Čas, který zbývá (2005)

Můžu ocenit, že Ozon se s tím nemazal a nevadilo mu mít jako hlavní postavu hodně nesympatického gaye. Nicméně spolu s nakupením klišé o homosexuálech to u mě přispělo k nepříjemnému překvapení, jak homofobně film vyzněl. Romain (Poupaud) byl protivný, rozháraný, promiskuitní a násilnický. Za rakovinu jsem mohl klidně dosadit AIDS. I ta scéna s heterákem podle mě nebyla zbožné přání, ale ukázka, jak moc se musel ponížit, když mu příroda "nepokazila" orientaci, ale plodnost. A hůř - gayové jsou vlastně plodní "zbytečně", nebo dokonce "šíří svůj vadný gen pokoutně". Tedy mi ani závěr nepřišel zas tak smířlivý pro nikoho.//55% (ale víc za tu odvahu, Moreauovou, že na Romainovi bylo sympatické aspoň to, že se nechtěl nechat litovat... a obě erekce, nejen tu větší)

Námet silný, dejovo to bolo spracované ako hutná dráma, čo ja veľmi môžem. A koniec bol parádny, človeka zasiahne priamo do srdca. Len škoda, že tam bolo toľko LGBT tématiky, som jej už prežraný. Ale chápem, veď fotograf... Jedna scénka utkvie v pamäti - keď ležia spolu traja v posteli, manželka, manžel a chudák fotograf, tie pohľady... viac ako 1000 slov. Lepší priemer.65/100

Smutný příběh který může prožívat každý z nás mladších, dejme tomupopřevratovýchgenerací. Ale jedno mě hrozně vytáčelo, a toiracionální chováníjak hlavní postavy, tak především toho páru, který se až po početí dozvídá o zdravotním stavu tohomladíka. Přes toto jsem se nedokázal přenést abych mohl snímek lépe ocenit.

Co napsat ... niterný snímek od Pana režiséra. A to jsem si pouštěl jen tak filmy z mé zálohy, aniž bych se s nimi seznámil, něco si o nich přečetl. Přesto mě ihned zaujal, takže je vidět, že mě tvůrci v čele s Ozonem oslovili, aniž bych o nich věděl, to je důkaz o jejich kvalitě a ne že se to o nich jen povídá. Navíc jsem byl překvapen cz dabigem, neboť ten je většinou u filmů s gay tematikou jen u takových, kde erotické scény téměř nejsou nebo jen pusinka. Tento film je opravdovým se vším všudy ... 91099

Režisér François Ozon je vnímán rozporuplně – jedni nekriticky přijímají jeho každý nový film, druhým přijde povrchní a plochý. Po zhlédnutí Času, který zbývá, se musím přiklonit ke druhé skupině diváků.   Na téma „hlavní postava zjistí, že má rakovinu a zařizuje věci poslední a potřebné“ vzniklo hodně filmů – a z Francie můžeme třeba doporučit psychologické drama Nejcennější, co mám z roku 1975 a s Annie Girardot v hlavní roli. Tentokrát je „postiženým“ mladý módní fotograf, který navíc je homosexuál. Nic proti, ale všechny tyto kombinace působí vedle sebe neústrojně jako kdybyste vedle sebe na pódium postavili Elvise Presleyho a Judas Priest. A protože Ozon je Ozon, připravte se i na peprnou sexuální scénu ve trojce, omšele nevyvážený pohled na gaye (fetujou a choděj do podivnejch nočních klubů) a skoro nulovou psychologii postav – což zvláště u té hlavní vadí o to víc, že těžko odhalit, co si o ní člověk má vlastně myslet. Disk kromě úvodního protipirátského traileru (Prosím, stáhněte jej již z disků, je neúčinný, uřvaný a opruzuje slušné kupce DVD – piráti jej nikdy neviděli, dejte na mne.) a upoutávek na filmy Lovci draků, Kaktus, Poslední legie, Tlukot mého srdce se zastavil, Herbie Hancock a Blueberry neobsahuje nižádný bonusík, jenž by oko lačného diváka spatřiti mohlo.