vše, co jí stojí v cestě a když projde chalupou, nezůstane kámen na kameni.. Slza ukápla, to přiznávám..

O Milošovi Makovcovi som vedel akurát to, že niekto taký existoval. Videl som iba jeden jeho film a ani ten si nepamätám. Dúfal som, že Stratenci, ktorí sú pokladaní za vrcholné Makovcove dielo, môj názor trochu vylepšia. Bohužiaľ, videl som opäť iba historizujúce a moralizujúce dielo podľa Aloisa Jiráska, ktoré som v podstate pretrpel. Predsa len ide o starý film neobsahujúci nič, čo by ma zaujalo. Filmoví historici mu určite nájdu nejaké vhodné miesto, ja som mu s veľkým sebazaprením dal tri hviezdičky. A v deň, keď som videl film, zomrel posledný žijúci predstaviteľ - Stanislav Fišer.

"Ty vojny kdyby nebyly!"Tenhle přepis jedné z Jiráskových povídek se zajímavými dialogy má za mě svůj vrchol ve chvílích, kdy tři rakouští vojáci vedou na statku spolu se místním sedlákem nadčasové řeči o nesmyslnosti válek a o tom, co udělat, aby místo válek byl mír:"Až bude v každém z nás, bude i na světě". Šílené na tom přitom je, že brzy po těchto disputacích, ve chvíli, kdy to člověk nečeká, mají všichni tu hrůzu války pocítit na vlastní kůži. Z filmařského hlediska zajímavé hned entrée s detailními záběry na různá  zvířata (motýl, veverka, zajíc), po nichž hned následuje záběr na mrtvé vojáky a mrtvého koně. Excelentní kontrast živého s mrtvým. V dalším průběhu filmu pak si divák může užít mj. krásně nasnímanou krajinu a vznešenost barokní hudby.