Ricky (2009)

Dlouhou dobu mi to přišlo naprosto skvělé, ale v poslední třetině mě to hrozně zklamalo. To z toho fakt vypadlo jen tohle? Vlastně je to jenom obyčejné rodinné drama o rozhádané rodince, která se potřebuje semknout dohromady, jen se tu objevuje fantasy (a lehce mysteriózní) prvek v podobě zázračného mimina, které ale ve výsledku v tom jednoduchém poselství i v ději nemá pořádné opodstatnění. Chápu, zázračné dítě všem svým zázrakem připomene důležitost rodiny, ale stačilo jen něco málo přepsat u postavy Rickyho a vyznělo by to vlastně stejně. A upřímněji, protože ten fantasy prvek přímo vybízí k něčemu mnohem většímu a propracovanějšímu, než k čemu je tu nakonec použit. Nehledě na to, že poselství o důležitosti rodiny vám řekne i x animáků pro děti, takže by člověk od takového režiséra jakým je Ozon čekal opravdu něco víc. Natočené to má sice skvěle a atmosféricky, mnoho scén z toho si určitě ještě budu pamatovat a ten fantasy prvek je opravdu zajímavý a nápaditý, ale všeho bylo využito pramálo. Btw, rád bych napsal, že je dobré vyhnout se všem spoilerům, protože Ozon tu s tou tajemností ohledně Rickyho pracuje perfektně, ale tomu se dá vyhnout jen těžko, když to stěžejní vlastně vyspoileroval i název na DVD... 3*

V rámci Ozonovy tvorby může Ricky působit překvapivě, protože v něm ustupuje do pozadí krutě ironický pohled na partnerské vztahy, nevystupují zde žádní homosexuálové a chybí v něm i výraznější provokativní prvky. Chudá svobodná matka žijící s devítiletou dcerou potkává v továrně, kde pracuje, muže ochotného sdílet s ní společnou domácnost.
Typicky rozvržené drama se ale začne pokřivovat, když malému Rickymu začnou na zádech růst ptačí křídla. Snímek zužitkovává všechny asociace, které může chlapcova fantastická dispozice vyvolat: od upomínky na barokní andělíčky až po symboliku mládí opouštějícího domov a vydávajícího se za horizont kamsi "do světa". Kritici, kteří filmu vyčítají, že druhá polovina je mnohem slabší než první a že je z ní cítit "nevyužitý potenciál", opomíjejí opačnou možnost: totiž chápat první, realistickou polovinu perspektivou druhého, pohádkového dějství. Žánrová výhybka, kterou snímek nechává bolestivě zaskřípat, má podobně jako v předchozích Ozonových filmech nechat zaznít ty stránky svých dramaticky rozvržených postav, které by při čistě realistickém ladění musely být umlčeny.
Na Rickym je ovšem matoucí, že přechod do pohádkové linie nemá oproti předchozím režisérovým filmům satirický podtext, který by vybrušoval hrany absurdních vztahů mezi postavami. Spolu s většinou Ozonových filmů tvoří šťastnou variantu současného evropského mainstreamu, která ani nezůstává u povrchní líbivosti řady čistých žánrovek, ani nesklouzává ke schematickému humanismu množství dramat, jež působí, jako by vznikly na zakázku k propagaci hodnot hlásaných Evropskou unií.

Bacha na hlavu! V komentáři a kolem lustru poletují SPOILERY! Maminčino Milé a Mazlivé, leč Monstrózně Morbidní Miminko. Film má sice 6 M, ale já uděluji jen dvě hvězdy. Jednu za snahu o originální drama, druhou za úchylný nápad. Přilepit nemluvněti kanagonem na záda ohyzdná kuřecí křídla? To jim snad poradil sám David Cronenberg! Kvůli tomu mě pak půl filmu strašila asociace na Což takhle dát si špenát, s kuchařskou etudou pana Nárožného: „Pečínka jako z nemluvněte!“ To mě pak těžko může dojmout nějaké rodinné rádoby drámo.

Netradiční pohled na jeden obyčejný partnerský svazek se závazky. Katie (Alexandra Lamy), matka samoživitelka, potkává svoji záchranu v osamělém tvrdém životě v podobě španělského dělníka Paca (Sergi López). Prvotní nadšené zamilování je vystřídáno všedností a náročností života obyčejných lidí, odcizením, odloučením a opětovným sblížením. Kořením vztahu je jejich společné dítě, létající Ricky (Arthur Peyret) a jeho postupné krůčky v létání, kterým vzbuzuje pozdvižení. Chtěli ho ukazovat jako cirkusové zvíře a vydělávat na něm peníze. On jim uletěl, aby získal svoji svobodu a možnost rozletu. Z dalších rolí zaujme malá Lisa (Mélusine Mayance), Katienina dcerka, která se musí vypořádat s tím, že už není středobodem života své matky, a nemocniční lékař (André Wilms), který by Rickyho nejraději zkoumal. Netradiční pohled se svou až zvrhlou představou malého anděla, který dává v nelehkém životě jistou naději. Lehce ironické a směšné zároveň.

Ťažko prijateľný a na jedno pozretie úplne postačujúci film. Možno sa zdá, že film neposkytol takmer nič, ale vskutku obsahoval tvrdý, no aj zázračný život obyčajnej rodinky s neobyčajným Rickym. Treba sa od príbehu MAXIMÁLNE odpútať a uvedomiť si symboliku tohto filmu a okrídleného zázraku a možno vtedy tento film môže získať nevšednú hodnotu.